Je symbolem a hlavním orientačním bodem Libereckého kraje a celých Severních Čech. V Česku pravděpodobně neexistuje člověk, který by ho neznal. Zahrál si ve filmu Davida Ondříčka Grandhotel, za dobrého počasí je vidět už od Prahy, a je pýchou lidí, kteří v jeho stínu žijí.

To všechno je Ještěd – ikonický hotel a vysílač, který stojí na stejnojmenném kopci nad Libercem. Stavba od architekta Karla Hubáčka právě v neděli slaví významné jubileum, přesně před půl stoletím byla slavnostně otevřena pro návštěvníky. Oslavy přímo na vysílači se ovšem plánují až na září.

„Tehdy se Ještěd otevřel i normálním návštěvníkům. V červenci šlo o slavnostní otevření pouze pro vybrané hosty,“ popsala okolnosti otevření tajemnice spolku Ještěd Milena Lánská.

V rámci výročí tak například sdružení Ještěd počítá se speciálními nabídkami pro lidi, kteří mají stejný rok narození jako vysílač. „Podrobnější kalendář oslav ale budeme dávat dohromady v průběhu prázdnin a září,“ dodala Lánská.

Zároveň se tento rok potkává několik významných výročí, která s Ještědem souvisejí. Nejen samotný vysílač slaví půl století, zároveň má narozeniny i Český rozhlas (100 let) nebo České radiokomunikace (60 let). Právě jejich zástupci společně se členy Senátu Ještěd během června navštívili.

Magické místo i pach oleje, vzpomíná Ondříček na natáčení Grandhotelu

U příležitosti narozenin ikonického vysílače pak Severočeské muzeum připravilo speciální výstavu Ještěd 50. Ta byla oficiálně otevřena na konci června a návštěvníci ji mohou zhlédnout do poloviny října. Lidé budou moci zjistit, co předcházelo stavbě ikonického hotelu a vysílače, jak vypadaly ostatní návrhy, které se do architektonické soutěže zapojily, ale nevyhrály, nebo jak veřejnost přijala vítězný Hubáčkův projekt.

„Jádrem výstavy je deset nově realizovaných modelů z rukou zkušených modelářů, které návštěvníkům přiblíží pestrost tehdejších přístupů k architektuře. Modely doplní vzácné dobové fotografie, které veřejnost neměla možnost dosud spatřit,“ uvedlo Severočeské muzeum na svých webových stránkách.

Předchůdce vysílače zachvátil požár

Skoro 100 metrů vysoký televizní vysílač s kruhovým půdorysem 33 metrů, v jehož útrobách je zároveň restaurace a hotel, nahradil na vrcholu kopce tehdejší Nový ještědský dům a Rohanovu chatu. Obě původní stavby vyhořely v rozmezí dvou let.

V soutěži zvítězil návrh Karla Hubáčka, který na rozdíl od jiných účastníků nepřišel s klasickým konceptem horské chaty, ale futuristickým vysílačem. Některé lidi vybraná podoba nové stavby na vršku Ještědu překvapila a namítali, že nová věž naruší vžitý obraz hory Ještědu. Na tyto výtky architekt reagoval tvrzením, že navržená stavba vrchol kopce nerozmělňuje, nýbrž jej dotváří a podporuje růst jeho vrcholu.

Před deseti lety zemřel vizionář Karel Hubáček, tvůrce fenomenálního Ještědu

Základní kámen byl slavnostně položen 30. července 1966, celou stavbu však doprovázely komplikace, a to zejména kvůli invazi spřátelených vojsk v srpnu 1968, která donutila některé stavební specialisty opustit zemi. I tak se však slavnostní otevření uskutečnilo 9. července 1973. V té době byla cena stavby 64 milionů československých korun.

O 27 let později odkoupily vysílač České radiokomunikace, a to kvůli masivními dluhu, který na budově vázl. Ty jsou majiteli dodnes. V roce 1964 ocenil návrh stavby Svaz architektů ČSSR na Přehlídce architektonických prací 1962–63.

Na jaře 1969, tedy v době, kdy budova ještě nebyla dokončena, získal její autor Karel Hubáček za tvůrčí využití technologie v architektuře nejvyšší ocenění Mezinárodní unie architektů Cenu Augusta Perreta. Je to nejvýznamnější ocenění, kterého kdy český architekt dosáhl. V roce 2000 byla stavba oceněna titulem „Nejvýznamnější česká stavba 20. století“.

V září 2005 ji vybrali čtenáři portálu iDNES.cz za jeden ze sedmi divů České republiky, když se v anketě „Sedm divů Česka“ umístila na druhém místě. Ještěd byl ministerstvem kultury zapsán jako nemovitá kulturní památka. Od 1. ledna 2006 je pak celý objekt prohlášen za národní kulturní památku České republiky, a zároveň je také součástí Indikativního seznamu kulturních statků České republiky, z nichž se nominují stavby pro zápis na Seznam světového dědictví UNESCO.

Vlastní hymna i vlajka

Ještěd má jako jediná hora v Česku od roku 2008 svoji hymnu a také svoji vlajku. Tu vytvořil Josef Hubka, a je od roku 2019 zapsaná v Národním registru vlajek a praporů. Symbol Ještědu je zobrazen na vlajce a znaku Libereckého kraje, a zároveň je symbolem města Liberce. Za vytvoření jeho loga zaplatila v roce 2017 radnice 315 tisíc korun, a město se tak rozdělilo na dva tábory.

Na Ještěd vede lanovka z libereckého Horního Hanychova. Od 31. října 2021 je však mimo provoz, a to kvůli pádu jedné z kabin, při které zahynul strojvedoucí. Policie nedávno obdržela důležité posudky, které potřebuje pro uzavření vyšetřování neštěstí.

Pád lanovky na Ještědu: policie má důležitý posudek, čekala na něj přes rok

Vyhotovení znaleckých posudků o nehodě trvalo více než rok a kromě policie na něj čekala i Drážní inspekce. Ta bez něj totiž nemůže uzavřít vlastní šetření, jak řekl už dříve její mluvčí Martin Drápal. Za celou dobu jejího fungování jde ale o první neštěstí podobného typu. Do té doby lanovka, která 27. června oslavila devadesáté narozeniny, fungovala bez potíží.

Lanovka je tak v současné chvíli mimo provoz, a České dráhy, které jsou jejími majiteli, do opravy příliš neinvestují. V současné chvíli tak probíhají jednání mezi zástupci Českých drah a městem Liberec, které by lanovku chtělo odkoupit. Ministerstvo kultury zároveň dostalo návrh na zapsání lanovky mezi národní kulturní památky. To by zkomplikovalo případnou rekonstrukci.