To, co tady děláme každý den, se odráží i na Kostarice, říká etnobiolog Hrdoušek
Hostem Jarky Vykoupilové v pořadu Apetýt byl etnobiolog Vít Hrdoušek, který usiluje o ochranu nížinného pralesa v Kostarice. Osobně místo několikrát navštívil a stal se managerem projektu Gandoca. Poslechněte si více v rozhovoru!
Na Kostarice by měla vzniknout pozorovatelská stanice pro místní studenty i studenty Mendelovy univerzity. Hrdoušek už na dálku podporoval činnosti na záchranu lesů a po univerzitním výzkumu se rozhodl pro záchranný projekt Gandoca Nadačního fondu profesora Augusta Bayera.
„Je tam největší diverzita suchozemských organismů na světě, v Kostarice je 1 200 druhů keřů a stromů,“ říká o typickém tropickém pralese Vít Hrdoušek. „To, co my děláme každý den tady, to se odráží i na Kostarice,“ vysvětluje aktivní zájem o záchranu pralesa a dodává: „Cenné území i moře na hranici s Panamou je ještě zachované, snažíme se tam udělat osvětu a podpořit snahu záchrany pralesa výkupem prvních 50 hektarů. Prales byl rozdělen farmářům v rámci kolonizace, postupně by se vykácel podrost nebo by se vystavěly bungalovy pro turisty.“
Proč jsou pralesní porosty v nížinách vzácnější než ty horské? Co pralesům škodí nejvíce? Proč se v Evropě vyhnout nákupu tropických potravin? Kde má Česká a Slovenská republika své pralesy? I to se dozvíte v rozhovoru s etnobiologem Vítem Hrdouškem.
Související
-
Šetrné zemědělství v tropech může mít jednoduché řešení, nefunguje ale všude
Půda v rozvojových zemích může uživit více lidí, a přitom nevyčerpávat přírodu, říká kolumbijský ekolog a odborník na tropické zemědělství Jacobo Arango
-
Svítící žížaly i sekáči s klepety. Prales Polom je přírodní unikát
Obec Polom najdete nedaleko Trhové Kamenice v Železných horách. Kolem místního kostela svaté Kunhuty stojí jen asi pět domů. Větší roli tam hraje příroda.
-
Britští ekologové chtějí obnovit deštný prales, pokrývat by nově měl až čtvrtinu území
Deštné pralesy byly zhruba před tisíci lety běžnou součástí evropské přírody - třeba ve Velké Británii a Irsku pokrývaly většinu západního pobřeží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
