Císařské lázně v Karlových Varech otevře Dvořák a Martinů

Po téměř třech a půl letech končí rekonstrukce jedné z nejvýznamnějších památek Karlových Varů. Císařské lázně budou slavnostně otevřeny 17. června v 19 hod. koncertem české klasické hudby, kterým provede Marek Eben. Hosté uslyší např. koncertní předehru Karneval od Antonína Dvořáka a Českou rapsodii Bohuslava Martinů. V rámci otevíracího programu, který koordinuje a režíruje Michal Caban, si ale také diváci budou moci ve videoprohlídce projít celou budovu nově doplněnou o nevšední koncertní sál.

Veřejnosti se Císařské lázně otevřou v neděli 18. června. Budou pro ni otevřeny dva návštěvnické okruhy. Stavební část rekonstrukce je téměř hotová, interiéry se budou doplňovat postupně. Ve zrenovovaných lázních vznikne infocentrum, expozice o lázeňství, kavárna a zázemí pro Karlovarský symfonický orchestr.

Pro orchestr i pro celé Karlovy Vary je otevření Císařských lázní velkým přínosem. Díky jejich otevření přibyl městu nový a obdivuhodný multifunkční sál pro konání kulturních akcí. Vznikl vestavbou do dvorany lázní. Návrh celého řešení pochází od studia Petr Hájek Architekti. S původní stavbou z roku 1895 vede citlivý, ale progresivní dialog. Vestavěná konstrukce se památkově chráněné budovy nedotýká a stojí na šesti ocelových nohách. Všechny soudobé zásahy jsou tak jasně přiznané a reverzibilní, aby mohly být kdykoliv v budoucnu lehce nahrazeny novými technologiemi.

Nový multifunkční sál bude pro své koncerty využívat Karlovarský symfonický orchestr. Sloužit však bude také filmovým produkcím, divadelním představením, plesům a dalším kulturním událostem. Unikátní vestavba do dvorany poskytne moderní prostředí také pro pořádání konferencí a dalších společenských akcí. Variabilita prostoru je tedy velmi důležitá. Díky pohyblivé výšce se může hlediště rychle proměnit na konferenční nebo taneční sál, který vyžaduje plochou podlahu.

Novorenesanční budova Císařských lázní pocházející z konce 19. století je od roku 2010 chráněna jako národní kulturní památka. Studio Petr Hájek Architekti proto navrhlo inovativní vestavbu, která se vznáší uprostřed dvorany na šesti ocelových nohách. Vestavěná konstrukce se totiž důsledně vyhýbá jakémukoliv přímému kontaktu s historickou budovou i s původními litinovými sloupy při obvodových stěnách. Jednotlivé díly do ní byly dosazeny skrze otevírací střechu a až na místě složeny v kompaktní celek.

„Bylo to jako stavět plachetnici v láhvi,“ popisuje architekt Petr Hájek. Veškeré potřebné audiovizuální, scénické a akustické technologie jsou proto součástí vloženého objektu. Vestavba je tak napojena pouze na elektroinstalace. Všechny soudobé zásahy jsou tak jasně znatelné a z památkového pohledu reverzibilní.

Barva vestavěné konstrukce je přitom signifikantně červená. „Náš návrh vychází z velkého respektu k historickému prostoru. Od začátku jsme věděli, že kolem původní stavby budeme chodit po špičkách. Chceme ji šetrně doplnit, obohatit, ale nenarušit. Někomu tvary sálu připomínají filmového transformera, někomu červeného kraba, který má ve své náruči prostor pro hudbu. Zvolená červená barva je archetypální s mnoha dalšími přesahy. Reprezentuje vzrušení a emoce, ale i strojovou estetiku konce 19. století,“ dodává architekt Petr Hájek

Unikátní jsou také akustické vlastnosti vestavěného sálu. Jeviště je vybaveno posuvnou akustickou stěnou a polohovatelnými přetáčivými panely, které dokážou prostor přizpůsobit nejrůznějším zvukovým požadavkům. Každá strana otočných trojúhelníků ve stropě má přitom jinou funkci. Jedna zvuk pohlcuje, druhá odráží a třetí rozptyluje. Vznikají tak ideální podmínky pro interprety a různé formy programů. Panely navíc zdobí jemná struktura vycházející z morfologie Slavkovského lesa. Klasické audiovizuální technologie jsou pak instalovány tak, aby nerušily celkový dojem. Nedílnou součástí návrhu jsou také varhany, které budou instalovány později.

Foto: Petr Polák, Matěj Hošek