Praha - Knihy Milana Kundery nelze pominout. Čtenář v nich najde myšlenky a věci, které ho potěší. ČTK to dnes v reakci na Kunderovo úmrtí řekl fotograf Jan Kuděla. S úctou na významného autora vzpomíná také herec Jiří Bartoška. Kuděla pořizoval v roce 1968 fotografie z natáčení filmové adaptace Kunderovy knihy Žert v Uherském Hradišti a ve Vlčnově. Bartoška spolu s Karlem Heřmánkem hrál v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a později v pražském Divadle Bez zábradlí ve hře Jakub a jeho pán.
"V té době už žil pan Kundera (v emigraci) ve Francii, tak odvahu našel Evald Schorm a pod dramatizací se podepsal, takže se mohla inscenovat. S Karlem Heřmánkem jsme ji hráli někdy od roku 1974. Milan Kundera dokonce řekl, že jednoho dne se na to určitě přijede podívat, protože jsme mu poslali pracovní videozáznam, a moc se mu to líbilo. Když hrajete představení takhle dlouho, tak se vám to prostě trochu "rozleze". Kdežto my, protože jsme netušili, kdy se pan Kundera na to představení přijede podívat, jsme hráli pořád stejně a bylo to pořád krásné," uvedl Bartoška.
"Jakub Fatalista se jen v Činoheráku za 15 let uvádění dočkal 223 repríz a stal se tak doposud naší nejhranější inscenací," uvedlo dnes v souvislosti s úmrtím Kundery na facebooku ústecké Činoherní studio.
Bartoška se s Kunderou jako s autorem ještě setkal, když načítal audioknihu Nesnesitelná lehkost bytí. "To je, myslím, deset hodin 46 minut čistého času, takže jsem alespoň takhle dost dlouho pobyl se spisovatelem Kunderou ve studiu," podotkl.
Kundera vedle románů, povídek a esejí napsal také tři dramatické texty - vedle zmíněného titulu Jakub a jeho pán také hry Majitelé klíčů a Ptákovina. Pouze Jakuba a jeho pána dal autor divadelníkům volně k dispozici. Ptákovinu uvedl před 15 lety pražský Činoherní klub, na divadelní prkna se tehdy titul vrátil po 40 letech, kdy Kundera svá dramata nechtěl uvádět, neboť ranou dramatickou tvorbu považoval za uzavřenou kapitolu. Na přání autora inscenaci v roce 2008 režíroval Ladislav Smoček.
"Ptákovina byla jako dárek, který jsme si vlastně ani netroufali přát," vzpomíná dnes na její uvedení tehdejší ředitel Činoherního klubu Vladimír Procházka. Kundera svolil pouze k uvádění Ptákoviny v Činoherním klubu. "Uvědomil jsem si, jakou jsem měl o ní ve vzpomínkách zkreslenou představu. Pamatoval jsem si ji totiž hlavně jako alegorii na tehdejší režim. A přitom je to v podstatě málem dokonalé splnění našich ideálních dramaturgických představ, přesně to, co v Činoheráku zkoušíme hledat," říká Procházka. Kunderu se Smočkem v Paříži dvakrát navštívili, kdy ho žádali o úpravy v textu.
Kuděla jako fotograf dokumentoval v roce 1968 v Uherském Hradišti a ve Vlčnově natáčení filmu podle Kunderovy knihy Žert. V roce 2018 ulice v Uherském Hradišti v rámci Letní filmové školy ozdobily fotografie z natáčení. Výstavu s názvem Žertu na stopě otevřel herec Josef Somr, který si ve filmu zahrál hlavní roli.
"Byl to člověk, který než vyslovil myšlenku, tak ji měl v sobě předem zpracovanou. Vzpomínám na něho jako na charismatického prima chlapa, sympaťáka a kliďase. Věděl, o čem je řeč. Vím, že když se chystal záběr, tak si vždycky s režisérem Jaromilem Jirešem dopředu řekli pár slov. On pak seděl v povzdálí a pozoroval, jak se situace na place vyvíjí," vzpomínal Kuděla.
