Autoforum

/

Foto: GMT S.r.l., publikováno se souhlasem

Pokud jste sázeli na to, že sametová revoluce a trocha čekání vám přihraje možnost koupit si někdejší tuzexové sny levně, v tomto případě vás zklameme. Auto je to ale úžasné, v takové kondici se Uno Turbo ve verzi Racing dávno nevídá.

Někdy si říkám, že člověk musí mít hodně špatnou paměť, aby snil o návratu do dob před rokem 1989. Určitě není pravdou, že šlo o dobu temna bez špetky světlých stránek, některé tragikomické aspekty tehdejšího života ale pamatuji příliš dobře na to, abych na ně vzpomínal s láskou.

Pamatuji si, jak jsme po létech čekání na smilování kohosi vyrazili s otcem pro nový vůz Škoda řady 742, jeho vůbec první nové auto v životě. Ač bylo úplně nové, bylo při předání jen v o málo lepší kondici než současné Tesly. A byť je třeba uznat, že technici Mototechny měli snahu dát na místě věci do pořádku, ve výsledku nám beztak řekli jasně: Buď auto vezmete v tom stavu, v jakém je, nebo můžete čekat dalších pár let na jiné. Je jasné, že otec vzal, co bylo a vůz jsme si během dalších týdnů sami doladili doma.

Mít novou a tehdy přesto dávno zastaralou Škodu nebylo vůbec samozřejmé, i když jste na ni náhodou měli peníze. Většina jiných aut byla pro Čechoslováky snem - počínaje Ladami, které pořád šlo koupit v Mototechně, a konče čímkoli „západním”, co šlo koupit leda v Tuzexu. Do toho bylo možné vstoupit, když jste ukázali, že máte bony, a tak jste mohli obdivovat třeba Fiaty či Fordy, pakliže byly zrovna na skladě.

Jedním z vysněných vozů byl tehdy model Uno - obecně vzato jeden z nejobyčejnějších Fiatů, ale vyprávějte o tom něco lidem, pro které je Škoda 130 GL nedosažitelný luxus. Byl to velmi žádoucí vůz, který nakonec vznikl v 9 milionech exemplářů a šance, že jste nějaký před rokem 1989 řídili, je velmi malá, pokud jste si neříkali Dalibor Janda nebo nějak podobně. Šance, že si jej jako zánovní pořídíte dnes, není o mnoho větší, protože už se 28 let nevyrábí... Ale ve výsledku větší přece jen je, teď už na něj stačí jen peníze.

Loni jsme vám ukazovali prakticky zánovní běžný model už z pozdějších let výroby mimo Itálii, dnes tu ale máme něco zajímavějšího, o hodně zajímavějšího. Jde o Uno ve verzi Turbo, původně auto z roku 1985, ale v tomto konkrétním případě o exemplář z dob, kdy u nás komunisté a estébáci už převlékli kabáty a začali pracovat na tom, aby se jednou stali... třeba prezidenty. Ale žerty stranou, tohle auto je docela seriózní náčiní a kdo jej měl tu čest poznat, na něj zřejmě bude vzpomínat s cukáním koutků.

Turbo bylo vrcholné Uno, které ve svém původním provedení dostalo přeplňovaný motor 1,3 se 105 koňmi. Dnes to nezní nijak fantasticky, jenže tohle auto vážilo jen 845 kg. A skutečně létalo. Stovka za 8,3 sekundy nakonec nezní úplně špatně ani dnes a maximálka přes 200 km/h byla na tachometru dříve, než jste řekli: „Turbo!” A nebo o malou chvilku později. Bylo to skutečně velmi agilní, velmi rychlé a velmi zábavné auto.

Před sebou máme exemplář z roku 1992, který je vlastně ještě výjimečnější. Jedná se o faceliftované provedení Racing, které hostilo už o chlup větší motor se 118 koňmi. Také trochu přibralo, na 925 kg, i tak ale létalo jako splašené - stovka se mihla dokonce za 7,7 sekundy a maximální rychlost už oficiálně činila 205 km/h. V roce 1992 tento vůz končil ve výrobě a hezké exempláře z té doby jsou tedy velmi vzácné a ceněné. Tento je jedním z takových.

Měl za celých 31 let jen dva majitele, kteří s ním najeli pouhých 61 600 km. A auto na to vypadá, nejsou na něm vidět téměř žádné podstatné známky opotřebení, podívejte se sami na fotky níže. Krom dodělaného audiosystému jde o auto v kompletně originálním stavu, které je k dispozici okamžitě po složení kupní ceny.

Ta nepřekvapivě není nízká, ovšem požadovaných 30 000 euro, tedy asi 708 tisíc korun, je opravdu hodně. Za pořád ojeté, 31 let staré supermini je to skoro bláznivá cena. Na druhou stranu... Zkuste mu odolat. V červené barvě s černými doplňky je to ďábel na kolech, který chce divočit stejně jako v roce 1992. Jde vskutku o pozoruhodnou nabídku a tak trochu šanci vrátit se na přelom 80. a 90. let a splnit si to, co si tehdy splnit nešlo. Jen za bony by to snad o pár let dříve šlo levněji...

Zdroj: GMT S.r.l.@Mobile.de

Petr Miler