Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Danuta Chlupová – Varhaník z mrtvé vesnice

1 1 1 1 1 (1 hlas)
obrazek

V tradičně ateistických českých zemích existovaly a stále existují místa vymykající se této charakteristice. Jedním z nich je Karvinsko, zásluhou polské menšiny. Do tohoto prostředí nás zavádí román Danuty Chlupové Varhaník z mrtvé vesnice.



varhanikDěj románu je poměrně jednoduchý, dá se shrnout do několika slov. Hlavní hrdina Teodor Szynder při potyčce způsobí smrt svého souseda a vzhledem k tomu, že se píše rok 1953, jeho proces je veden jako politický. Autorka román pojala jako rodinnou kroniku, která prostřednictvím osudů postav odráží společenskou a politickou situaci tehdejšího Československa – zejména slezského pohraničí – v době budování socialistického státu, krátké naděje pražského jara i zklamání počínající normalizace.

V textu se setkáme s některými tématy, která autorka považovala za důležitá. Jedno jsem už zmínil, jde o politizování procesů, kdy Teodor jako věřící člověk, navíc varhaník hrající na mších, byl vnímán jako třídní nepřítel, který musí být exemplárně potrestán i za něco, co neudělal. Autorka zmiňuje i vynucená přiznání pomocí bití, psychologického nátlaku či medikace. 

Čtenář může nahlédnout do věznice ve Valdicích, v níž (a nejenom tam) museli pracovat bez řádných ochranných pomůcek, což i z relativně jednoduché práce dělalo nebezpečnou dřinu ohrožující zdraví. 

Další zvláštní kapitolou je život po Teodorově návratu z vězení. Autorka tuto etapu nepojímá nijak dramaticky, nicméně čtenář si může dostatečně plasticky představit frustraci člověka, který z pozice učitele klesne na dělnickou profesi, jež ho vůbec nemůže naplňovat. Samozřejmě jde také o nové navazování vztahů s manželkou a zejména se synem, s nímž se prakticky nemohl před svým nástupem do vězení poznat.

Kniha Varhaník z mrtvé vesnice se nesoustředí pouze na Teodora, mapuje osudy všech tří členů Szynderovy rodiny a také sousedů. Od začátku se zde objevuje Wanda, manželka zabitého souseda, a její dcera. Později se na scéně vynoří Maryla a její syn Mirek. Obě ženy hrají v Teodorově životě svou roli, je k nim přitahován a snaží se jim z různých důvodů pomáhat, což je pro jeho ženu neustále opakující se trauma.

Jak naznačuje titul knihy, dalším nosným tématem je likvidace vesnic, které musely ustoupit těžbě černého uhlí. Poddolování způsobilo propadání podloží a domy se musely bourat. Rodiny se stěhovaly na sídliště. Některým to vyhovovalo, pro jiné to bylo nepředstavitelné.

Ještě jedno téma musím zmínit. Jde o postavu Mirka, trpícího autismem. V době, kdy se děj odehrává, nebyla v Československu tato porucha diagnostikovaná, pro Marylu, které nikdo nechtěl a nedokázal pomoci, představovalo podivné synovo chování obrovský problém. Musela se potýkat s přístupem školy, do níž autista nezapadal a v níž nebyl zvladatelný, a také s okolními lidmi, kteří v Mirkovi viděli pouze rozmazleného fracka.

Kniha Varhaník z mrtvé vesnice může být zajímavým pohledem do minulosti a také do komunity polské menšiny, kterou se ovšem československý stát různými způsoby pokoušel asimilovat, třeba tím, že sice existovaly polské školy, ale stát kladl různé překážky tomu, aby do nich děti chodily. V knize, pojednávající o tragických událostech, chybí dramatičtější momenty, vyprávění je trochu monotónní, ale autorka se nerozepisuje na příliš velkém počtu stran, takže celek je přiměřeně čtivý.

Varhaník z mrtvé vesnice
Autor Danuta Chlupová
Překlad Danuta Chlupová
Nakladatelství Vyšehrad
Místo vydání Praha
Rok vydání 2023
Vydání 1.
Počet stran 240
ISBN/EAN 978-80-7601-792-4
Ediční řada -

Do nakladatelství

Aktuality

  • Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě

    V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali  nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit  dvou živých rozhlasových vysílání.

    Číst dál...  
  • Česká vlna nakladatelství Host

    Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.

    Číst dál...  

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení