Netolice na Prachaticku a Trhové Sviny na Českobudějovicku. To jsou dvě nové lokality, kde jsou úseky potoků, na nichž oficiálně hrozí riziko povodní. Vytyčuje je ministerstvo životního prostředí (MŽP), které aktualizuje nebezpečné vodní úseky pravidelně jednou za šest let. Krajina se totiž mění.

„Vzniknou nové povodňové mapy, se kterými mohou pracovat města, obce a také stavební úřady třeba při tvorbě územních plánů. Starosty jsme k tomu proškolovali,“ říká zástupkyně ředitele odboru ochrany vod ministerstva Jana Tejkalová.

V jižních Čechách má být nově zapsaný Svinenský potok o délce 14 kilometrů a jeho přítok Farský se soutokem přímo ve městě. Netolice zase pravidelně zlobí Bezdrevský potok a pak i prostor, kde se do něj vlévá potůček Třebánka. V loňském červnu zde město vyhlašovalo nejvyšší – třetí – povodňový stupeň. Ohrožuje to například obyvatele Vodňanské ulice, někteří pamatují i evakuaci při velké vodě.

Jak MF DNES zjistila, návrh dokumentu visí na krajských úředních deskách. Obce a veřejnost, rovněž vlastníci dotčených pozemků, se k němu mohou vyjadřovat do třiceti dnů od jeho zveřejnění, v tomto případě do 26. července.

Na radnicích nic nevěděli

Problém je, že nikdo ve vytipovaných jihočeských lokalitách o něm nic nevěděl a místní úředníci se o něj začali zajímat až po upozornění MF DNES. „Nic jsme nedostali a na krajské úřední desce jsem to nečetl,“ přiznal například starosta Netolic Vladimír Pešek.

Návrh na vznik nových rizikových úseků prochází bez povšimnutí také trhovosvinenskou radnicí, navíc mnoho kompetentních pracovníků má letní dovolenou. Podle MŽP je přitom dokument důležitý. Vzniká na základě nových zkušeností s lokálními povodněmi.

Například v Netolicích, kde povodeň řádila jako na jiných místech před jednadvaceti lety, si ji poté prožili ještě několikrát. „V noci z 29. na 30. června loňského roku jsme po deštích museli hlídat potoky a rybníky. Naštěstí jsme spolu s rybáři předtím snížili hladinu na rybníce Mnich, a zvýšili tak kapacitu Bezdrevského potoka. Nedopadli jsme jako třeba Týn nad Vltavou. Kroky MŽP mi proto připadají logické,“ uvedl starosta Pešek.

Netolice trápí lokalita u soutoku, nad nímž vede křižovatka dvou důležitých silnic. Stojí zde rodinné domy a areál bývalého statku. Před rokem museli hasiči některé obyvatele evakuovat.

Podle vedoucí odboru životního prostředí Netolic Jitky Koubalíkové je právě tato lokalita nejrizikovější. „Při plánování zástavby vycházíme stále z událostí v roce 2002. Potoky se zde spojují pod silnicí, prostoru při povodni mají málo. Upozorňovali jsme na to Povodí Vltavy, vznikla studie, ale peněz na úpravy je málo. Jsme za zařazení tohoto úseku do tabulky rizik rádi, třeba to pomůže,“ myslí si Koubalíková.

Lidé už zapomněli na povodně v roce 2002

V Trhových Svinech se už některé protipovodňové stavby uskutečnily, například vybudování poldru za 20 milionů korun. Přesto je to málo. Proč? Vodohospodáři to přičítají stále se zmenšujícímu zájmu veřejnosti o povodňová rizika a naopak stavebnímu boomu.

Tvrdí, že za vyhasínání vzpomínek na srpen 2002, kdy celou zemi vyděsily až tisícileté povodně, může čas. Od té doby uplynula doba jedné generace. Developeři s požehnáním stavebních úřadů zastavují břehy řek, které před dvaceti lety ležely pod vodou.

Aktualizace rizikových oblastí má toto nebezpečí připomenout. Obce ležící při nich dostanou podle MŽP na konci roku 2025 aktualizované mapy povodňových rizik, případně mapy nové.

„Pro ohrožené oblasti jsou pak navrhovaná protipovodňová opatření. Tyto plány jsou podkladem pro územní plánování a vodoprávní řízení v těchto oblastech, včetně financování přes dotační politiku,“ vysvětlila mluvčí MŽP Lucie Ješátková.

Na zastavování oblastí povodňových rizik se podílejí i pojišťovny, které k tomu přizpůsobují výši poplatků. Vycházejí přitom z vlastních map.