Expert na požáry: Na Rhodos bych teď neletěl. Šíření ohně je závislé na slunci, terénu i větru

Přestože lze další vývoj požáru na řeckém ostrově Rhodos pouze těžko předvídat, expert na požáry z Vysoké školy báňské Martin Trčka by se raději na ostrov za dovolenou nevypravil, přestože tam cestovní kanceláře turisty z Česka nadále vozí. Podle něj bude požárů v důsledku klimatické změny stále přibývat, zhoršení situace očekává i v Česku.

Cestovní kanceláře nadále vozí turisty do severní části ostrova. Je to podle vás bezpečné, nebo hrozí, že by se tam mohl rozšířit oheň z jižních oblastí?
Samozřejmě chápu, že je to pro lidi důležitá informace. Ale nedokážu úplně vyhodnotit, jestli mohou, nebo nemohou jezdit na severní části ostrova, kde nehoří. Obecně existují určité aspekty, jenž mohou predikovat, kterými směry a za jakých okolností se požár bude šířit v závislosti na teplotě, vlhkosti vzduchu či denní době. Hlavní roli hrají slunce, druh paliva, reliéf terénu a pochopitelně vítr. Všechny tyhle věci dohromady umožňují předpovědět, kterým směrem se požár bude šířit. Nejsem ale schopen říct, zda a jak na místě vyhodnotili, zda je severní strana ostrova bezpečná.

ČTĚTE TAKÉ: Spálené jsou domy i kopce, popsal reportér z hořícího Rhodu. Mírnil optimismus řeckých úřadů

Vy byste si tam troufl odletět na dovolenou?
Osobně bych asi na dovolenou s velkou pravděpodobností nejel. Neodvážím si ale hodnotit, jestli je dobře, nebo ne, že tam cestovky nadále turisty vozí. Možná mají informace, které nemám.

Když před rokem hořelo v Českém Švýcarsku, cítili jsme kouř až v Praze. Mohou to zažít lidé na Rhodu, i když nebudou přímo u požárů?
Obdobná situace teď byla například v Kanadě, kdy velká část planety mohla pocítit, že dochází k rozsáhlým požárům a ve vzduchu se vyskytují nějaké složky kouře. Jaká bude hustota zplodin v ovzduší na Rhodu, lze z naší pozice predikovat velmi těžko, protože to samozřejmě souvisí s počasím a klimatem v místě požáru. Záleží, jaké tam budou tlakové podmínky, jak daleko se kouř dostane do atmosféry. Oblast ostrovů ovlivňuje také turbulence prostředí ve vazbě na mořskou hladinu, která je samozřejmě diametrálně odlišná oproti chováni atmosférických vlivů nad pevninou. Bez bližších informací to nedokážeme rozklíčovat.

Je možné porovnat, jak se chovají požáry ve středomořských podmínkách ve srovnání s tím, na co jsme zvyklí z Čech? Jak to například ovlivňuje zmíněná vlhkost vzduchu?
Když se podíváte na mapu, je v podstatě v celém pásu od Portugalska přes Španělsko k Řecku standardně odlišná míra vlhkosti v letních obdobích než u nás. Existuje pravidlo, že pokud se vlhkost dostane pod 40 procent, není už v zásadě otázkou, zda požár vznikne, ale kdy. Když se bavím s kolegy z Portugalska, nezabývají se tím, jestli se to může stát, ale řeší, jak se připravit, až se to stane. V tamním podnebí jsou požáry na denním pořádku.

Požáry častěji pozorujeme také u nás...
V závislosti na klimatických změnách můžeme pomalu ale jistě i u nás vidět, že vysoké teploty zásadně mění vzdušnou vlhkost v letních měsících. Nebyli jsme zvyklí, abychom třeba před třiceti lety měli v průběhu léta přes 35 stupňů. Dnes už to až tak výjimečné není a nemusí to být pouze otázkou jednoho dne. Jsou to klidně týdenní intervaly, čemuž samozřejmě odpovídá pokles vzdušné vlhkosti. S velkou pravděpodobností tedy bude požárů přibývat také u nás v mírném podnebném pásmu.

Takže to, co pozorujeme v posledních letech, je důsledkem klimatických změn? Jsou požáry na Rhodu či v Chorvatku větší než v minulosti?
Rozsahy požárů jsou nepochybně větší. Každopádně platí, že jsou častěji. Klimatické změny se do toho budou nepochybně propisovat i nadále.

Tagy: