Každý zámek má své šlechtice, ale jen zámek Duchcov má Giacoma Casanovu
Severočeský zámek Duchcov býval rezidencí věhlasného šlechtického rodu Valdštejnů. Návštěvníkům nabízí pět prohlídkových okruhů, včetně trasy, která připomíná nejznámějšího obyvatele zámku. Proslulého italského dobrodruha a světoběžníka Giacoma Casanovu, který na zámku popsal a také završil svůj život.
Dobrodruh, špion a diplomat, spisovatel a svůdník Giacomo Casanova byl na svou dobu mimořádně vzdělaný a také zcestovalý člověk, který okouzloval celou společnost a zejména ženy. V tom mu bezpochyby napomáhal i jeho impozantní zjev a mužné rysy. Ale jak se říká, všeho s mírou.
Svou nezkrotnou povahou a výstředním chováním si nadělal i mnoho nepřátel. A tak mu nakonec přišlo vhod pozvání hraběte Josefa Karla E. Valdštejna k pobytu na rodovém sídle Valdštejnů v Duchcově. Casanova tu prožil posledních třináct let svého života. Od roku 1785 do 4. června 1798.
Casanova zastával na Duchcově pozici zámeckého knihovníka. Kromě toho ale také psal. Například o svém útěku z benátských olověných kobek. Také napsal knihu s názvem Icosameron, dnešní terminologií řečeno čistokrevnou sci-fi, o zemi tajemných Megamikrů. A sepsal tu i své nejobsáhlejší dílo Dějiny mého života, někdy uváděné také pod názvem Paměti mého života.
Těžko dnes soudit, do jaké míry je to všechno pravda, ale s jistotou lze říct, že byl skutečně velkým milovníkem, což potvrzují i jiné prameny a dobová korespondence. Stejně jako to, že se potkával a znal s největšími osobnostmi své doby, například s Marií Terezií, Kateřinou Velikou, Madame de Pompadour a mnoha dalšími.
Zpočátku se Casanovovi v Duchcově nelíbilo, protože nebyl příliš oblíbený u ostatních služebných. Traduje se také, že mu nechutnala zdejší strava. Pravděpodobně byl z dřívějška zvyklý na něco jiného. Nicméně si ale zapsal i to, že právě na Duchcově našel konečně klid.
Pokud na zámek v Duchcově zavítáte, uvidíte kromě pokojů věnovaných životu Giacoma Casanovy i spoustu dalších pokladů, například zbrojnici s vycpaným koněm, pokoje Valdštejnů, tajemná sklepení, zahradu a také sochy Matyáše Bernarda Brauna a fresku Václava Vavřince Reinera. Oba jsou představiteli vrcholného baroka v Čechách.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
