Třeboň nejsou jen rybníky. Má také kouzelné historické centrum, zámek i Bertiny lázně

Třeboň však nabízí mnohem víc. Třeba kouzelné historické centrum za městskými hradbami, známou Zlatou stoku, vodní kanál napájející místní rybniční soustavu, v níž sídlí vodník Čochtan, proslavený Janem Werichem. Na jejím břehu stojí světoznámé Bertiny slatinné lázně.

Z Třeboně lze vycházet či vyjíždět na nenáročné výlety do přírody a za dalšími památkami, k nimž patří i nedaleký Trocnov, rodiště vojevůdce Jana Žižky. V Třeboni sídlí i největší evropské sladkovodní rybářství, odkud se vozí proslulý Třeboňský kapr po Česku i do zahraničí. Pod hrází rybníka Svět má sídlo pivovar Regent, jeden z nejstarších u nás, ze čtrnáctého století.

Jak jinak začít povídání o Třeboni než u rybníka. Ty první v okolí Třeboně stavěl počátkem šestnáctého století „fišmistr“ Josef Štěpánek Netolický. K nejstarším patří Opatovický, Velký Tisý je druhý největší na Jindřichohradecku, Horusický pak třetí největší v rámci nejen jižních Čech, ale Česka vůbec. Za zmínku stojí Zlatá stoka, umělý kanál dlouhý osmačtyřicet kilometrů, vybudovaný v letech 1508 až 1517.

Zlatá stoka zásobuje rybníky a sádky vodou, ale také ji z nich odvádí, nejen při výlovech, ale i povodních. Poháněla mlýny i pily, plavilo se po ní dřevo. Rožmberkům a lidem žijícím kolem ní přinášela velké peníze, možná i proto se její název ze Strouhy časem změnil na Zlatou stoku. Vine se kolem městských hradeb, napájí rybník Dvořiště a do Lužnice se vrací u Veselí nad Lužnicí.

Autorem největšího českého rybníku Rožmberk s výměrou 647 hektarů je Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan, který ho přibližně šest kilometrů severně od centra Třeboně, v katastrálním území Stará Hlína, nechal vybudovat v letech 1584 až 1590. Stojí za to, podívat se na jeho hráz s alejí dubů, starých několik staletí. Hráz je v koruně široká až dvanáct metrů, vysoká osm metrů. Výlovy Rožmberka pravidelně sledují desetitisíce lidí.

Dalším rybníkem, jehož stavbu v roce 1571 prosadil Jakub Krčín hned za branami města, je Svět. Stavbu nicméně provázely potíže, hráz se na měkkém podloží propadala, zbourána kvůli němu byla část opevnění a nejbližší domy. Krčín sklidil hodně kritiky, proto jej nazval Nevděk. Světem se stal o několik století později.

Původní vodní plocha přes tisíc hektarů byla snížena na současných 201,5 ha. Vzniklo tak několik menších rybníků. Hráz Světa se protrhla v roce 1890, stejné nebezpečí hrozilo i při povodních v roce 2002. Tehdy ale vydržela. Pod hrází jsou pak sádky, v nichž se líhnou štědrovečerní pochoutky.

Na hrázi stojí Krčínův pomník. Kolem rybníka vede cesta a naučná stezka, dlouhá dvanáct kilometrů. Na kole Svět objedete za hodinku. Zajímavou zastávkou je Schwarzenberská hrobka, osmiboká kaple nad samotnou hrobkou byla postavena v novogotickém slohu, v ní jsou uloženy ostatky členů Hlubocké i Orlické větve rodu. Stará se o ni i kníže Karel Schwarzenberg. Ale zpátky k vodě. Krčín kromě mnoha dalších rybníků zdokonalil i Netolického vodní soustavu.

Před Třeboní odklonil z Lužnice Novou řeku, která přinášela vodu do rybníků a odváděla ji. V roce 2002 i Nová řeka zabránila hrozící katastrofě přeplněného Rožmberku. U Novosedel se vlévá do Nežárky, aby odlehčila Lužnici.

Téměř celou historickou část Třeboně obepínají hradby, které nezdolali ani husité. Třeboň nikdy nebyla dobyta. Zachovaly se tu i čtyři brány. Půjdete-li od rybníka Svět a Krčínova pomníku, všimněte si vlevo zachovalé bašty zvané Katovna. Napravo je areál pivovaru Regent a pod ním v bývalém vodním příkopu, který chránil město, žije stádečko muflonů.

Do města vstoupíte Novohradskou bránou, a pokud za ní neodbočíte do pivovaru nebo restaurace Šupinka, kde dělají skvělé kapří hranolky, projdete Svinenskou bránou do historického centra. Budějovická brána je u kláštera a na spodním konci Masarykova náměstí stojí Hradecká brána.

Ulicí Petra Voka, kde je na rohu s Rožmberskou Třeboňská solná jeskyně, dojdete na Masarykovo náměstí, lemované renesančními a barokními domy s podloubími. K nejzajímavějším stavbám patří stará radnice, Dům Štěpánka Netolického, hotel Bílý koníček z první poloviny 16. století nebo honosný hotel Zlatá hvězda s vyhlášenou kuchyní.

Uprostřed náměstí stojí barokní mariánský sloup a renesanční kašna. Domy na náměstí lemují z druhé strany již zmíněná Rožmberská ulice a na druhé straně Husova. Do ní ústí Masné krámy, připomínané už ve 13. století. Procházka po Třeboni je příjemná, můžete si ji zpestřit vyjížďkou Třeboňským vláčkem, který má na náměstí dvě zastávky.

Husovou ulicí dojdete k chrámu sv. Jiljí a Panny Marie Královny. Uvnitř stál oltář, slavné dílo Mistra třeboňského, jehož originál je umístěn v pražské Národní galerii. Současný oltář je barokní. U jednoho ze sloupů stojí nenápadná soška Třeboňské Madony z roku 1400. Ve zvonici věže vysoké 56 metrů je zavěšen jeden z největších zvonů u nás, zasvěcený patronovi Třeboně sv. Jiljí, o průměru 130 cm a výšce 101 cm. Slyšet je v širokém okolí.

Kostel ze 13. století sousedí s augustiniánským klášterem, založeným Rožmberky, který také nabízí pohled do historie. Ambit s křížovou chodbou a freskami z počátku 15. století se zachoval téměř neporušený. Areál kláštera je částečně přístupný, jeho prohlídka s odborným výkladem je spojená i s kostelem sv. Jiljí a Panny Marie Královny, určitě stojí za to.

Třeboňský zámek je jedním z nejrozsáhlejších areálů v Česku. Jeden ze vstupů je přímo z Masarykova náměstí. Renesanční stavba se stovkou obytných místností je spojena především s osobou posledních Rožmberků, Viléma a jeho bratra Petra Voka.

I tady, jak je na rožmberských sídlech obyčejem, se zjevuje bílá paní rožmberská. Po Vokově smrti zámek zdědili Švamberkové a po bitvě na Bílé hoře připadl Schwarzenbergům, kterým patřil až do znárodnění v roce 1947.

Na zámecké kašně je připomíná plastika havrana, který klove do hlavy Turka, což je po vítězné bitvě u Rábu, v níž vedl císařská vojska Adolf ze Schwarzenbergu, i součást rodového znaku.

Hlavně tu v mnoha podobách a velikostech najdeme červenou pětilistou rožmberskou růži. Vybrat si můžete z prohlídkových tras vedoucích prostory, které užívali Rožmberkové, další připomíná Schwarzenbergy a třetí trasa vede do konírny, psí kuchyně a kasemat. Všechny tři stojí za zhlédnutí.

Za návštěvu stojí i Dům přírody Třeboňska, mapující život v CHKO Třeboňsko, anebo expozice Vodníků a Vodnic. Příjemnou procházku nabízí také zámecký park.

Než vyrazíte na procházky a vyjížďky po rovinatém okolí, prohlédněte si i světoznámé Bertinky, tedy Bertiny slatinné lázně. Za vyzkoušení stojí rašelinové zábaly, ale aby byly na pohybový aparát hodně účinné, chce to alespoň čtrnáct dní. I při krátké návštěvě stojí za to posedět v kavárně v hlavní budově nebo v restauraci Adéla s výbornou kuchyní.

Zatímco Bertinky si zachovávají ráz a poezii lázní z poloviny 19. století, kdy byly založeny, Lázně Aurora v nové části města už jsou moderním lázeňským domem.

Třeboň a okolí je třeba si opravdu užít, i s výlety do blízkého či jen dvacet kilometrů vzdáleného okolí, projít nebo se projet na kole po hrázích bezmála stovky rybníků a rybníčků. Na Třeboňsku si krásně odpočinou i vaše nervy. Čas tady nikam nepospíchá.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Státní zámek Třeboň, Dům přírody Třeboňska, Bertiny lázně, Restaurace Adéla, Lázně Aurora