Komu patří Česko: Ovládl družstvo Krušnohor a vystupoval jako jeho ředitel. Z peněz družstevníků zaplatil svou exekuci. Soud mu to nyní zakázal

František Ryba, který léta ovládal mostecké bytové družstvo Krušnohor, nesmí s účtem družstva nakládat. Předběžným opatřením mu to zakázal ústecký krajský soud. Ukázalo se, že Ryba z peněz družstevníků zaplatil svou exekuci.

Ryba přišel o moc

„František Ryba je povinen zdržet se činění jakýchkoli jednání za Stavební bytové družstvo Krušnohor,“ nařídil předběžným opatřením Krajský soud v Ústí nad Labem letos 7. července. Samosoudce Vojtěch Cepl zároveň rozhodl, že Ryba „je povinen zdržet se nakládání s majetkem“ Krušnohoru a „udílení pokynů ohledně nakládání s tímto majetkem zaměstnancům, zejména prováděním výplat peněžních prostředků z bankovního účtu vedeného u ČSOB“.

František Ryba ovládá od poloviny devadesátých let jedno z největších bytových družstev v Česku, které vlastní nebo spravuje přes dvacet tisíc bytů v Mostě, Litvínově a Meziboří. Povedlo se mu propojit družstevní majetek, politiku a mediální vliv. Rybovi blízcí lidé, často zaměstnanci Krušnohoru nebo jejich rodinní příslušníci, opanovali pod názvem Sdružení Mostečané Mostu na osm let magistrát, družstvu přihráli privatizované městské byty. Politickou kampaň Mostečanů Mostu sponzorovaly firmy, jež dostávaly zakázky od Krušnohoru. Voliče oslovoval měsíčník Zpravodaj Krušnohor, vydávaný za peníze družstevníků. Tento konglomerát si na severu vysloužil přezdívku Rybafert.

Vládu jednoho muže ale Rybovi začal po roce 2015 komplikovat Lubomír Gomboš, majitel několika bytů v domech, kde je Krušnohor správcem. Rybovy praktiky napadal u soudu a postupně se k němu přidávali i další družstevníci.

Kořeny předběžného opatření, jímž na začátku července krajský soud zakázal Františku Rybovi jakkoli jednat za družstvo, a hlavně se vůbec dotknout peněz na jeho účtu, sahají do roku 2016. Tehdy se konala valná hromada družstva, na které se kvůli velkému počtu nescházejí všichni družstevníci, ale jen jejich zástupci, takzvaní delegáti. Ryba chtěl na této valné hromadě prosadit změnu volebního řádu, jež by upevnila jeho moc. Jak bylo do té doby pravidlem, delegáty neměli navrhovat řadoví družstevníci v jednotlivých domech, ale pouze představenstvo družstva. To ale tvořili výhradně lidé zcela loajální Rybovi.

Jenže před zmíněnou valnou hromadou Ryba vyloučil z družstva lidi, kteří si byty privatizovali. Poslal jim dopis, že už nejsou členy družstva. Mezi vyloučenými se ocitli i delegáti pro valnou hromadu, v důsledku toho zbyla delegátů necelá polovina. Lubomír Gomboš se s dalším družstevníkem Jiřím Švejdou tehdy obrátili na soud s tím, že kvůli nedostatečnému počtu delegátů nebyla valná hromada usnášeníschopná. Soud jim dal za pravdu, valnou hromadu zrušil a zároveň prohlásil za neplatné i nově zvolené představenstvo družstva.

Komu patří Česko, Lenka Matoušková — Článek vznikl v rámci projektu Komu patří Česko z grantu NFNZ – Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.

Po tomto soudním rozhodnutí z roku 2019 se Krušnohor ocitl v kuriózní situaci bez představenstva. „V takovém případě si družstvo obvykle zvolí nové představenstvo. Ryba nad tím ale mávl rukou, beztak řídil družstvo sám,“ říká Gomboš. „Druhou možností je, že představenstvo jmenuje soud.“ Parta Rybových odpůrců proto využila jedinečnou šanci a soudu předala svůj návrh představenstva. „Ryba se to ale dozvěděl a také podal návrh. Soud to pak namixoval, na rok jmenoval pět lidí od Ryby a dva za opozici, mě a Jana Klimeše,“ popisuje Gomboš situaci v roce 2021.

Vypadalo to, že navzdory snaze opozice bude mít František Ryba v soudem jmenovaném sedmičlenném představenstvu pohodlnou většinu pět ku dvěma. Jenže další z opozičníků, předseda jedné z domovních samospráv Miloslav Štrombach, se proti jmenování dvou členů představenstva, Františka Ryby a jeho spojence Arnošta Ševčíka, odvolal k soudu. Soud mu sice nevyhověl, ale trvalo dlouho, než rozhodl, a po tu dobu byli „napadení“ členové představenstva mimo hru. Ryba tak přišel o moc, sám nebyl v představenstvu a neměl v něm ani dostatek hlasů svých spojenců. Minimální počet členů představenstva, co mohli o něčem rozhodnout, byl čtyři, ale on měl pouhé tři.

Ryba bojuje o moc

K tomuto textu najdete podkladové dokumenty v Neprůstřelné sekci.

Přidejte se do Klubu neprůstřelných a získejte k nim přístup.

Vstoupit do klubu pokračovat ve čtení

Vládce Krušnohoru přistoupil k situaci kreativně. „Na jednání představenstva oznámil, že bude prokuristou. Jako prokurista by mohl rozhodovat o čemkoli sám, i bez představenstva,“ vysvětluje Lubomír Gomboš. Jeho plán měl však jednu vadu na kráse: k právoplatnému jmenování prokuristou Ryba potřeboval souhlas čtyř členů představenstva, pro byli pochopitelně jen tři. Přesto začal jako prokurista vystupovat.

Opozice v představenstvu, Gomboš a Klimeš, protestovali u soudu a ten Rybovi funkci prokuristy zakázal. Ryba ale zákaz nerespektoval, proto začal být vymáhán exekučně. Soudní exekutor Tomáš Tunkl z Českého Krumlova mu uložil pokutu deset tisíc korun a ukládal by pokuty dál, dokud by se Ryba soudnímu verdiktu nepodvolil. Jde o takzvanou nepeněžitou exekuci, při níž exekutor ukládá pokuty do té doby, než je nepeněžitá povinnost splněna. Podobně exekutor například vymáhal po Andreji Babišovi omluvu Janě Filipové, která se účastnila demonstrací proti jeho vládě, a soud rozhodl, že se jí Babiš má omluvit za výrok, že demonstranti byli zaplacení.

Po desetitisícové pokutě Ryba exekutorovi napsal, že jako prokurista už vystupovat nebude. Na představenstvo družstva ale přišel s jiným plánem, jak si udržet moc. Chtěl, aby odsouhlasilo, že do představenstva budou kooptováni jeho spojenci Arnošt Ševčík a Ivo Paďourek. Situace se opakovala, pro byli tři z pěti členů představenstva, jeho doplnění by ale bylo platné teprve se čtyřmi hlasy. Opozice se také tentokrát obrátila na soud, ten doplněným členům představenstva zakázal konat.

Ševčík to však nerespektoval, a exekutor Tunkl mu proto uložil pokutu padesát tisíc korun. Na rozdíl od Ryby ale Ševčík nepřestal vystupovat jako člen představenstva ani poté a exekutor mu tak uložil další pokutu, tentokrát ve výši sedmdesáti tisíc korun.

Ryba nemá nic

Zásah exekutora navíc přinesl nečekané ovoce. Lubomír Gomboš jako účastník řízení totiž zjistil, že pokuty a náklady exekuce neplatili Ryba a Ševčík ze svého účtu, ale zaplatili je za ně všichni družstevníci, neboť peníze odešly z účtu družstva Krušnohor.

Pokuty neplatil Arnošt Ševčík ze svého účtu, ale z účtu družstva Krušnohor. Zdroj: Lubomír Gomboš

O tom, že družstvo zaplatilo pokuty za Ševčíka, se Gomboš dozvěděl z dopisů Okresního soudu Most, který se podivoval, proč mu družstvo něco platí, když takovou povinnost nemá. „Sdělujeme Vám, že na účet soudu byla zaplacena pokuta ve výši 50 000 Kč od Stavebního bytového družstva Krušnohor. Avšak soud nemá k dispozici žádné rozhodnutí o uložení pokuty,“ napsal soud letos v květnu Lubomíru Gombošovi jako oprávněnému a Arnoštu Ševčíkovi jako povinnému. Dopis téhož znění, jen s částkou 70 000 korun, přišel i v červnu. Z jakého účtu odešla desetitisícová Rybova pokuta, se Gombošovi nepodařilo zjistit.

Peníze na náklady exekuce – 7 471,75 korun za Františka Rybu a 9 286,75 a 10 012,75 za Arnošta Ševčíka bylo zaplaceno z bankovního účtu družstva Krušnohor. Zdroj: Lubomír Gomboš

Z materiálů exekutora, do nichž má jako účastník řízení rovněž přístup, Gomboš vyčetl, že peníze na náklady exekuce – 7 471,75 korun v případě Františka Ryby a 9 286,75 a 10 012,75 v případě Arnošta Ševčíka – byly zaplaceny také z účtu družstva Krušnohor. „Kdybych to neviděl na vlastní oči, ani by mě nenapadlo, že je někdo tak drzý, dostane pokutu a zaplatí ji z účtu družstva,“ říká Gomboš. „Byly to jejich osobní dluhy. Družstvo za ně zaplatilo sto padesát tisíc korun.“

Krajský soud v Ústí nad Labem zakázal Františku Rybovi jednat za Krušnohor, nakládat s jeho majetkem a bankovním účtem. Zdroj: obchodní rejstřík

Zároveň se díky exekutorovi ukázalo, že František Ryba nic nevlastní a nikde nepracuje. „Exekutor jako vždy zjišťoval majetkové poměry dlužníka,“ vysvětluje Gomboš. „A zjistil, že Ryba nemá žádné nemovitosti, není na něj napsané žádné auto, nemá ani účet v bance. Ale hlavně, nemá žádné příjmy. Není v evidenci správy sociálního zabezpečení ani zdravotní pojišťovny.“ Z toho lze podle Gomboše dovodit, že Ryba není ani zaměstnancem družstva, tím méně jeho ředitelem, za kterého se na veřejnosti dlouhá léta vydává.

S těmito fakty se Lubomír Gomboš a spolu s ním tentokrát už i desítky družstevníků znovu obrátili na soud: „Naše podání bylo postavené na dvou věcech. Jednak že Ryba není zaměstnanec družstva, a nemá tam proto co dělat. A za druhé, že použil družstevní peníze na úhradu svých závazků a závazků Arnošta Ševčíka.“

Jak už bylo řečeno, soud jim dal za pravdu a na začátku července předběžným opatřením zakázal Františku Rybovi jednat za družstvo, nakládat s jeho majetkem a účtem. Pokud si obsílku s verdiktem Ryba nepřevzal osobně, díky fikci doručení nabyl vykonatelnosti 21. července. Odvolání nemá v případě předběžného opatření žádný odkladný účinek.

„Musím konat, jsem zaměstnaný jako ředitel,“ říká František Ryba. „Nemohu říci, víte, já tu teď mám nějaký přiblblý zákaz a nemohu dělat ředitele. Kdybych ho nedělal, tak mě zavřou za to, že jsem ho nedělal.“ Předběžné opatření soudu, k němuž dal podnět mimo jiné Lubomír Gomboš, je podle Ryby „naprostý nesmysl“: „To podání je od začátku do konce lež.“

Celý rozhovor s Františkem Rybou

Rozhovor s Františkem Rybou, který ovládá mostecký Krušnohor, o tom, co bude dělat, když ho soud od jednoho z největších bytových družstev v Česku odstřihl.

Podle předběžného opatření ústeckého krajského soudu se máte zdržet jakéhokoli jednání za družstvo Krušnohor, nakládání s jeho majetkem a udílení pokynů zaměstnancům ohledně nakládání s tímto majetkem, zejména prováděním plateb z účtu Krušnohoru. Co tomu říkáte?

Nic, co tomu mám říkat?

Přestanete tedy jakkoli vystupovat za družstvo?

Já nikde za družstvo nevystupuji.

To předběžné opatření vás od družstva úplně odstavilo, máte se zdržet jednání za ně, nakládání s jeho prostředky a účtem. Co to pro vás bude znamenat?

To já nevím, co to bude znamenat. Prostě to vyšlo, tak to budeme respektovat, nedá se nic dělat.

Jeden z důvodů předběžného opatření byl fakt, že družstvo uhradilo exekuce za vás a Arnošta Ševčíka. V jeho případě šlo o pokuty 50 a 70 tisíc korun a náklady exekuce kolem 19 tisíc, ve vašem případě o 10 tisíc korun a náklady exekuce přes sedm tisíc. Jak je možné, že družstvo platí exekuce za soukromé osoby?

Protože máme všichni dohodu s družstvem, že cokoli se objeví směrem k nám jako funkcionářům družstva, bude řešit přednostně družstvo s advokátní kanceláří a pak nám to přefakturuje. Jsou tam vždycky tři dny na zaplacení a nikdo neví, o co vlastně jde. Všechny ty píčoviny od soudů a exekutorů jsou nesrozumitelné. Advokáti to prozkoumají, a když zjistí, co a jak, teprve řeknou: „Jo, zaplaťte.“ Zaplatí to družstvo, a jakmile dají dohromady, že se to netýká družstva, ale funkcionáře, tak pak to přefakturují nám. To je běžný postup, který praktikujeme třicet let, není na tom nic divného.

Už bylo panu Ševčíkovi přefakturováno těch bezmála 140 tisíc korun?

To se mě ptáte na moc, to já nevím. Jsem ředitel, ne ekonom.

A vám už bylo těch zhruba 17 tisíc korun přefakturováno?

Už jsem dostal nějakou fakturu.

Zaplatil jste ji?

Co je vám do toho? Mně se nechce vám nic říkat. Buďte ráda, že se s vámi vůbec bavím.

Říkal jste, že jste ředitel. Jak tu funkci budete zastávat, když za družstvo nesmíte nic dělat?

Budu ho dělat normálně dál. Ředitel jsem podle pracovní smlouvy a jako ředitel jsem ze zákona zodpovědný za různé věci. Zákazy, o kterých mluví předběžné opatření, se týkají statutárních zástupců družstva a já jsem jako statutár nevystupoval.

Jenže to předběžné opatření cílí osobně na vás, na Františka Rybu, nikoli na vámi vykonávanou funkci.

O to je to horší.

Takže jak můžete dál konat jako ředitel, když vy jako František Ryba tuto funkci vykonávat nesmíte?

Musím ji vykonávat, jsem zaměstnaný jako ředitel. Nemohu říci, víte, já tu teď mám nějaký přiblblý zákaz a nemohu dělat ředitele. Kdybych ho nedělal, tak mě zavřou za to, že jsem ředitele nedělal.

Tím ale budete porušovat předběžné opatření.

Nebudu, porušil bych ho, kdybych vystoupil někde jako statutární zástupce a za družstvo podepisoval nějakou smlouvu nebo úvěr. Ale já budu pracovat jako ředitel, mám pracovní smlouvu, ze které mi vyplývají povinnosti, a ty musím plnit.

Kvůli jednomu porušení předběžného opatření jste už pokutu dostal. Exekutor Tomáš Tunkl vám uložil zaplatit deset tisíc korun, poněvadž vám soud zakázal vystupovat jako prokurista a vy jste to nerespektoval.

To budeme chtít zpátky a na pana Tunkla posíláme stížnost. Místo aby si ověřil, jestli je to pravda, tak vypálil pokutu. Víte, já jsem nikdy prokurista nebyl, nikdy. My jsme dokonce prokuristu ani neměli ve stanovách, tak jak bych ho mohl dělat?

Přece jste přišel na představenstvo s tím, že chcete být prokurista?

Nikdy jsem nepřišel s tím, že chci být prokuristou. Navrhlo to představenstvo, ne já. To jsou kecy blbýho Gomboše, že jsem přišel s tím, že chci být prokuristou. V návrhu představenstva je jedna větička – že prokura vzniká dnem zápisu do rejstříku. Do rejstříku to zapsáno nebylo, takže jsem prokurista nikdy nebyl.

Zpět k poslednímu předběžnému opatření, tam se opravdu mluví o vás, že vy jako František Ryba se máte zdržet jednání.

Jenže dál se v usnesení mele o prokuristovi a členu představenstva. Předpokládám, že při tom, jaké dělá soudce Cepl nesrozumitelné závěry, je to o tom, že se předběžné opatření týká statutárního zástupce.

Nechcete se na to soudce Vojtěcha Cepla zeptat, abyste předešel nejasnostem?

Vůbec na nic se ho nechci zeptat. Dejte si ho do vyhledávače na internetu, vyjede vám, že tam o něm nějaká soudkyně píše, že to je nejhloupější soudce v České republice. Diskutovat s takovým člověkem je pro mě mimo.

Z dokumentů exekutora Tunkla vyplývá, že nejste v evidenci správy sociálního zabezpečení ani zdravotní pojišťovny. Takže nemůžete být ani zaměstnanec družstva, natož jeho ředitel?

Víte, exekutor pracoval jako vy novináři, proto s vámi tak nerad mluvím. Neověřujete si věci. Není nic jednoduššího než zavolat na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a na sociálku a oni vám to dají. Když jsme dostali předběžné opatření, pochopitelně jsem si od obou institucí vyžádal potvrzení, že nemám dluhy. Jsem veden v jejich evidenci a vše mám řádně hrazeno.

Exekutor Tunkl má nějaký systém, jejich počítačový exekutorský systém mu vyplivl, že subjekt nebyl nalezen, protože mají blbý software. A ještě má tu drzost, že napíše, že nejsem nikde veden. To je na poblití. Tohle byste měla psát – že si exekutor může dělat, co chce, když mu vyjede z nějakého jejich přiblblého softwaru naprostý nesmysl. Podání, které dala na soud parta kolem Gomboše, je naprostý nesmysl. Je to od začátku do konce lež.

Autorka textu a rozhovoru: Hana Čápová

Text vznikl za finanční podpory Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky.