Na Ukrajině vytvořili naivní pohádkový film, který by se dal po vizuální stránce s klidem srovnat se špičkami amerických animáků. Jeho děj vypráví o hlubokém lese, který ukrývá nespočet tajemství a nevyzpytatelných záhad. Je rovněž domovem podivuhodných mytických tvorů, kteří žijí mezi prastarými stromy a věrně střeží svou posvátnou lesní říši. A právě víla jménem Mavka se má stát nově zvoleným strážcem a duší lesa.
Jejím hlavním posláním je chránit proti jakémukoli zlu i před světem lidí posvátné Srdce lesa, zdroj samotného života. Najdou se však i kverulanti, kteří mají pochybnosti, zda milá a jemná víla zvládne své nové povinnosti. Aby toho nebylo málo, ve vesnici nedaleko lesa žije Lucas. Je to vesnický klučina, který nade vše miluje hudbu a především hru na flétnu. Jeho hudba vyvolá něco pozoruhodného. Mavka uslyší jeho okouzlující píseň, což má za následek lásku mezi člověkem a lesní vílou, která je, jak tomu v podobných příbězích bývá, od začátku odsouzena k nezdaru.
Bezcitná a lakotná Kylina chce být věčně mladá.
Do cesty jim navíc vstoupí další a větší překážky, do vesnice přijíždí bezcitná a lakotná Kylina. Ta tvrdí, že je dědičkou staré pily na kraji lesa a slibuje všem lidem, že s jejich podporou vyrve ze země veškeré bohatství a přinese všem průmyslový pokrok, který poznala v cizině. To vše jí ale slouží jen jako lest k zakrytí jejího skutečného cíle. Tím je totiž ovládnutí Srdce lesa, pomocí něhož by získala věčné mládí a krásu. Klíčem k němu je právě kouzelná víla Mavka.
Kdyby se tvůrci Strážkyně lesa, která zítra vtrhne do tuzemských kin, striktně drželi původní knížní předlohy, šlo by o poměrně smutný snímek. Své o tom vědí diváci, kteří viděli film z roku 1981 s názvem Lesní píseň. Mavka. Šlo o depresivní pohádku o lesní žínce, která osudem jako by z oka vypadla Dvořákově Rusalce anebo Andersenově Malé mořské víle. Mavka: Strážkyně lesa (v originále Mavka: The Forest Song ) je příjemný animák, který zabaví především děti. Rodiče na tom budou podstatně hůře a mnoho z nich si v kinech vedle svých ratolestí patrně dá šlofíka. Naivně sympatický příběh má standardních devadesát minut.
Na Mavce lze pochválit také vizuál. Ten se velice přiblížil americkým prvoligovým konkurentům. Pěkné barvičky v kinech doplní hlasy českých herců. V titulních rolích Mavky a Lucase diváci uslyší Lucii Černíkovou a Ondřeje Gregora Brzobohatého, kteří jim také zazpívají. Další figury si střihli Barbora Munzarová, Tomáš Juřička, Zdeněk Maryška a Jan Vondráček.
Rusalčí AvatarNaivně jednoduchý animovaný film Mavka: Strážkyně lesa jsem před časem zhlédnul v originále, tedy, ač film natáčeli Ukrajinci, v anglickém jazyce. Původně jsem měl v plánu na tento snímek napsat klasickou recenzi s obvyklým hvězdičkovým hodnocením. Uvědomil jsem si však, jak se pohádka, zvláště určená opravdu spíše jen těm menším divákům, obtížně hodnotí. Vždycky mě totiž v podobných případech iritují postavy, respektive jejich šablonovitost. Posuďte sami: Hlavní protagonistka Mavka je klasická mladá hrdinka podobných snímků. Je tedy naivní, zbrklá, ale dřímá v ní velký potenciál. K ruce má pak spoustu rádoby roztomilých kamarádů. Třeba lesního strašidláka Hushe, který se úplnou náhodou právě naučil lítat. Tušíte správně, bude se to v ději hodit. Koho tu máme dál? Pradávného strážce lesa. Taky vesnického kluka Lucase, který se snaží zachránit svého umírajícího strýčka. Místo toho ale blbne hlavu naší mladé víle. No a pak tu jsou také více či méně zlí záporáci. Kromě hromotluků v originále, jako jediných opatřených „sovětským“ přízvukem, ještě zbývá marnivá a lakotná Kylina, která mě vlastně docela bavila. Trochu mi připomínala dvě mé bejvalky smíchané dohromady. A to dokonce i vzhledově. V neposlední řadě je tu pak Kylinin sluha, který touží po tom stát se módním návrhářem. Asi nemusím dodávat, že jde o postavičku, která plive do obličeje odpůrcům moderní korektnosti. Mavce nelze upřít tu správnou pohádkovou atmosféru, nějaké to ponaučení malých diváků o tom, co může dobru způsobit zlo a proč nemají cestou z kina zahazovat odpadky a trhat stromům větve. Pořád se ale nemůžu zbavit dojmu, že to Mavka nemusí mít u tuzemského publika úplně jednoduché. Mně osobně ta hodina a půl, kterou snímek má, jako voda příliš neutíkala. Jako divák dospělák navíc nějak nemůžu ocenit fakt, že se záporačka Kylina v závěrečné bitvě vesničanů proti lesním duchům schovává v jakémsi bojovém bagru opatřeném kotoučovou pilou na dlouhém rameni. Celkem to připomínalo třeba finále Avatara. Závěrem bych chtěl ještě rodiče varovat, aby s nástupem titulků nezamířili se svými ratolestmi obratem pryč ze sálu. V potitulkové scéně totiž Kylina najde „svůj“ kouzelký strom a použije jeho sílu. No a nedopadne to s ní úplně dobře. Trochu jako kdysi s nepochopeným čarodějem Rumburakem. Filip Jaroševský, redaktor |
