Archeologové hledají v Krušných horách doklady těžby cínu v době bronzové

  7:08
Prehistorické pozůstatky dobývání cínu, přesněji minerálu kasiteritu, v Krušných horách budou po tři roky zkoumat týmy českých a německých archeologů. Vědci se zaměří na význam a vliv cínu na kulturní vývoj a utváření krajiny Krušných hor mezi dobou bronzovou a novověkem.

Montánně-archeologický průzkum pozůstatků rýžovišť cínu z doby bronzové poblíž saského Schellerhau/ Altenberg. | foto: Martin Jehnichen

Výsledky svého zkoumání budou archeologové prezentovat v putovní výstavě, kterou bude možné vidět na různých místech v regionu na české i německé straně Krušných hor.

„Vedoucím partnerem dvou desítek vědců ze Saska, Bavorska a České republiky je saský zemský úřad pro archeologii, jehož archeologové dokázali v roce 2018 poprvé identifikovat hornictví z doby bronzové ve východních Krušných horách. Dodnes je to v archeologii senzační objev,“ uvádí Klára Kovaříková, mluvčí projektu ArchaeoTin, pod který výzkum spadá.

Výzkumníci si stanovili několik základních otázek, na které budou při svém bádání hledat odpovědi.

Cínový důl v Krušných horách: nechráněný unikát

„Těžil se cín v Krušných horách již před 4000 lety v době bronzové? Kde se s cínem obchodovalo? Jak si máme představit tehdejší podnebí a životní prostředí v drsných Krušných horách? Tyto otázky budou vědci zkoumat ve svých institucích i přeshraničně pomocí multidisciplinárních výzkumných metod,“ popisuje Kovaříková.

Archeologové budou při výzkumu postupovat co nejšetrněji a využijí metody dálkového laserového průzkumu země, historické rešerše a archeologické sondáže, které podpoří vědeckými analýzami, jako je dendrochronologie, datování pomocí radioaktivního uhlíku nebo botanická analýza makrozbytků.

„Budeme zkoumat také význam a vliv krušnohorského cínu na místní kulturní vývoj s důrazem na rýžování cínu ve vybraných regionech českého a saského Krušnohoří, které jsou dnes součástí světového dědictví UNESCO Montanregion Erzgebirge/Krušnohoří,“ doplňuje Kovaříková.

Výzkum probíhá na obou stranách hranice

Archeologický průzkum pozůstatků rýžovišť bude provádět na saské straně Zemský úřad pro archeologii Sasko a na české straně Ústav archeologické památkové péče v severozápadních Čech v Mostě.

„Ústav pro prehistorickou a protohistorickou archeologii mnichovské univerzity bude zkoumat vliv těžby cínu na krajinu a životní prostředí. Pro vědce z Institutu pro růst lesů a lesní informatiku Technické univerzity v Drážďanech bude těžištěm projektových prací rekonstrukce vývoje lokální skladby lesa,“ popisuje Kovaříková.

„A kolegové z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně provedou archeometalurgický výzkum, aby mohli rekonstruovat technické a pracovní postupy při těžbě cínu,“ upřesňuje Kovaříková.

S výsledky bádání veřejnost seznámí multimediální putovní výstava, kterou společně připraví Museum Zinngrube Ehrenfriedersdorf a Regionální muzeum v Teplicích. Archeologové počítají také s mezinárodní vědeckou konferencí a chtějí vydat i několik publikací.

Projekt ArchaeoTin je financován částkou 3,5 milionu eur z programu evropského fondu pro regionální rozvoj. Hornické památky v saském a českém Krušnohoří jsou od roku 2019 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.

Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří tvoří dvaadvacet lokalit, z nichž sedmnáct se nachází v Sasku a pět na české straně. Do zdejší části patří například hornická krajina kolem Krupky, Měděnce, Jáchymova nebo Abertam.

Archeologické vykopávky často přinášejí nečekaná odhalení: