Zastřeleni, roztrháni psy, zraněni. Policie obvinila plukovníka pohraniční stráže komunistického režimu
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu obvinil plukovníka Jana Muzikáře kvůli zraněním a usmrcení několika lidí při snaze o přechod československé hranice. Redakci iROZHLAS.cz to sdělil advokát pozůstalých Lubomír Müller. Muzikář za minulého režimu zastával vysoké funkce v rámci pohraniční stáže.
„Ještě před několika dny se zdálo, že trestní stíhání vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu definitivně skončilo,“ komentoval Müller.
Konec stíhání komunistů Štrougala a Vajnara? Smysl to mělo, má to precedenční výstrahu, říká advokát
Číst článek
Minulý měsíc totiž zemřel komunistický exministr vnitra Vratislav Vajnar, který měl v srpnu kvůli zločinům na hranicích za minulého režimu stanout před soudem. Byl posledním z představitelů komunistického režimu, u něhož trestní stíhání ještě běželo.
Původně se týkalo vedle Vajnara ještě bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, bývalého ministra vnitra a premiéra Lubomíra Štrougala, ideologa strany Jana Fojtíka a dalšího ministra vnitra Františka Kincla.
První dva zmínění ale během stíhání zemřeli. V případě Fojtíka bylo stíhání zastaveno kvůli demenci, u Kincla pak kvůli duševní chorobě.
Podle advokáta Müllera policie Muzikáře 30. června obvinila ze zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, za což mu hrozí trest odnětí svobody až na 10 let.
Jan Muzikář
Plukovník Ing. Jan Muzikář se narodil roku 1934. K Pohraniční stráži nastoupil v roce 1955 a postupně zastával stále odpovědnější postavení, nakonec v letech 1980 až 1989 funkci náčelníka štábu a prvního zástupce náčelníka Hlavní správy pohraniční stráže a ochrany státních hranic.
Přitom „vyžadoval od svých podřízených příslušníků Pohraniční stráže bezchybný výkon ochrany státních hranic i za cenu použití těch nejzazších prostředků,“ uvádí se v policejních dokumentech. „V ideologické práci věnoval pozornost provádění marxisticko-leninské přípravy vojáků z povolání“ a „sám se plně angažoval za politiku KSČ“.
Získal rovněž odznak „Za ochranu hranic ČSSR“ (1963) a vyznamenání „Za zásluhy o ochranu státních hranic ČSSR“ (1976).
Stíhání má smysl
Podle advokáta pozůstalých Lubomíra Müllera mají taková stíhání symsl. „Byly totiž pojmenovány a právně klasifikovány zločiny vedoucích představitelů komunistického režimu v Československu. Bylo jasně ukázáno, že nesou spoluzodpovědnost za smrt a zranění osob, které se nedopustily ničeho jiného, než že chtěly žít ve svobodném světě,“ uvedl v nedávném rozhovoru pro iROZHLAS.cz
Dodal, že odpovědní funkcionáři přitom jednali vědomě v přímém rozporu s tím, k čemu se veřejně zavázali při přijetí Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, kde se píše výslovně, že každý může svobodně opustit kteroukoliv zemi, i svou vlastní.
Stíhání komunistů
Trestní stíhání se týkalo celkem pětice představitelů bývalého režimu. V listopadu 2019 Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu začal stíhat bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, bývalého ministra vnitra a premiéra Lubomíra Štrougal a někdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara. V roce 2021 pak začalo stíhání bývalého ideologa strany Jana Fojtíka a v půlce roku 2022 i dalšího ministra vnitra Františka Kincla.
- Jakeš zemřel asi sedm měsíců po zahájení stíhání.
- Stíhání u Štrougala a Vajnara bylo nejdříve pozastaveno, a to kvůli posudku, podle nějž byli oba muži dementní. Ústavní soud toto rozhodnutí ale zrušil. Ve Štrougalově případě ale došlo opět k zastavení stíhání, opět kvůli demenci. Bývalý premiér poté zemřel.
- U Vajnara bylo ale rozhodnuto, že je schopný smysl trestního stínání chápat a soud s ním měl proběhnou. Minulý týden ale exministr zemřel.
- V případě Fojtíka bylo stíhání zastaveno kvůli demenci.
- Kincl byl v roce 2021 hospitalizován na psychiatrické léčebně v Brně kvůli duševní chorobě. I v jeho případě bylo stíhání zastaveno.
