Je alkohol metla lidstva, nebo nejlepší kamarád? To hodlají zjistit čtyři přátelé v rámci naprosto vědeckého experimentu…

Čtyři kolegové učitelé na jedné dánské střední škole pojmou za vlastní výrok kteréhosi filozofa, že se prý „rodíme s deficitem 0,5‰ alkoholu v krvi“. Ta půlka nám prý dodává potřebnou špetku sebedůvěry, šarmu, vtipu. Ne že by zrovna tyhle ingredience kámoši nepotřebovali. Úvodní scéna, kdy přicházejí do práce po víkendu, sežvýkaní, otupělí a nudní, napoví, že by kapku posilnění bodlo. Ale kde je ta míra? A opravdu pak bude jejich život lepší?

Robert Jašków, Tomáš Petřík, Petr Stach a Jacob Erftemeijer jako ústřední čtveřice Chlastu v režii Thomase Zielinského. Foto Alena Hrbková

Dánská hořká komedie vychází ze slavného stejnojmenného filmu, který jsem neviděla, takže nemůžu srovnávat. Klidně by se ale mohla odehrávat i u nás. Má snadno přenositelný děj i poselství.

Lehce by se mohlo zdát, že ti čtyři pijí jen tak ze srandy, nebo že jim to chutná. Za každým z nich je ale něco, co potřebují zapít, vnitřní prázdnota, nespokojenost se svým životem. S tou půlkou promile je svět veselejší – ale problémy zůstávají, jen se možná posunou do nové roviny…

Bylo zvláštní sledovat reakce diváků: smějí se víc ti, co chlastačky znají z vlastní zkušenosti? Nebo ti, kterým se nikdy nic takového nestane? Jak říká Cimrman: „opilého zahraješ líp střízlivý“ a velkých opileckých scén se tu pár rozhodně najde. Ale ten, kdo někdy naživo viděl třeba otcovy vodácké kumpány, jak se zbourávají velmi podobným stylem, bude mít z těch pijáckých scén možná smíšené pocity.

Obsazení bylo výtečné. Robert Jašków konečně nehraje grázla ani mafiána, ale zemitého učitele tělocviku Tommyho. Jacob Erftemeier vystřihl seriózního profesora filozofie Nikolaje s takovým monologem, u kterého váháte, jestli mu sám rozumí. Petr Stach v roli dějepisáře Martyho promlouvá do duší všech chlapů, kteří vědí, že chlast je jen berlička a umí si říct dost. Většinou. Tomáš Petřík jako hudebkář Peter málem naučil publikum dánskou hymnu (nebo co to bylo), takže jste mu tu postavu naprosto věřili…

Petr Stach jako Martin a Jacob Erftemeijer v roli Nikolaje v inscenaci Chlast ve Švandově divadle. Foto Alena Hrbková

Jednoduchá scéna s posuvnými panely, čtyři židle a jeden gauč, se během chvilky mění ze sborovny v klub, nebo Nikolajův dům. Škola ani nepotřebuje vlastní scénu – učitel prostě předstoupí na kraj jeviště, před žáky, a vy jste najednou zaskočenou třídou maturantů a snažíte se chytit tón C…

Velkolepé finále mělo sice úspěch, ale dokonale zabilo jakýkoli mrazivý efekt předchozího obrazu. Diváci nadšeně tleskali vestoje, ale nikomu už nechyběl nějaký jasný závěr. Opravdu to přátelům projde? Dokáží přestat „experimentovat“? Možná jsou odpovědi ve filmu, možná je neurčitý závěr záměrný, aby si nad tím každý hloubal sám. (Nejlépe nad láhví ruské vodky…)

Délka představení: 2 hod 25 min včetně přestávky
Režisér: Thomas Zielinski
Hrají: Petr Stach, Jacob Erftemeijer, Robert Jašków, Tomáš Petřík
Datum premiéry: 29. 4. 2023
Překlad: Michaela Weberová
Režie: Thomas Zielinski
Dramaturgie: Martina Kinská

Líbilo se? Dejte o článku vědět ostatním: