Vrchlabí (Trutnovsko) - Projekt návratu kriticky ohroženého druhu motýla - jasoně červenookého do Krkonoš provázejí komplikace. Pokus vypustit tohoto vzácného motýla zatím ztroskotal. Vědci předpokládají, že by nová generace z chovné stanice v Královéhradeckém kraji mohla být vypuštěna do krkonošské přírody o rok později, než se původně předpokládalo, tedy v červnu 2024. ČTK to dnes řekl předseda Mezinárodní ochranářské skupiny JARO David Číp. Ochranáři na projektu spolupracují se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP).
"Entomologové a ochránci přírody včetně Správy KRNAP se již druhým rokem snaží připravit podmínky pro návrat motýlího krále jasoně do Krkonoš. Počítali s tím, že by letos vypouštěli na zkoušku první motýly, když to dobře půjde. Jenže řeší potíže v reprodukčním chovu. Návrat jasoně červenookého do Krkonoš tak pokračuje, ale s komplikacemi," řekl Číp.
V roce 2022 se chovateli motýlů Miloši Andresovi z ochranářské skupiny JARO podařilo úspěšně odchovat první generaci motýla, který na území ČR před 100 lety vyhynul. "Letos vše běželo podle plánu, v chovu se mu vylíhla již druhá generace, a proto se entomologové a ochránci přírody začali připravovat na první experimentální vypouštění. Jenže pak došlo v chovech k nečekaným komplikacím," upřesnil Číp.
Vajíčka letošní, tedy již třetí generace jasoně začala hromadně hynout a nikdo z odborníků nevěděl proč. "Stačí málo, abyste přišli o veškeré výsledky své celoroční práce. Chovy motýlů v zajetí jsou mimořádně citlivé na rozmary počasí, plísně nebo třeba hmyzí predátory," uvedl Andres. Chov další generace je nyní ve fázi vajíček, motýli by se měly začít líhnout na jaře 2024.
Ochránci přírody proto berou záchranné chovy jako úplně poslední možnost, jak se pokusit vzácné druhy motýlů chránit. Celostátní koordinátor mapování motýlů České republiky Jiří Beneš z Entomologického ústavu Akademie věd ČR upozornil také na to, že neméně důležité pro úspěšné vysazení ohroženého motýla do volné přírody jsou i příprava a zajištění lokality.
"Není to tak, že když se přece jen podaří motýly odchovat v dostatečném množství, stačí je jen někam vypustit a tím to je hotové. Právě naopak, to je až ta poslední třešnička na dortu. Klíč k jejich ochraně je v zajištění správné péče o jejich prostředí, nejčastěji správně zajištěnou pastvou, vyřezáváním dřevin, vypalováním nebo kosením příliš bujné vegetace, přičemž by tyto zásahy ale současně neměly probíhat celoplošně a v jednom termínu," uvedl Beneš.
Příprava území pro motýly se odehrává za dohledu odborníků z ochranářské skupiny JARO a botaniků Správy KRNAP. Projekt je zároveň zaměřený na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh. Znamená to, že péče o něj a jeho biotop již pomáhá ochránit další citlivé druhy.
"První výsledky z letošního roku jasně ukazují, že z přípravy prostředí pro jasoně červenookého začínají profitovat nejvzácnější druhy denních motýlů Krkonoš, které zde na rozdíl od jasoně stále ještě žijí," uvedla projektová manažerka Skupiny JARO Tereza Macečková. Na obnovené plochy se podle ní z blízkého okolí rozšiřují nejen vzácné druhy, u kterých to vědci čekali, ale i druhy "nové". "Žijí zde pravděpodobně celou dobu, ale jejich početnost byla zatím tak nízká, že jsme o nich nevěděli,“ dodala.
Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jasoně červenookého, jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy, začala v roce 2022 v několika oblastech střední Evropy. Misi za jeho návrat do Krkonoš uskutečňují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny a řadou dalších českých i zahraničních organizací.
