„Tady jsou čtyři mláďata, to je vzácnost a dnes je to už druhé překvapení. Před chvílí jsem byl v Tylovicích v Rožnově, a tam jich bylo dokonce pět,“ říká Dvorský. „Tolik mláďat v jednom hnízdě jsem předtím kroužkoval jen jednou.“

Kolem sebe má početné publikum. Děti z Mateřské a Základní školy v Jarcové a třídu druháků z valašskomeziříčské Základní školy Žerotínova. Školáky zve na kroužkování všude, kde to podmínky aspoň trochu dovolují. Přitom je učí.

„Kdy čápi odlétají, víte to? Kdy odtud z Jarcové mizí?“ ptá se. Děti hlásí, že v srpnu. Vědí i to, že míří do Afriky. A Dvorský jim vypráví, že na místo dorazí až koncem listopadu. Využívají vzdušné proudy, díky nimž mohou plachtit. A když narazí na lokalitu, kde mají potravu, pár dnů se zdrží. Už v únoru pak vyrážejí na zpáteční cestu k nám.

V posledních letech je na Valašsku kolem patnácti hnízdících párů. Hnízd je dvacítka, některá však zůstávají prázdná. „Populace čápů je teď stabilní. Hodně jich přibylo po roce 1990 a znovu po roce 2000. Ale teď se drží,“ poznamenal Dvorský.

Přehled má také o hnízdech, která jsou z technických důvodů v ohrožení. Mohou padat, zasahovat do elektrického vedení nebo ucpávat funkční komíny.

„Pak tam postavíme sloup s podložkou. Letos ho budeme instalovat například v Kunovicích, mají tam areál starého vepřína, který je k demolici, jenomže zároveň tam hnízdí čápi,“ popisuje Dvorský.

Jedno z mláďat svezl v košíku, který vyložil senem, až dolů na zem, aby se děti na něj mohly podívat. „Má černý zobák,“ všímají si typického rozdílu mezi mládětem a dospělým čápem.

Vyslouží si pochvalu a dozvědí se, že když člověk sáhne na mládě čápa, nemá to fatální následky, jako tomu bývá u srnčat. Ptáci necítí, proto je lidský pach neohrozí.

Údaje z kroužku jsou pro ochranáře cenné

Potom však musí být školáci na okamžik zticha, aby bylo slyšet, jak klapnou kroužkovací kleště. Dvorský jim ukazuje, že kroužek musí být na noze zvířete volný, upozorní je i na označení. Na černém kousku plastu je bíle natištěno CH505. Nápis je tak velký, jak jen to jde.

„To proto, aby se dal co nejsnadněji přečíst. Stačí k tomu dalekohled,“ vysvětluje ornitolog. Odborníci díky tomu zjistí, jak se čápům daří, na jakém teritoriu se pohybují nebo jakého se dožívají věku.

Stačí pak nahlásit na kroužkovací stanici nebo přímo ochráncům přírody kód z kroužku a oni jej propojí s místem, kde se čáp vylíhl, a rokem narození. Čím víc pozorování je, tím také přibývá informací. Dvorský tak narazil třeba na samici, kterou kroužkoval v roce 2005.

„Loni mi přišlo zpětné hlášení, že její kód odečetli v Moravskoslezském kraji, kde hnízdila. Tehdy měla sedmnáct let. Naopak my jsme teď hlásili, že v Choryni hnízdí čáp z východního Slovenska,“ popisuje. Mládě, které označil v roce 2019 přímo v Jarcové, zase zahnízdilo v jedné z obcí okresu Ústí nad Orlicí.

Čáp pohlavně dospívá ve třetím roce života. Do té doby nehnízdí a potuluje se po regionu. Hlášení o jedincích vylíhnutých na Valašsku přicházejí i ze Slovenska či Polska. Na vejcích sedí zhruba 33 dnů a dalších padesát dnů trvá, než mládě poprvé vylétne. V Jarcové je hnízdo na sloupu elektrického vedení a čápi se sem vracejí opakovaně asi dvanáct let.