‚Lesáci‘ tvrdili, že lesům rozumí. Kvůli kůrovcovým kalamitám už to tvrdit nemohou, říká biolog Storch
Chránit města před vlnami horka by měly stromy, zní jeden z častých argumentů. Jenže podle biologa Davida Storcha z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy ani stromy městům nepomohou. „Zeleň je sice nejlepší klimatizace, ale za cenu velkého odparu. Spotřebuje to hodně vody. Musíme si zkrátka uvědomit, že pokud je vedro, tak prostě je vedro nezávisle na tom, jak naše města vypadají,“ tvrdí v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Národní park České Švýcarsko po loňském požáru pomalu zarůstá. „Obnova lesa se daří. A jak biologové předpokládali, je to poměrně rozmanité. To znamená, že jsou tam místa, kde v podstatě pořád ještě nic není a leží tam shořelá půda a hrabanka. A jsou místa, která už jsou poměrně hojně zarostlá třeba kapradinou hasivkou orličí,“ popisuje biolog Storch.
Právě to považuje za fascinující, i když uznává, že škody, které požár napáchal například na domech, byly nezanedbatelné.
„Biologové ale tento požár vnímají pozitivně, protože zrovna lesy v Českém Švýcarsku nebyly nijak zvlášť hodnotné, byly to smrkové monokultury. Teď se tam vytvořilo mnohem cennější prostředí právě tím, jak nastupují nové druhy a jaké se tam dějí zajímavé procesy,“ připomíná Storch.
Staré a mladé stromy
Mezi ochranáři a lesníky se vede debata o tom, jak v lesích hospodařit a zda kácet, nebo zachovat staré lesy.
„Když to zjednoduším, tak je to spor mezi biology a ekology na jedné straně a lesáky na druhé, i když na obou stranách jsou i protipříklady,“ říká Stroch a
Muž, který měl zapálit České Švýcarsko. Bývalému strážci parku hrozí 15 let vězení
Číst článek
„Jde o to, že z biologického hlediska jsou hodnotná raná sukcesní stádia, kdy tam les ještě není. A potom staré lesy, které už se začínají rozpadat, protože mnoho organismů je vázáno právě na mozaiku lesů, kde je mrtvé dřevo.“
Pro lesní hospodáře ale nejsou staré lesy hodnotné. „Mají tendenci vykácet je dřív, než dojde k tomu biologicky zajímavému stadiu,“ připomíná biolog.
Dřív by k podobné debatě ani nedošlo, tvrdí. „Lesáci měli vždy tendenci tvrdit, že lesu rozumí. Jenže vzhledem ke kůrovcovým kalamitám už to úplně tvrdit nemohou, protože bylo zjevné, že jejich hospodaření nebylo zase tak efektivní. A tak přichází na řadu otázka, jestli se s lesy nedá zacházet jinak,“ vysvětluje Storch.
Dřív byly stromy v ulicích dekorace, teď nás mají chránit před vedrem. Jenže jsou ve stresu a bez vody
Číst článek
Potřeba je tak zmapovat, kde se vůbec staré lesy nacházejí a co tento pojem vůbec znamená.
„U každého druhu jde o jiné stáří, některé stromy jsou staré ve 100 letech, například duby ale mnohem později. Takže nejde o samotné stáří stromů jako o biologickou hodnotu lesa a ta se nezjistí jinak, než že se tam zajde,“ připomíná Storch.
Právě o stromech se mluví jako o ochraně před extrémním horkem zejména ve městech.
„Má to ale i stinnou stránku. Zeleň je sice nejlepší klimatizace, ale za cenu velkého odparu. Spotřebuje to hodně vody. A řešením nejsou ani vodní plochy, protože by se zvýšil odpar, čímž bychom ztráceli vodu z krajiny. Musíme si zkrátka uvědomit, že pokud je vedro, tak prostě je vedro nezávisle na tom, jak naše města vypadají,“ uzavírá Storch.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
