Obyvatelé Mezoameriky byli v předkolumbovské době silně nábožensky založení. Uctívali desítky bohů. Stavěli jim chrámy a přinášeli lidské oběti. Mezi oblíbené mocné bytosti patřil také Quetzalcoatl. Bůh života, světla a moudrosti, pán dne a větrů, vládce západu.
Quetzalcoatl byl v podobě opeřeného hada uctíván již v prvním století před naším letopočtem. Jeho přesný význam a atributy se mezi civilizacemi a v průběhu historie poněkud lišily. Obecně byl ale považovaný za páté slunce, následovatele předchozích čtyř, jež byly zničeny potopou a ohněm.
Bůh Quetzalcoatl
Mýty vyprávějí, že se syn panny jménem Chimalman vydal do podsvětí Mictlan. Zde z rozemletých kostí předchozích ras a své vlastní krve vytvořil lidstvo pátého světa. Některé příběhy popisují, že byl králem Tuly, hlavního města Toltéků. Odmítal lidské oběti, což se nelíbilo bohu noční oblohy Tezcatlipocovi. Quetzalcoatla proto z domova vyhnal černou magií. Ten to těžce nesl. Obětoval se proto na hranici a vynořil se jako planeta Venuše. Podle jiné verze se nalodil na vor z hadů a zmizel za východním obzorem.
Kromě podoby opeřeného hada byl bůh pátého slunce zobrazovaný i jako bílý bůh s plnovousem. O podobném muži se zmiňují kronikáři 15. století. Například Diego Duran napsal, že „Quetzalcoatl byl velký muž, ctihodný s důstojným vystupováním, který dělal hrdinské činy a zázraky.” Bernardo de Sahagun se zase zmínil, že: „Byl vážený, považovaný za boha a ve starších dobách uctívaný.”
Tyto legendy korespondují s učením Hnutí Svatých posledních dnů. Podle Knihy Mormonovy sestoupil vzkříšený Ježíš Kristus z nebe a navštívil obyvatele amerického kontinentu. Někteří stoupenci této církve proto věří, že Quetzalcoatl byl biblický Spasitel.
Příchod Ježíše
„Příběh o životě mexického boha se podobá příběhu o Ježíši Nazaretském tak moc, že musíme dojít k závěru, že se jednalo o stejnou bytost,” napsal v roce 1892 prezident Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů John Taylor.
Většina badatelů však nesouhlasí. Spojení mezi Quetzalcoatlem a synem Božím je podle nich pouhým folklórem. „Podobnost mezi legendami je výsledkem učení katolických kněží, kteří se domorodým Američanům snažili své učení přiblížit pomocí jejich mýtů. Postupem času tak postavy splynuly. I přesto, že příběhy o opeřeném hadu pocházejí z předkolumbovské doby, je těžké najít důkazy, že se jednalo o Mesiáše. Pokud ale pergameny kronikářů nelhaly, můžeme přepisovat historii,” říká spisovatel Brant Gardner.
Zdroje: www.en.wikipedia.org, www.owlcation.com, www.site.churchofjesuschrist.org, www.fairlatterdaysaints.org, www.scholarsarchive.byu.edu, www.britannica.com
