Po dobu trvání Československa se ve funkci vystřídalo osm prezidentů. Všichni byli ženatí a jejich manželky pocházely z různých poměrů.
Mezi nejreprezentativnější je však považovaná Charlotta Garrigue Masaryková. Literátka, intelektuálka a feministka amerického původu. Studovala hru na klavír a matematiku. Svého budoucího manžela Tomáše potkala v Lipsku, během návštěvy rodiny Göringových, kde Masaryk po doktorátu na vídeňské univerzitě bydlel. Svatbu slavili v roce 1878. V Praze Charlotte podporovala rozvoj českého ženského školství a chudé ženy. I přesto, že byla českou vlastenkou, často národ kritizovala, což ji měli někteří politici a umělci za zlé. Odmítala oslovení „milostivá paní", pro všechny byla „paní Masaryková."
Hana Benešová
Druhá první dáma Československa se se svým mužem Edvardem Benešem seznámila na přednáškách francouzštiny, historie a literatury na Sorbonně v Paříži. Svatba proběhla 6. listopadu 1909 v Praze. Hana Benešová vstoupila do historie jako vzdělaná a okouzlující manželka ministra zahraničí a posléze prezidenta republiky. Oblékala se a působila jako filmová hvězda. I přesto byla skromná, pracovitá a mezi lidmi oblíbená.
První dámy
Marta Gottwaldová byla její pravý opak. Po nástupu druhé republiky žila v Moskvě, kde přičichla k luxusu. Její manžel zde působil jako tajemník exekutivy Komunistické internacionály, takže mohla nakupovat v obchodech pro vyvolené. Noblesa a šarm jí však chyběly. Neměla žádné vzdělání, proto se před svatbou s Gottwaldem živila jako služka. Byla hlučná, ráda pila alkohol a hrála mariáš. I v parném létě nosila kožichy. Ve společnosti oblíbená nebyla a kolovaly o ní různé vtipy.
Marie Zápotocká pocházela z chudých poměrů. Svého pozdějšího manžela poznala během demonstrace v Kladně. Když se 22. září 1910 brali, byla již těhotná. Přestože byla manželkou prezidenta, chodila krmit slepice, styl oblékání nezměnila a svého muže oslovovala „táto”. Byla zanícenou komunistickou funkcionářkou a pro její dobrosrdečnou povahu se jí říkalo „lidová máma”.
Marie Zápotocká
Manželka šestého československého prezidenta Antonína Novotného Božena se veřejnému životu vyhýbala. Oficiálně nikde nevystupovala, nepsalo se o ní v novinách ani v časopisech. Byla považovaná za tajnůstkářku a nikdo téměř netušil, jak vypadá. Nejraději byla doma. Na pražském hradě však ráda rozkazovala. Proto oblíbená nebyla. Se svým mužem se znala od dětství, vzali se v prosinci roku 1929.
Prezidentova manželka
Irena Svobodová si funkci první dámy užívala. Podílela se na projektu SOS dětských vesniček, spolupracovala s Červeným křížem a během druhé světové války byla aktivní v odboji. Postarala se o to, aby byl Pražský hrad znovu vybavený původním nábytkem z dob prezidenta Masaryka a zasloužila se o otevření lánského parku pro návštěvníky. Také odmítla bezplatné zásobování prezidentské kuchyně. Svého budoucího manžela potkala na vojenském plese v Kroměříži. Svatba se konala 11. června 1923. Byla elegantní, milovala psy a přírodu.
Irena Svobodová
Redaktorka Viera Čáslavská se s Gustávem Husákem seznámila v redakci časopisu Kulturný život. I přestože byla vdaná, navázala s ním vztah. Později se kvůli němu rozvedla. K sňatku došlo až v roce 1973, kdy byl Husák již přední komunistický funkcionář. Svou roli první dámy zanedbávala a oficiální akce nenavštěvovala. Nadále žila v Bratislavě a na veřejnosti se moc neukazovala.
S poslední československou první dámou Olgou Havlovou se na Hrad vrátila zapomenutá noblesa. Byla společenská, elegantní a inteligentní. S Václavem Havlem se potkala v roce 1956, o osm let později se brali na žižkovské radnici. Olga byla nadšená houbařka a zahradnice. Se svými psy podnikala dlouhé výpravy do lesa. Klid na chalupě střídala s bohatým kulturním životem. Zasazovala se za dodržování lidských práv, založila Výbor dobré vůle a věnovala se charitě.
Zdroje: www1.pluska.sk, www.cs.wikipedia.org
