Nalezené tvary: Vítejte v domě umělců, kde se staré potkává s novým

Úvodní transparentní přístavba je jednou z vrstev, které k původnímu domku za poslední léta sochař Jan Fabián a fotografka Markéta Kinterová přidali. „Původně jsme sem jezdili na víkendy na chatičku, kterou jsme si postavili v dolní části zahrady. Od té doby uplynulo třináct let, my se postupně rozrostli o tři děti a začali toužit po bydlení za městem,“ vypráví Jan Fabián a vede mě kolem domu do útulné chatky na konci velké zahrady. Míjíme několik drobnějších staveb, na kterých Jan testuje různé architektonické přístupy nebo si jen plní sny, jako je tomu u domku pro slepice. „Ten byl součástí uměleckého projektu v nedaleké Uhříněvsi, kde jsem ze slepičích kurníků vybudoval výtvarný objekt,“ doplňuje. Propojovat praktické funkce s uměleckým záměrem patří mezi charakteristické rysy jeho tvorby. Patrné je to i v chatce, ve které nacházím motivy, jež sochař dotáhl v interiéru hlavního stavení. Patří mezi ně třeba obložení starými dřevěnými špalky, které vytvářejí nepravidelné mezery, do nichž se dá ledacos uložit nebo zavěsit. Podobný fígl vidím v koupelnách a toaletách v rodinném domě – Jan na míru vyrobil silné duté dveře s úložnými kapsami a koupelnu v přízemí obohatil starými trámy, za které ukryl prádelnu. Z druhé ruky je tu koneckonců většina vybavení – od zrcadel přes židle, stoly, křesla, svítidla až po dveře včetně kovových rámů. „Vyhazovali je z jednoho činžáku a mně přišlo škoda je nepoužít. Jsou přece krásné,“ usmívá se.

Nalezené věci mají historii, která vytváří atmosféru i v nové zástavbě.

 

Umělecký přístup k bydlení

Jeho vnímání architektury je nezvyklé, spíš výtvarné. To odpovídá i křivolaké cestě, která ho k ní dovedla. Původně vystudoval ateliér Sklo v architektuře, kde se zabýval kombinacemi sochy, prostoru a konceptu. Právě tady se naučil o dílech uvažovat ve vztahu k okolí. Z umělce, který vytvářel skleněné tavenice a v batůžku je vozil na broušení do Železného Brodu, se etabloval jako umělec s přesahem do architektury. „Pocházím ze stavařské rodiny, v níž jsem byl zvyklý na práci všeho druhu. Po studiích na UMPRUM jsem odjel na stáž na americkou univerzitu Rhode Island School of Design, což je něco jako Harvard na poli umění v USA. Tady jsem si uvědomil šíři svých praktických dovedností a přesah do výtvarného přemýšlení. Po návratu jsem se namísto umění postupně začal věnovat rekonstrukcím bytů svých kamarádů a začal navrhovat pro různé kulturní a umělecké instituce. Tak vznikla kavárna U Bílého jednorožce v Klatovech, lektorské centrum v kutnohorském GASKu, dvě pobočky galerie Fotograf nebo vyučování na ČVUT,“ usmívá se nad nečekaným vývojem. Spolu s manželkou, fotografkou a dlouholetou šéfredaktorkou časopisu Fotograf, si přestavbu starého domu vysnili – Markéta pomáhala konzultovat ideje, Jan své vlastní vize převáděl do praxe a dohlížel na stavební práce. Po dvou letech intenzivní rekonstrukce se jim většinu podařilo zdárně dokončit. Zdá se však, že vývoj se u nich nikdy nezastaví. „Právě rekonstruujeme vedlejší garáž a předěláváme ji na ateliér se skladem, garáží a hostinským pokojem. Já jsem si to zkrátka chtěl zkusit,“ směje se Jan.

Chcete více interiérové inspirace? Aktuální číslo ELLE Decoration najdete právě teď na pultech novinových stánků. Můžete si jej rovněž zakoupit zde.

Prohlédněte si byt umělců