Doba čtení:4 m, 41 s
„Česká republika nemá náhradu za výrobu elektřiny a tepla z uhlí,“ říká Róbert Teleky, předseda sněmovního podvýboru pro energetiku. Obavy z konce uhlí po roce 2026 jsou přitom podle něj oprávněné.
„Teplárny se stávají nekonkurenceschopnými a hrozí, že systémy centrálního zásobování teplem se rozpadnou. Jak ale budeme řešit výrobu tepla, není zatím jasné. Jsou zde určité možnosti, ale ty nenahradí celkovou současnou stávající výrobu tepla,“ varuje v rozhovoru pro iUHLI.cz poslanec a předseda sněmovního podvýboru pro energetiku Róbert Teleky (KDU-ČSL).
Podle současného vývoje hrozí, že po roce 2026 majitelé uhelných elektráren tyto zdroje elektřiny vypnou, protože budou ztrátové. Hlavním důvodem bude cena emisní povolenky. Jak tato možnost rezonuje ve sněmovně?
Bohužel musím přiznat, že tato obava je oprávněná. Nejedná se ale jen o uhelné elektrárny, ale i o většinu tepláren, pokud cena emisních povolenek poroste, jak předpokládá Evropská komise.
Hospodářský výbor sněmovny i jeho podvýbor pro energetiku inicioval v této věci řadu jednání se zástupci uhelných společností elektráren i tepláren.
Snahou poslanců je najít optimální řešení.
Z uhlí má Česko mezi 40 až 50procenty elektřiny. Existuje nějaký plán, z čeho bychom získávali elektřinu a teplo, kdyby třeba v roce 2027 přestaly fungovat uhelné elektrárny? Podle jejich provozovatelů to je docela reálné. Zabývá se tím někdo? Šlo by přeci o přímé ohrožení bezpečnosti státu…
Česká republika nemá k dispozici alternativní náhradu za výrobu elektřiny a tepla z uhlí. Částečným řešením může být výroba elektřiny ze zdrojů využívajících OZE, ale tyto zdroje nemohou vzhledem k charakteru výroby být plnohodnotnou náhradou. Není také možné, aby tento výpadek mohl být nahrazen dovozem elektřiny z jiných států, a to s ohledem na to, že velká část zemí v Evropě v dlouhodobém výhledu nepokrývá svoji spotřebu vlastní výrobou elektřiny, jak ukazuje studie společnosti ČEPS (zde).
Tomek: Fotovoltaika nahradí uhlí, ne uhelnou elektrárnu
Často se mluví o zavedení kapacitních plateb pro uhelné elektrárny, aby je jejich majitelé udrželi v nezbytné záloze za OZE. Zároveň se však píše, že jsme si pro kapacitní platby nevyjednali výjimku, takže nám je Brusel nepovolí. Víme, jak udržíme uhelné elektrárny v chodu, nebo se prostě spolehneme na dovoz?
Kapacitní mechanismus pro uhelné elektrárny si prosadilo již například Německo, které také již tento mechanismus využívá.
Domnívám se, že jednání o výjimce i pro další státy EU včetně ČR nejsou uzavřena. Viz například neukončené jednání na zasedání ministrů pro energetiku členských států EU, které se konalo 19. června 2023 v Lucemburku. Myslím si, že podobný problém, a ještě větší, než ČR má Polsko. Z tohoto důvodu by bylo vhodné se spojit a projednávat potřebnou výjimku s EK společně.
Když jsem zmínil dovoz elektřiny, podle dostupných podložených zpráv ČEPS nejpozději v roce 2040 nebude odkud dovážet. Zelení politici však tuhle skutečnost stále bagatelizují. Jak se k tomu staví podvýbor pro energetiku, jehož jste předsedou?
Dle studie společnosti ČEPS, o které jsem se již zmínil a která obsahuje předpokládanou výrobu a spotřebu v jednotlivých státech Evropy, a to v dlouhodobém výhledu ukazuje, že nejde o problém až v roce 2040, ale je již od roku 2025. Ze studie dál vyplývá, že řada států bude mít v uvedeném období (2025–2040) nevyrovnanou bilanci výroby a spotřeby souběžně, a tedy že bude celkově nedostatek elektřiny, což není možno řešit dovozem.
Dálkové teplo v tuzemsku využívá asi 3,5 milionu lidí a většina tepláren jede také na uhlí. Jakmile se odstaví uhelné elektrárny, přestane se majitelům dolů vyplácet těžba. Do roku 2027 ale asi nebude čím uhlí v teplárenství nahradit?
Cena povolenek stále roste a tím roste i cena dodávaného tepla. Teplárny se stávají nekonkurenceschopnými a hrozí, že systémy centrálního zásobování teplem se rozpadnou. Jak ale budeme řešit výrobu tepla, není zatím jasné. Jsou zde určité možnosti, ale ty nenahradí celkovou současnou stávající výrobu tepla.
Bude moci skončit uhlí v roce 2033?
Z dostupných zpráv se zdá, že vláda úplně rezignovala na energetickou bezpečnost Česka. Ministr životního prostředí Petr Hladík, který je z KDU-ČSL jako vy, prosazuje přechod na občasné zdroje energie úplně bez ohledu na realitu, bez ohledu na potřebu stabilních dodávek elektřiny. Jak se k tomu staví váš podvýbor pro energetiku? Dá se očekávat, že by se poslanci postavili nějak rázně na odpor? Že by třeba požadovali pozastavení systému emisních povolenek, který přímo ohrožuje provoz uhelných zdrojů energie? Vždyť všechny údaje potvrzují, že plynovou náhradu nestihneme v žádném případě postavit včas…
Nedomnívám se, že by vláda rezignovala na energetickou bezpečnost ČR. Jak asi víte, ministerstvo průmyslu zahájilo práce na nové, respektive novelizované Statní energetické koncepci. Z mého pohledu je zpracování nové, aktualizované Statní energetické koncepce prioritní záležitostí, pokud ovšem bude Státní energetická koncepce zpracována důsledně s vytipováním všech možných rizik a posouzení možných řešení těchto rizik. Pokud Státní energetická koncepce bude takto zpracována, pak dle mého názoru, výstupy z této studie mohou být úspěšně použity při jednání s Bruselem o přijatelné variantě zabezpečení rovnováhy mezi výrobou a spotřebou v ČR i pro další období.
Vaše strana se prezentuje jako prorodinná. Z médií se však soustavně valí zprávy, které vyvolávají v dětech strach. Minimálně část z těchto zpráv přitom není pravdivá. Jak to vnímáte v KDU-ČSL a jak to vnímáte vy sám, jako otec?
V rodině jsme měli lepší a těžší časy, ale nikdy jsme neměli strach. Tak vychovávám i své děti, k zodpovědnosti, ale taky k zdravému sebevědomí. Jediný recept na zvládání nepravdivých informací neexistuje. Je důležité klást důraz na vyváženou komunikaci a pravidelný kontakt s dětmi v rodině, jen tak lze čelit nepravdivým informacím.