PAMĚŤ A DĚJINY: Vyšlo nové číslo historické revue 1/2023

Vlevo snímek ze Zajišťovacího tábora Bezpečnostní policie pro polskou mládež v Lodži (foto Wikimedia Commons)

(20. 6. 2023) – Ukradené děti. Tak zní ústřední téma nového vydání historické revue Paměť a dějiny, které právě vyšlo. „Státem organizovanou násilnou převýchovu jsme ještě nedávno měli tendenci vnímat jako uzavřenou historickou kapitolu. Vloni v únoru se ale evropská realita změnila. Při čtení zpráv o únosech dětí z Ruskem okupovaných ukrajinských oblastí se nelze ubránit děsivému déjà vu,“ píše v editorialu Pavla Plachá, historička z Ústavu pro studium totalitních režimů a autorka studie o krádežích dětí z Protektorátu Čechy a Morava a také rozhovoru s Miloslavem Kollerem, posledním přeživším „ukradeným dítětem“ z rodiny Kollerových z Nebahov u Prachatic, z níž nacisté odebrali všech pět dětí.

Aktuální číslo se tomuto nadmíru závažnému tématu, konkrétně osudům dětí zavlečených v době druhé světové války z různých oblastí okupované Evropy do Německa na převýchovu, věnuje opravdu podrobně. „Německá historička Isabel Heinemann ve svém článku uvádí do problematiky únosů a otevírá i otázku traumat obětí a vyrovnávání se s opakovanou ztrátou identity. S ˏkrádežemi dětíˊ začali nacisté v okupovaném Polsku, kde tento jev postupně dosáhl zřejmě nejmasovějších rozměrů. Tamní situaci popisuje publicistka Anna Malinowska, na niž textem o poválečném pátrání po zavlečených dětech navazuje novinářka Katarzyna Kaczorowska. U nás méně známými poměry na území dnešní Ukrajiny se zabývají historici Serhij Stelnykovyč a Volodymyr Hinda. Příběhy z různých částí Evropy zpracovala ve svém článku historička Dorothee Schmitz-Köster,“ seznamuje s jednotlivými příspěvky a jejich autory v editorialu Pavla Plachá. Tyto tematické texty vznikly díky mezinárodnímu projektu Uprooted, na kterém se za Česko podílela společnost Post Bellum. V časopise Paměť a dějiny vycházejí v redakčně upravené podobě.

František a Marie Kollerovi se svými syny Miloslavem a Benediktem v roce 1941 / Vpravo Miloslav Koller při letošním setkání s Pavlou Plachou (foto Archiv rodiny Kollerových a Milan Koller)

Také další články v aktuálním čísle Paměť a dějiny zavedou čtenáře do období druhé světové války. Historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro studium totalitních režimů se zabývá dosud opomíjeným tématem komunistického exilu v roce 1939 v Polsku. Norská autorka Anette Homlong Storeide v dalším materiálu časopisu popisuje životní osud velitele koncentračního tábora Falstad Karla Denka, který část své nacistické kariéry strávil jako zaměstnanec Ústředny pro židovské vystěhovalectví v Praze. Článek se tak částečně tematicky prolíná s příběhem židovské rodiny Neugeborenových, který zpracovala Magda Veselská z Ústavu pro studium totalitních režimů. A konečně válečné konotace má i studie Jiřího Plachého popisující úsilí bývalých příslušníků československých výsadkových skupin z Velké Británie dohnat v 60. letech před soud autora urážlivé propagandistické publikace.

Aktuální číslo časopisu Paměť a dějiny v rozsáhlých nekrolozích rovněž připomíná odchody významných osobností v poslední době – historika Karla Kaplana, disidentky a psycholožky Dany Němcové a novinářky a překladatelky Petrušky Šustrové. Připomíná projekt Poslední adresa, seznamuje s novinkami z historické obce a přináší recenze nových knih s historickou tematikou. Vydání časopisu Paměť a dějiny 1/2023 si můžete zakoupit ve vybraných knihkupectvích nebo na webových stránkách knihkupectví Kosmas. Obsah aktuálního vydání je celý k dispozici zde, online dostupné je na stránkách webu ÚSTR již také předchozí vydání časopisu 4/2022.