Pod rukama měl kdysi svaly fotbalistů Bejbla, Ujfalušiho, Sivoka či Baroše. Zažil trenéry Šilhavého, Vrbu či Škorpila. A nyní Jana Suchopárka, s jehož týmem míří na Euro do 21 let do Gruzie.
Přitom už dávno mohl být v důchodu. A mít klid. „Jen to ne!“ zaprotestuje zvesela chlapík, jemuž byste jednasedmdesát nehádali. Doma je Vladimír Kos v Kladně, respektive na Kladně, jak říkají místní.
Když se rozhlédne po stadionu s modrobílými sedačkami, kde se před třinácti lety kopala liga, zalesknou se mu oči: „Teď sem jezdí Březová, Vilémov, Štětí a nechápou, že hrajeme jen divizi.“
Pavel Nedvěd se neprosadil hned. Trochu zlobil, tak ho trenér jednadvacítky Láďa Škorpil nejdřív nominovat nechtěl.
Vladimír Kosmasér české reprezentace do 21 let a SK Kladna
Bylo mu jedenáct, když hltal přenosy z mistrovství světa v Chile 1962. S uchem přilepeným na rádiu. Ale pozor, se svým jmenovcem Vladimírem Kosem, členem československé výpravy do Chile, nemá nic společného.
Kopanou si oblíbil. Na zápasy SK Kladna chodil pěšky z Unhoště už jako kluk. Hrával za kladenský ligový dorost, po vojně za béčko. Jenže kvůli problémům s kolenem byl častěji na masérském lehátku než na hřišti. Až se k němu přesunul nastálo.
