Ukrajina může mít jaderné zbraně. Bývalý poradce Zelenského promluvil o možném vývoji bomby
Bývalý poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč se v nedávném rozhovoru vyjádřil k možnosti vývoje jaderných zbraní na Ukrajině, jak uvádí server Newsweek.
Podle Arestovyče zahrnuje potenciální odpověď Ruska na vpád ukrajinských ozbrojených sil na Krymský poloostrov během probíhajícího protiútoku možnost, že Rusko provede taktický jaderný útok. Kyjev má omezené možnosti, jak na takový útok reagovat, což bývalého prezidentského poradce hluboce znepokojuje. Řešením tohoto dilematu by pro Ukrajinu mohl být vývoj vlastních jaderných zbraní, který lze podle Arestovyče realizovat v relativně krátké době.
Uran leží tu a tam, takže v případě nouze je z čeho vyrobit bombu
Jak řekl jeden z bývalých Zelanského poradců: „Získat obohacený uran nějakou dobu potrvá. Ale takové věci se stávají. Nikdy nevíte, kde se uran nachází. Někdy jdete kolem a najednou tam leží barel s uranem.“ Vzhledem k tomu, že Ukrajinci mají s uranem určité zkušenosti díky jeho využití v jaderných elektrárnách (Ukrajina má 4 činné jaderné elektrárny a samozřejmě nyní uzavřený objekt v Černobylu).
Nicméně výroba jaderných zbraní je velmi složitý proces, který je přísně regulován mezinárodními pravidly. Vytvoření jaderné bomby by pro Ukrajince bylo jednodušší než pro zemi, která na tento úkol není připravena, ale stále by vyžadovalo značné zdroje, infrastrukturu a technické znalosti. Bylo by to také v rozporu s mezinárodními dohodami.
Ukrajina již dříve nechala zabavit jaderné zbraně ze zbývajících vojenských zařízení na svém území po rozpadu Sovětského svazu. Jednalo se o největší jaderný arzenál na světě po arzenálu, který vlastnilo Rusko a Spojené státy. Podle Budapešťského memoranda se však Ukrajinci těchto zásob vzdali výměnou za bezpečnostní záruky poskytnuté USA, Spojeným královstvím a Ruskem. Zavázaly se respektovat územní celistvost Ukrajiny, její svrchovanost a zdržet se hospodářského nátlaku vůči ní. Memorandum poprvé porušilo Rusko v roce 2014, kdy anektovalo Krym a zapojilo se do konfliktu v Donbasu. Probíhající válka je již dalším dějstvím tohoto konfliktu.
Další mezinárodní dohodou, která by byla ohnuta, je Smlouva o nešíření jaderných zbraní (NPT) z roku 1968. Podle jejích ustanovení země, které vlastní jaderné zbraně nebo technologie k jejich výrobě, prodávají ty či ony zbraně zemím, které je nemají. Zároveň zavazuje země, které jaderné zbraně nevlastní, aby zastavily práce na jejich vývoji. Tuto smlouvu do konce roku 2003 ratifikovalo 189 států, tedy více než jakoukoli jinou mezinárodní dohodu, jak píše server Bulletin.
Jaderná hrozba na Ukrajině existuje
Na Ukrajině stále existují lidé, kteří provozovali zařízení na skladování a odpalování jaderných zbraní předtím, než se jich země v roce 1994 na základě Budapešťského memoranda vzdala. Podle Arestovyče má Ukrajina v případě, že Rusové použijí jaderné zbraně, dvě možnosti. Buď bude jednoho dne přijata do NATO, nebo již bude muset mít vlastní jaderný raketový odstrašující arzenál. „Jaderný štít“ je podle bývalého poradce jedinou jistou možností obrany.
Prezident Volodymyr Zelenskyj věří, že svět bude schopen účinně reagovat na Putinovo jaderné vydírání. Americký senátor Lindsey Graham oznámil, že pokud nepřítel použije jaderný argument, NATO okamžitě vstoupí do války proti Rusku. Navíc námitky proti takovému radikálnímu Putinovu postupu jistě vznesou Číňané, které ruský diktátor nemůže ignorovat.
Zdroj: redakce, Newsweek, Bulletin