Katastrofa na kosmodromu Pleseck v roce 1980 byla tragická událost, k níž došlo 18. března 1980 na stanovišti 43 kosmodromu Pleseck v Mirném. Souvisela s výbuchem rakety Vostok-2M nesoucí družici Tselina-D během procesu doplňování paliva. K incidentu došlo v 19:01 místního času, pouhé dvě hodiny a patnáct minut před plánovaným startem. Prvotní požár způsobený výbuchem si vyžádal životy 44 osob, další čtyři osoby podlehly svým zraněním v nemocnici.
Předběžné testy prováděné před vypuštěním paliva probíhaly bez problémů. Nádrže byly v naplněny kerosinem, následně byl přidán kapalný kyslík, kapalný dusík a peroxid vodíku. Právě při dokončování přídavku peroxidu vodíku došlo k mohutné explozi, která vyšla z bloku E rakety. Přeživší uvedli, že po této první explozi následovalo několik sekundárních výbuchů.
Co se neřekne, jako by se nepsalo
K výbuchu došlo při tankování rakety Vostok, podobné té, která v roce 1961 vynesla na oběžnou dráhu Jurije Gagarina. Výbuch si vyžádal životy převážně mladých příslušníků sovětské armády, které pohltilo následné peklo. Dalších pět osob tragicky podlehlo svým zraněním po hospitalizaci. A Sověti vše zatajili…
Video je ke zhlédnutí zde:
Oficiální vyšetřování katastrofy zpočátku kladlo vinu posádce, která na místě zahynula, a příčinu přisuzovalo "neoprávněnému jednání jednoho z členů pozemní posádky" a následnému vznícení materiálu nasáklého kapalným kyslíkem. O rok později však bylo zjištěno, že hlavní příčinou katastrofy byla pravděpodobně konstrukční chyba palivových filtrů rakety. Katalyticky aktivní olověná pájka na filtrech měla při kontaktu s peroxidem vodíku vyvolat explozi.
Jako by se nic nestalo…
Oběti byly uctěny náhrobními kameny z červené žuly a smaltovanými portréty poblíž břehu Plesečského jezera, kde na jejich památku hoří věčný oheň. Incident zůstal veřejnosti utajen, státní média se o jedné z nejvýznamnějších tragédií na kosmodromu nezmínila.
Konečné odhalení bylo učiněno během bezprecedentní návštěvy zahraničních novinářů, vrhlo světlo na cenu, která byla zaplacena za výzkum vesmíru, a na oběti, které byly přineseny v honbě za pokrokem. Nehoda posloužila jako důrazná připomínka toho, že i přes velké úspěchy může dojít k tragédiím, které jsou ozvěnou prvních automobilových nehod v době rozkvětu automobilového průmyslu.
Kosmodrom – zázrak i zabiják
Otevření Plesecku zahraničním médiím znamenalo posun k větší transparentnosti sovětského kosmického programu. Tento krok byl součástí zastřešující politiky otevřenosti a snahy přilákat mezinárodní spolupráci a financování. Sovětský svaz se snažil navázat partnerství se zahraničními subjekty v kosmickém sektoru a komercializovat své kosmické úsilí.
Navzdory tragédiím, ke kterým došlo, zůstává Pleseck svědectvím lidské vytrvalosti a snahy o nový průzkum. Kosmodrom, kdysi zahalený rouškou tajemství, je nyní symbolem odhodlání Sovětského svazu přijmout transparentnost a pozvat svět, aby se stal svědkem jeho úspěchů i nezdarů.
Dobývání vesmíru pokračuje
Když se svět dozvěděl o katastrofálním výbuchu rakety v Plesecku, byl Sovětský svaz připraven poučit se z minulých chyb a zlepšit bezpečnostní opatření. Oběti, které přinesli ti, kdo přišli o život, nebudou zapomenuty, protože posloužily jako poučení, které pohánělo snahu o poznání a pokrok v oblasti výzkumu vesmíru.
Katastrofální výbuch rakety v Plesecku je dojemnou připomínkou toho, že snaha o pochopení tajemství vesmíru je často spojena s vysokou cenou. Když kosmodrom otevřel své brány a umožnil světu vidět zázraky i nebezpečí kosmického výzkumu, znamenalo to významný zlom ve snaze Sovětského svazu o vědecký pokrok a mezinárodní spolupráci.
Tragická událost v Plesecku je dodnes druhou nejsmrtelnější katastrofou v historii kosmického výzkumu a zůstane navždy zapsána v análech lidského výzkumu jako připomínka odvahy a obětavosti, které jsou nutné k dosažení hvězd. Výbuch měl za následek zničení startovací rampy a jejího okolí, protože se vznítilo přibližně 300 tun paliva.
Zdroje: en.wikipedia.org/wiki/1980_Plesetsk_launch_pad_disaster, apnews.com, en.wikipedia.org/wiki/List_of_accidents
