Rusko se nemá k prodloužení obilné dohody, Spojené státy poskytnou Ukrajině kazetovou munici a ukrajinský prezident v rámci svých cest navštívil Česko, aby získal podporu před blížícím se summitem NATO. Co přinesl uplynulý válečný týden?

  • Konec Rosatomu v Česku. Ruský státní jaderný koncern Rosatom definitivně ukončil svou činnost v Česku. Stalo se tak rok a čtvrt po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Tuzemská pobočka firmy byla nyní vymazána z obchodního rejstříku, všichni její zaměstnanci odešli už dříve. Informoval o tom v pondělí Deník N. Rosatom se v minulosti ucházel o stavbu nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany, z tendru ho vláda vyřadila po odhalení ruské role při výbuchu muničních skladů ve Vrběticích.
  • Ukrajina po zničení Kachovské přehrady ztratí pokolení organismů a ryb, upozorňuje biolog z oděského Ústavu mořské biologie Jurij Kvač. Největší problém pro ekosystém Černého moře jsou podle něj kvůli ekologické katastrofě uniklá hnojiva a pokles salinity v moři.
  • Unilever v Rusku. Ukrajinské úřady přidaly britskou společnost Unilever na svůj seznam takzvaných mezinárodních sponzorů války. Krok vysvětlily tím, že i po ruské invazi na Ukrajinu v Rusku nadále fungují podniky firmy a platí v zemi daně, čímž podporují její ekonomiku. Společnost Unilever, která je výrobcem zmrzliny Cornetto či mýdla Dove, hájí své rozhodnutí setrvat v Rusku. Britský producent spotřebního zboží uvedl, že odchod z Ruska není jednoduchý, jelikož by jeho aktivity v zemi v takovém případě převzal ruský stát.
  • Bulharsko v letošním roce navýší vojenskou pomoc Ukrajině, řekl v rozhovoru pro státní televizi BNT bulharský ministr obrany Todor Tagarev. Dodal, že zbraně budou poslány poté, co Sofia dokončí analýzu potřeb ukrajinské armády a rovněž toho, jakou pomoc je bulharská armáda schopna poskytnout.
  • Obilná dohoda. Moskva nevidí důvod k prodloužení takzvané obilné dohody, která zajišťuje přepravu obilí a dalších potravin z ukrajinských černomořských přístavů. V úterý to v prohlášení uvedlo ruské ministerstvo zahraničních věcí. Ujednání vyprší 17. července. Mluvčí ministerstva Marija Zacharova navíc odmítla jako nepraktický návrh, že by si ruská banka Rosselchozbank postižená sankcemi zřídila dceřinou společnost a skrze ni se znovu připojila do mezinárodního platebního systému SWIFT. Tento návrh podle pondělní zprávy listu Financial Times zvažuje Evropská unie.
  • Útok na Milašinovou a Nemova. V autonomním Čečensku na ruském severním Kavkazu přepadli a zbili reportérku listu Novaja gazeta Jelenu Milašinovou a advokáta Alexandra Nemova. „Neznámí útočníci v maskách je přepadli na cestě z letiště do Grozného, surově je zmlátili, zničili jim techniku a dokumenty,“ oznámila redakce zmíněného listu v sociální síti. O případ se podle státní agentury TASS zajímá ruský svaz novinářů, rada pro lidská práva působící při úřadu prezidenta Vladimira Putina a šéf mediálního výboru ruského senátu. O incidentu byl informován prezident Putin, podle kterého „tento velmi vážný útok vyžaduje energická opatření“.
  • Do Británie v srpnu dorazí na výcvik první ukrajinští piloti stíhaček. Informoval o tom ve středu list Ukrajinska pravda, který se odvolává na náměstka britského ministra obrany Jamese Heappeyho. Základní výcvikový program podle náměstka zahájí dvacet pilotů. Británie byla první zemí, která oznámila, že vycvičí ukrajinské piloty, aby dokázali létat na stíhačkách pocházejících ze západoevropských zemí. 
  • Největší obchodník s ruskou pšenicí. Společnost, která vznikla po invazi Ruska na Ukrajinu, se za jeden rok stala největším obchodníkem s ruskou pšenicí. V právě skončené sezoně 2022 až 2023 firma Grain Gates LLC vyvezla 7,22 milionu tun. Těsně tak předstihla firmu TD Rif, která byla největším vývozcem od sezony 2014 až 2015. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na údaje analytické společnosti ProZerno.
  • Devět lidí přišlo o život při nočním ruském útoku na západoukrajinský Lvov. Zdejší starosta Andrij Sadovyj ruský úder podle agentury AP označil za největší útok na civilní infrastrukturu ve Lvově od začátku války loni v únoru. Záběry vážně poškozených budov na Twitteru zveřejnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který nepříteli slíbil silnou reakci.
  • Zakladatel soukromé Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin je v ruském Petrohradu, a nikoli v Bělorusku, kam se měl odebrat po pravděpodobném pokusu o ozbrojenou vzpouru z konce června. Uvedl to ve čtvrtek běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, který chce podle ruskojazyčného serveru BBC záležitosti okolo wagnerovců probrat v dohledné době s ruským prezidentem Vladimirem Putinem
  • Zelenskyj v Praze. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dorazil ve čtvrtek do Prahy. Na Pražském hradě ho přivítal prezident Petr Pavel s nastoupenou čestnou stráží. „Návštěva ukrajinského prezidenta má být vyjádřením ocenění podpory, kterou Česká republika poskytuje Ukrajině od začátku ruské agrese, a přinést vzájemné ujištění, že tato podpora bude pokračovat,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí prezidenta Markéta Řeháková. V pátek Zelenskyj pokračoval ve dvoudenní návštěvě České republiky. Jednal s premiérem Petrem Fialou a předsedy obou parlamentních komor Milošem Vystrčilem a Markétou Pekarovou Adamovou. 
  • Postup u Bachmutu. Ukrajinská vojska u Bachmutu v Donbasu na východě země během čtyřiadvaceti hodin postoupila o více než kilometr, uvedl v pátek mluvčí východního uskupení ukrajinských vojsk Serhij Čerevatyj.
  • Summit NATO posune Ukrajinu blíže ke členství, řekl v pátek generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Lídři aliance také schválí plán dlouhodobé vojenské podpory země napadené Ruskem a potvrdí vznik nové Rady NATO – Ukrajina, v jejímž rámci s nimi poprvé zasedne prezident Volodymyr Zelenskyj.
  • Kazetová munice pro Ukrajinu. Spojené státy poskytnou Ukrajině mimo jiné kazetovou munici v rámci nového balíku vojenské pomoci v hodnotě 800 milionů dolarů, tedy asi 17,4 miliardy korun. V pátek to oznámil Pentagon. Součástí balíku budou například dělostřelecké granáty, desítky bojových vozidel pěchoty, protitankové střely Javelin nebo munice do systému HIMARS. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Twitteru napsal, že balík vojenské pomoci Ukrajina velmi potřebovala, a Bidenovi za něj poděkoval. Nesouhlas s dodávkou vyjádřily například německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková či španělská ministryně obrany Margarita Roblesová.