Matyáš Strnad byl v Bolívii jako student, v Uruguay už jako učitel: Uruguajci se pořád usmívají

8 fotografií

V roce 2016 to byla Bolívie.
Tenkrát to byl trochu jiný příběh, protože jsem tam jel vyloženě studovat, jel jsem tam na půl roku. Teď v rámci svého doktorátu na Filozofické fakultě UHK to bylo kratší, jen na 14 dní a byl jsem tam už jako učitel. Tedy byla to trochu jiná zkušenost, byl jsem za katedrou a ne před katedrou.

Matyáš Strnad ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Pojďme si připomenout onu návštěvu Bolívie, protože tenkrát to bylo docela dobrodružné.
Bolívie je taková specifická, protože je divočejší než ostatní latinskoamerické země. A není tak dotčená turismem. Místní indiáni často nepotkali bílého člověka a v některých momentech, jak říkáte, to byl divoký zážitek. Necítili jsme se úplně silní v kramflecích.

Ale zase jste toho spoustu zažili.
Pochopitelně. Spali jsme na úpatí sopky, o které jsme nevěděli, jestli funguje nebo ne, koupali jsme se v řece, ve které tam s námi byli i krokodýli.

Tady na ulici hned tak nepotkáte člověka, který se na vás usměje. V Uruguay ano. Tam se na vás smějí všichni, je to úplně běžná situace.
Matyáš Strnad, student politologie, FF UHK

A co teď Uruguay? Byl jste tam na 14 dní učit, takže to asi nebylo takové dobrodružství.
Nebylo. Já jsem vlastně ani neměl tolik času cestovat a poznávat tu zemi. Byl jsem v hlavním městě v Montevideu a učil jsem na tamní soukromé univerzitě a musel jsem se připravovat na výuku, protože tam jsou skutečně precizní studenti. Jsou připraveni na to, že přijede nějaký zahraniční vyučující, a chtějí se dozvědět o té cizí zemi víc. A tohle jsem poznal hned první den, protože nechtěli, abych jim vyprávěl o urbanizaci, o populismu, o politologii obecně, ale chtěli se dozvědět, jak to funguje v České republice, kdyby se ji rozhodli navštívit.

Čtěte také

Fascinuje mě umění lidí v Latinské Americe žít v obtížných podmínkách spokojený a naplněný život

Vy jste tam ale jel prý vyprávět právě o populismu. Takže se jim to nelíbilo?
Vlastně líbilo, ale chtěli se dozvědět i věci, které zajímaly přímo je. Ovšem populismus je zajímal taky. Ptali se, jaký je rozdíl mezi jejich populismem latinskoamerickým a tím naším českým.

Kdo vlastně zapálil ve vašem srdci lásku k Jižní Americe?
Jestli můžu být konkrétní, tak to byla současná primátorka Hradce Králové, paní doktorka Pavlína Springerová. Ta ve mně zapálila lásku k Latinské Americe. Já jsem měl rád španělštinu, to je velmi krásný a multifunkční jazyk, který Latinská Amerika používá. A přesto jsou tam malé nuance, které používají jednotlivé národy, třeba Uruguajcům je dost špatně rozumět španělsky. Oni trochu šišlají po vzoru sousedů z Argentiny, z Buenos Aires, takže mluví takovým divným dialektem, ale když je člověk upozorní, že není rodilý mluvčí, tak se snaží mluvit pomaleji.

Čtěte také

Jižní Amerika není jiný kontinent, ale jiná planeta. Tam vnímáte zázraky a Boha na každém kroku

Jaká je Uruguay z politického hlediska? Jak to tam vypadá?
Uruguayci jsou možná trochu pyšní na to, že jsou úspěšnější národ, co se týče ekonomiky, v kontextu Latinské Ameriky. A nejen ekonomicky, ale vlastně i politicky jsou relativně stabilní. Oni si také prošli obdobím vojensko-autoritářského režimu, na který pochopitelně neradi vzpomínají. Ale dnes je tam demokracie, mají tam poměrně stabilní politický systém tří stran, těch největších, málokdy se stane, že se nějaká menší strana dostane do parlamentu. A žijí si takovým poklidným životem plným moře a vichrů a asado, což je tradiční uruguayská grilovací párty.

Grilování jste se také zúčastnil?
Ano, jednou. A musím říct, že to je náročné, protože člověk musí být opravdu hodně vyhládlý, aby to všechno zvládl. Protože dostane z každého kusu masa. Přes hranice je Argentina s pampami, kde se chovají obrovská stáda dobytka, a Uruguajci to mají obdobně. Mají tradici, my bychom řekli, kovbojů, oni jim říkají gauchos, a chovají spoustu krav. A to znamená spoustu masa. Je to komplikované, pokud je člověk vegetarián nebo vegan. Uruguajci skutečně dávají maso úplně do všeho.

Jsou zvyklí trávit volný čas s kamarády a s rodinou. Češi potřebují občas chvilku klidu, vypadnout někam na chatu. Uruguajci to nedělají.
Matyáš Strnad, student politologie, FF UHK

Vy jste mi říkal, že Jižní Amerika je kontinentem tisíce přídavných jmen. Jaké přídavné jméno byste zvolil pro Uruguay?
Uruguay je milá. Taková neškodná. Tím, že jsou ekonomicky úspěšný národ, tak nemají tolik problémů jako některé jiné sousední latinskoamerické národy. A je klidná, zároveň dokáže být trochu divoká, ale jen v rámci těch párty, které jsou většinou organizované. Prostě umí žít. A zároveň žijí podstatně pomaleji. Dokáží žít rychle a užívat si život plnými doušky, když je na to prostor, ale když mají odpočívat, tak to také perfektně umí.

Čtěte také

Jsou Kolumbijci slibotechny a Ekvádorci vyhaslí? V Latinské Americe už nám šlo o holý život

Jací jsou vlastně Uruguajci?
Já bych to asi srovnal s Čechy. Uruguajci jsou obecně hezčí, protože se hodně usmívají. Tady na ulici hned tak nepotkáte člověka, který se na vás usměje. V Uruguay ano. Tam se na vás usmějí všichni, ne úplně asi proto, že jste běloch. Jen tak na ulici někoho pozdravit, poděkovat mu a usmát se na něj, to je tam úplně běžná situace.

Jaké mají starosti? Co je trápí v běžném životě?
Málo věcí. Nejčastěji počasí, protože tam u moře poměrně intenzivně fouká. Ale mají pochopitelně problémy i politické, dejme tomu, s růstem pravicového populismu. S tím se vypořádávají podobně jako my. Těch rozdílů v rámci politiky je celá řada, ale zároveň ty obecnější věci řeší v celé Latinské Americe stejně jako my v Evropě.

Čtěte také

Latinskoamerické Vánoce jsou spíš večírek, na kterém se schází široká rodina, říká Věra Kouřimová

Čím se baví?
Jsou zvyklí trávit veškerý svůj volný čas s kamarády a se svou rodinou. Češi jsou známí tím, že potřebují občas chvilku klidu, jak tomu říkáme, vypadnout někam na chatu a hodit udici do řeky a předstírat, že chytají ryby. Uruguajci tohle nedělají. Prostě se sejde v obrovském množství celá rodina každý druhý den nebo všichni přátelé a jdou se pobavit nad jednou sklenkou piva.

A jaká je tam příroda?
Je poměrně rozmanitá, ale placatá. Chovají tam stáda krav, ale já jsem měl čas navštívit i tamní pláže, dvě třetiny Uruguaye jsou hranice s mořem nebo s řekou. Jsou tam obrovské písečné pláže, prázdné bez lidí, protože v období, ve kterém jsem tam byl, tedy na začátku května, tam končí léto a už není takové teplo. Ale pro nás pořád tam teplo relativně je. Bylo kolem 25 stupňů, takže to bylo příjemné. Ale stále fouká vítr.

Jakub Schmidt a Matyáš Strnad ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Matyáš Strnad, student politologie na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, byl dnes naším hostem. Jeho výjezd do Latinské Ameriky byl financován z programu Eramus+ Mezinárodní kreditová mobilita. Moc děkuji za rozhovor.