Původně se měla celá zóna, kde sídlí 25 firem a pracuje zhruba 700 lidí, změnit tak, aby tam mohly vyrůst bytovky. To se ale tamním podnikatelům nelíbilo, proto k chystané změně územního plánu zaslali připomínky.
Rozdělení zóny je ze strany města kompromisní řešení. A zřejmě definitivní. Letos v prosinci by to podle primátora Jiřího Korce (ANO) měli schválit zastupitelé i s dalšími změnami územního plánu.
„Většina zóny zůstává v tom, v čem je. Osmnáct z dvaceti připomínek bylo z této lokality,“ předestřel Korec. „Myslím si, že jsme firmám vyšli maximálně vstříc. Nebylo to v plném rozsahu, protože to bychom neudělali nikdy nic. Vždycky hledáme nějakou variantu, která je kompromisní, ačkoli pro rozvoj Zlína by možná bylo dobré něco jiného.“
Většina výrobních firem působí v západní části areálu, takže toto řešení by pro ně mohlo být kompromisem. Ovšem majitelé společností říkají, že o tomto řešení nemají od města žádné oficiální zprávy. Když se loni projednávala změna územního plánu, měli řadu výhrad.
„Žádné vypořádání s našimi námitkami jsme neobdrželi,“ reagoval Daniel Takáč, majitel firmy Taš-Stappa, která sídlí v západní části areálu. To, že by měli rozdělení zóny v prosinci rovnou schválit zastupitelé, nepovažuje ze strany města za seriózní přístup. „Byli jsme domluveni, že v jednáních budeme pokračovat,“ zmínil Tkáč.
Obě strany se potkaly naposledy loni v létě. „Závěr osobního jednání byl, že město zváží, zda si nechá vypracovat studii, aby vědělo, jestli je potřeba bydlení a zda je třeba likvidovat podnikání,“ řekl Tkáč.
Firmy mají obavy, že nemohou růst
„V obecné rovině si myslím, že to je kompromisní řešení, ale potřebuji se seznámit s detaily,“ uvedl Jan Vrba, ředitel společnosti ACE-Tech, jež také sídlí v západní části. „Dostali jsme od primátora příslib, že o plánech na rozdělení zóny na východ a západ budeme informovaní dopředu a bude to s námi projednáno, což se nestalo,“ postěžoval si.
Zlín chce stavět byty v průmyslové zóně, tamní firmy jsou proti |
Podnikatelé říkají, že tak ani nemůžou plánovat svůj rozvoj, s nímž řada z nich počítá. „I naše společnost má pořízené plochy pro budoucí rozvoj,“ podotkl Tkáč.
„Potkali jsme se, řekli jsme si své pohledy, řekli jsme si, že to bude jinak, než to mělo být původně, a teď máme finální variantu,“ sdělil Korec. „Nemáme se už k čemu dál potkávat. Mělo by to být definitivní.“
Ve východní části zóny sídlí například prádelna a čistírna Mýval. Její provozovatel Vladimír Blaha už dříve řekl, že mu nebude zástavba vadit, pokud ho nikdo nebude omezovat v podnikání. Obává se však toho, že časem by stálí obyvatelé Rybníků začali vznášet připomínky proti provozu firem.
„Naše firma vznikla na konci třicátých let minulého století a nikomu dnes nenarušuje jeho komfort. Nevím ale, jak by se zdejší průmysl přizpůsobil lidem, kteří by sem přišli bydlet,“ uvažuje Blaha.
Areál má 25 hektarů
Ve východní části areálu je využívání některých ploch blokované pro pravobřežní komunikaci. Ta nakonec povede v trase stávající silnice, jež se táhne mezi areálem a Dřevnicí. Změnou územního plánu se pozemky uvolní a jejich majitelé s nimi budou moci nakládat, byť budou muset ctít územní plán. „Pomůžeme jim v tom, aby tam mohli do budoucna něco dělat,“ zmínil Korec.
Zlín chce rozdělit areál Rybníky, ve druhé části by se mohlo i bydlet |
Změna územního plánu by výrobu ve východní části areálu přímo nerušila, ale hovoří o tom, že by se tam nemohla rozvíjet těžká výroba a že by tam naopak mohla být bytová výstavba či služby. Podnikatelé by tam nemohli své firmy rozvíjet. Obávají se také toho, že fungování výroben a domů pro bydlení by nebylo bezproblémové. A to i s ohledem na hlavní průmyslový areál na druhé straně řeky a nedalekou teplárnu.
Areál Rybníky má 25 hektarů a slouží k výrobě přibližně sto let od baťovské éry. Zhruba polovinu pozemků tam vlastní společnost Cream a s ní spřízněné firmy, jež o změnu požádaly. Týkaly se ale jen jejich pozemků, nikoli celého areálu. Město přípravu změny schválilo už v roce 2020.
Podle Korce jsou Rybníky vhodné pro to, aby se z nich stala nová obytná čtvrť s občanským vybavením. Zlín si před časem schválil strategii, podle níž by měl mít v roce 2035 až 100 tisíc obyvatel. Dnes jich má zhruba 75 tisíc a potýká se s nedostatkem bydlení.
