V Brně odhalili nový náhrobek rodině vlnařů, původní zničili komunisti

  15:10
Když se řekne moravský Manchester, lidem naskočí jména jako Tugendhatovi, Löw-Beerovi či Stiassni. Do průmyslových dějin Brna se ale ještě před hrůzami druhé světové války neméně zapsala i rodina Neumarkových.

Původní náhrobek, který by někdejší výrobce vlněných látek připomínal, však v roce 1988 komunisté v centrální části Ústředního hřbitova zničili.

„Ostatky Paula Neumarka, manželky Fanni a jejich čtyř dětí byly poté na dlouhá desetiletí přesunuty do neoznačeného zpustošeného hrobu a téměř se na ně zapomnělo. Napravujeme tak historické křivdy,“ podotkl hlavní iniciátor obnovy hrobu a krajský zastupitel Michal Doležel (TOP 09).

Díky spojení sil donátorů, Brna a Jihomoravského kraje mohl být v pondělí za účasti potomků Neumarkových po 35 letech slavnostně odhalen nový rodinný náhrobek, jenž je dílem brněnského architekta Svatopluka Sládečka.

„Viděli jsme pět návrhů, ale jeho vyčníval. Pro naši rodinu je ten správný, říká totiž všechno, co jsme chtěli říct,“ rozjímal pravnuk Paula Neumarka Jim Neumark. Společně se svými sourozenci Richardem, Sally i dalšími členy rodiny přijeli kvůli slavnostní chvíli z Velké Británie a ze Švýcarska.

Navíc dnes od 17 hodin budou ve vile Stiassni o své rodinné historii či vztazích k původnímu domovu diskutovat v debatě, která je pro návštěvníky zdarma.

Kvůli nacistům konec a emigrace do Británie

Rodinnou vlnařskou tradici založil zmiňovaný berlínský rodák Paul Neumark, který již v mládí odešel za obchodnickou kariérou do Anglie a v osmdesátých letech 19. století i do Brna. „V době, kdy se město přetvářelo v průmyslovou metropoli a zažívalo populační a ekonomický rozmach, přišel Paul vyzbrojený obchodními zkušenostmi z britských ostrovů, aby se právě v Brně zařadil mezi už širokou škálu zdejších podnikatelů ve vlnařském průmyslu,“ podotkl Doležel.

V roce 1881 založil společně s Williamem Jamesem Hebblethwaitem firmu na výrobu vlněných látek se sídlem v dnešní Přízově ulici. O čtyři roky později už uváděli na trh zboží jen pod hlavičkou Paul Neumark in Brünn. Ze začátku zaměstnávali přibližně sto dělníků a vyráběli těžké anglické látky.

„Teprve později upravili výrobu na módní látky a s tím také rozšířili podnik,“ vylíčil Doležel. V areálu od nároží ulic Přízova a Dornych pracovalo na začátku 20. století okolo 630 zaměstnanců a firma vyvážela poptávané zboží do celého Rakouska-Uherska.

V roce 1940 museli Neumarkové kvůli nacistické zvůli ukončit rodinný byznys, na firmu byla uvalena nucená správa a oni emigrovali do Velké Británie. „Táta nechtěl, abychom po rodinné historii pátrali, jelikož to bylo pro něj velmi bolestivé,“ dodal Jim Neumark, jehož otci Robertovi bylo při odchodu z Brna pouhých patnáct let.

Po válce se Neumarkovi o majetek přihlásili, ale nic nedostali. V roce 1946 komunisté firmu znárodnili a začlenili ji do národního podniku Moravsko-slezské vlnařské závody. Po Neumarkových tak zbyla jen vila od architekta Ernsta Wiesnera v Pisárkách.