Pamětní deska se jmény dvaceti pěti hrdinů, příslušníků Sboru národní bezpečnosti popravených za odpor proti komunismu (foto Jiří Majer)
    Pamětní deska se jmény dvaceti pěti hrdinů, příslušníků Sboru národní bezpečnosti popravených za odpor proti komunismu (foto Jiří Majer)

    Pamětní deska se jmény dvaceti pěti hrdinů, příslušníků Sboru národní bezpečnosti (SNB) popravených za odpor proti komunistickému režimu v letech 1948–1989, visí od 27. června 2023 v podloubí u Policejního prezidia České republiky. Desku ve Strojnické ulici v pražských Holešovicích odhalili ministr vnitra Vít Rakušan a policejní prezident genpor. Martin Vondrášek spolu se zakladatelem a ředitelem společnosti Post Bellum Mikulášem Kroupou a studenty Gymnázia Paměti národa. Právě jejich lví podíl na přípravě oné události byl v průběhu slavnostního aktu několikrát výslovně zmíněn.

    Zarezonoval i ve zdravici někdejšího příslušníka SNB a politického vězně, devětadevadesátiletého Karla Bažanta, jenž se kvůli zdravotnímu stavu nemohl akce zúčastnit osobně. Jeho slova nicméně stejně zazněla – ze zvukového záznamu.

    Ministr vnitra Vít Rakušan (foto Jiří Majer)
    Ministr vnitra Vít Rakušan (foto Jiří Majer)

    Ministr vnitra Vít Rakušan označil odhalení desky za unikátní okamžik. „Nám se občas v téhle uspěchané době stává, že začínáme být jakoby unaveni z demokracie. Říkáme si, jestli ty věčné diskuse, hádky, jestli ta parlamentní každodennost, kterou zažíváme, vlastně přináší nějaké skutečné hodnoty. A ono je možná dobré se občas zastavit. Zastavit se u takovéto pamětní desky, kde jsou jména těch, kteří byli popraveni – a byli popraveni totalitním režimem. Byli popraveni v době, kdy za tu svobodu, za tu demokracii a za ty dlouhé parlamentní diskuse a procedury jednoduše položili svůj život. V tomto případě to byli policisté, příslušníci Sboru národní bezpečnosti. Byli to ti, kteří si ale v sobě uchovali v té obzvlášť těžké době po nástupu komunistické diktatury morální kompas. A oni si v sobě uchovali dobrého policistu, protože ten dobrý a skutečně kvalitní policista stojí vždycky na straně dobra, stojí proti všem prevítům a proti všemu zlu, které nás obklopuje. Je to neúplatný člověk, je to člověk, který se nebojí položit svůj život za to, aby my ostatní jsme žili v bezpečí,“ konstatoval ve svém proslovu Vít Rakušan.

    Policejní prezident genpor. Martin Vondrášek (foto Jiří Majer)
    Policejní prezident genpor. Martin Vondrášek (foto Jiří Majer)

    Navázal na něj policejní prezident genpor. Martin Vondrášek, který provedl drobný historický exkurz nejen do historie naší země, ale i historie služby policistů a četníků od roku 1918. Jak řekl, „zejména proto, že téměř 1500 našich kolegů od roku 1918 položilo život za svobodu, za ideály samostatného Československa, bylo umučeno nebo i v komunistických procesech padesátých let popraveno.“ Nově instalovaná pamětní deska na budově Policejního prezídia je jeho slovy „věnována těm, kterým nebylo lhostejno, že jejich milovaná země je opět pokořována novo totalitou.“ Odmítli se jí podovolit, a rozhodli se při obraně své země nasadit vlastní život, zdůraznil genpor. Martin Vondrášek.

    Zakladatel a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa (foto Jiří Majer)
    Zakladatel a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa (foto Jiří Majer)

    Zakladatel a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa upozornil na to, že „i přes všechnu nedokonalost, a třeba i nešikovnost detektivů, vyšetřovatelů a pochůzkářů tito lidé dohlížejí na dodržování zákona – zákona, který byl přijatý zástupci vzešlými ze svobodných voleb. To je veliká výsada svobody, svobodného národa, veliká výsada demokracie! Ale co když zákon, jemuž se všichni podřizujeme a před nímž jsme si všichni rovni, porušuje lidská práva – práva která jsme si pojmenovali a sepsali do Všeobecné deklarace lidských práv a veškerý civilizovaný svět je přiznává každému člověku…? Pak si policista musí vybrat stranu – stranu právě svobody a demokracie,“ zdůraznil Mikuláš Kroupa s tím, že to se v roce 1948 stalo i v příběhu a životě Karla Bažanta, který si vybral stranu svobody.

    O odhalenou pamětní desku byl zájem (foto Jiří Majer)
    O odhalenou pamětní desku byl zájem (foto Jiří Majer)

    „Karel Bažant v roce 1990 začal se svými přáteli bádat. Sestavil seznam dvaceti příslušníků SNB, kteří byli popraveni; ten seznam se pak vtiskl do pamětní desky, kterou zde instalovali v roce 1996, také za přítomnosti (tehdejšího) policejního prezidenta. V roce 2016 byla deska sejmuta kvůli rekonstrukci a sedm let trvalo další bádání a historické dohadování, která jména tam patří a která ne. Nakonec byl seznam doplněn o dalších pět jmen, takže zde máme pětadvacet hrdinů,“ rekapituloval stručně příběh pamětní desky Mikuláš Kroupa.

    Závěrem svého vystoupení poděkoval studentům i Policii ČR. „Vážení policisté, tím, že jsme tady společně, že jste partneři této desky a že je instalována na budovu Policejního prezidia, tak hlasujete s námi pro svobodu. Děkuju vám moc…!“

    Studenti Gymnázia Paměti národa s portrétem někdejšího příslušníka SNB a politického vězně Karla Bažanta, z jehož popudu deska historicky vznikla (foto Jiří Majer)
    Studenti Gymnázia Paměti národa s portrétem někdejšího příslušníka SNB a politického vězně Karla Bažanta, z jehož popudu deska historicky vznikla (foto Jiří Majer)

    Téměř stovka shromážděných lidí pak naslouchala slovům bývalého bojovníka z Pražského povstání, leteckého mechanika a příslušníka SNB Karla Bažanta, který za komunismu organizoval útěk několika letců RAF, sám byl zatčen a krátce i vězněn: „Chci poděkovat studentům z Gymnázia Paměti národa, kteří se zasloužili o vrácení pamětní desky na budovu Policejního prezídia. Děkuji i vám, kteří jste dnes přijali pozvání, že nezapomínáte a vážíte si odkazu našich předků. Za svobodu je třeba neustále bojovat, v každé době.“

    Mezi přítomnými byl i starosta sedmého pražského obvodu Jan Čižinský (foto Jiří Majer)
    Mezi přítomnými byl i starosta sedmého pražského obvodu Jan Čižinský (foto Jiří Majer)

    Nová deska, kterou vytvořili studenti ve spolupráci s historickou komisí složenou z renomovaných odborníků, obsahuje o pět jmen více než deska původní, tedy celkem pětadvacet jmen popravených příslušníků SNB. Jejich příběhy zdokumentovali historikové Prokop Tomek a Ivo Pejčoch v knize Policisté na popravišti. Na doplněném seznamu jmen popravených pracovali historikové z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Libor Svoboda, Petr Mallota, badatel z Muzea Policie ČR Michal Dlouhý a ředitel muzea Radek Galaš.

    Tomáš Spáčil, lektor ze společnosti Post Bellum (foto Jiří Majer)
    Tomáš Spáčil, lektor ze společnosti Post Bellum (foto Jiří Majer)

    Výrobu desky zaplatili díky veřejné sbírce studenti Gymnázia Paměti národa. A čtyři z nich nyní také přečetli medailonky čtyř z oněch dvaceti pěti popravených hrdinů.

    „Je mi velkou ctí, že obrovský kus práce na tom dnešním dni odvedli právě studenti Gymnázia Paměti národa. Studenti, kteří jsou neuvěřitelně občansky iniciativní, kteří se derou ke slovu a kteří – troufnu si říct a snad to nebude klišé – chtějí tento svět posunout malými krůčky o něco k lepšímu, a třeba se i vyrovnávat se svou vlastní historií, již oni sami nezažili,“ řekl úvodem celého odpoledního programu v podloubí u Policejního prezidia Tomáš Spáčil, lektor ze společnosti Post Bellum, který na Gymnáziu Paměti národa učí.

    Zařadil: -maj-

    Autor