Třiaosmdesátiletá důchodkyně z Brna doma upadla a nebyla schopna sama vstát. Její dcera slyšela za dveřmi volání o pomoc, kvůli závadě zámku se ovšem do bytu nemohla dostat. K penzistce tak ze sousedního balkonu přelezli strážníci, s nimiž sedící žena mluvila, ale už si nevzpomněla, jak dlouho na zemi zůstala.
Událost se po převozu do nemocnice obešla bez fatálních následků, pomoci by se však seniorka dočkala daleko dříve, kdyby u sebe měla takzvané nouzové tlačítko. Jeho využití ilustruje případ čtyřiadevadesátileté ženy rovněž z Brna, která na zahradě za svým domem spadla poté, co se jí zamotala hlava. Stačilo jí však stisknout čudlík zavěšený na krku a na místo okamžitě zamířila nejbližší hlídka městské policie.
Obě příhody dokládají křehkost starších lidí žijících o samotě. Předejít nejhoršímu u nich mají takzvané asistivní technologie.
„Pomáhají důchodcům k tomu, aby zůstali aktivní. Díky nim se také mohou cítit bezpečně ve svém domácím prostředí. Umožňují a prodlužují dobu jejich nezávislosti, pomáhají s bezpečností, monitoringem zdravotního stavu, sociální interakcí a v neposlední řadě rovněž zlepšují jejich pohodlí a životní prostředí,“ vyjmenovává přínosy Zdeňka Obalilová z tiskového střediska brněnského magistrátu.
Na jižní Moravě přibylo seniorů. Stáří je třeba si hýčkat, míní expertka |
Asistivní technologie představují nouzová tlačítka, náramky či chytré hodinky monitorující životní funkce, případně pohybové senzory. Zatím spíše v plenkách, hlavně co do rozšíření, jsou pokročilejší vychytávky upozorňující například na tekoucí vodu, unikající plyn či otevřené okno.
Brněnské Centrum sociálních služeb osaměle žijícím penzistům a lidem s tělesným postiženým od roku 2017 rozdává SOS tlačítka tísňového volání. Za tu dobu možnost jejich pořízení využila zhruba tisícovka domácností, ke konci minulého měsíce službu využívalo 476 klientů.
„Díky SOS tlačítku se může senior v ohrožení života či krizové situaci spojit s dispečinkem tísňového volání. Ten poté zajistí adekvátní zásah, když kontaktuje rodinného příslušníka či souseda a vyšle záchranku, popřípadě policii,“ vysvětluje Obalilová.
Přístroj je uzpůsobený tak, aby ho bylo možné nosit u sebe – zavěšený na krku, připnutý na kalhotách nebo upevněný na ruce. „Ke spojení s dispečinkem stačí stisknutí. Tlačítko má také senzor, který při pádu uživatele automaticky přivolá pomoc. Jeho součástí je i GPS lokalizace, jež se při spuštění alarmu automaticky aktivuje. Tlačítko funguje i mimo obydlí uživatele, a to prakticky po celém Česku,“ popisuje Obalilová.
Klíč u souseda nebo v trezoru
V dalších částech kraje nabízí asistivní „strojky“ firmy i poskytovatelé služeb, v některých případech je zprostředkovávají neziskové organizace. Pomoc v oblasti tísňové péče zajišťuje třeba sociální služba Anděl Strážný, u níž si senioři mohou vybrat ze tří zařízení lišících se počtem funkcí a podle toho, zda je klient aktivní, či má zhoršenou motoriku a pohybové schopnosti. Všechna jsou s SOS tlačítkem.
„Dispečeři mají u každého klienta uvedené kontaktní osoby, případně informaci, u koho je uložený klíč od jeho domova, zda třeba u souseda nebo známého. Pokud nikoho takového člověk nemá, je klíč v trezoru a na místo musí vyjet služba Kruh,“ nastiňuje sociální pracovnice Jitka Martínková s tím, že na jihu Moravy využívají techniku Anděla Strážného víc než tři desítky penzistů žijících doma.
Na Znojemsku se pak místní centrum sociálních služeb stará o zhruba šest stovek důchodců. „Na výběr mají z několika možností – tlačítko na krk, hodinky, systém detekující pohyb v určité době. Nejběžnější je mobilní telefon určený pro seniory s SOS tlačítkem na zadní straně,“ sděluje ředitelka Radka Sovjáková.
Ve Vyškově mají senioři podle šéfa místního centra sociálních služeb Zdeňka Leznara pohotovostní tlačítka, jde však pouze o zlomek z asi dvou stovek klientů.
V kraji chybí stovky míst pro lidi s alzheimerem, nová zařízení se staví pomalu |
Slabé využívání „asistivek“ v domácnostech penzistů odhalil také březnový průzkum jihomoravského hejtmanství. Pracovníci při něm oslovili 134 poskytovatelů sociálních služeb a 34 obcí, odpovědi se dočkali od poloviny.
„Přes šedesát procent uvedlo, že je ve své praxi nevyužívá. Za nejčastější důvod označili nezájem a nepotřebnost ze strany klientů, dále cenu, nedostupnost technologií na trhu a neznalost poskytovatelů, tedy kde je vůbec poptávat,“ shrnuje Martina Žídková z tiskového oddělení krajského úřadu.
Hejtmanství podporuje dostupnost technologií mimo jiné i kvůli tomu, že usnadňují práci často přetíženým sociálním pracovníkům v terénu. Další zásadní výhodou je ulehčení pro plně vytížená pobytová zařízení. Domovy důchodců mají kapacitu zhruba šest tisíc lůžek a každou uvolněnou postel za krátkou dobu znovu obsazují.
„Počet čekatelů na každé zařízení je řádově v desítkách. Celkově za celý kraj existuje asi dva a půl tisíce žádostí,“ upřesňuje Žídková.
