Psal se rok 1994. Německý archeolog Klaus Schmidt se procházel po opuštěné louce a hledal něco zajímavého. Na turecký kopec Göbekli Tepe zamířil na popud článku z roku 1963, v němž chicagští badatelé popsali, že na něm objevili ploché kameny, pravděpodobně hroby. Schmidt ale tušil, že hladké desky nemusí označovat poslední místa odpočinku. Jak se ukázalo, měl pravdu. Vykopávky, zahájené o pár měsíců později potvrdily, že balvany jsou hlavicemi obrovských pilířů ve tvaru T.
Od té doby se archeologický výzkum nezastavil. Vědci z celého světa postupně odkryli sérii kamenných kruhů a oválů s precizně opracovanými vápencovými sloupy, jež byly vytesány z jednoho kusu. Každý z nich je ozdoben rytinami. Datování ukázalo, že se jedná o nejstarší chrámový komplex na světě. Byl vybudován již v 10. tisíciletí př. n. l. Dokazuje, že naši předci z doby kamenné nebyli zaostalí, jak jsme si doposud mysleli. Právě naopak. Byli tak vyspělí, že konkurovali pozdějším a hypoteticky pokročilejším civilizacím.
Supí kámen
Göbekli Tepe nepřestává fascinovat. Ukázalo se, že megalitickou stavbu vybudovali inženýři, kteří se vyznali nejen v matematice a geometrii, ale také v astronomii. Důkazem toho je pilíř číslo 43, známý jako Supí kámen.
„Jsou na něm vyryty zvířecí symboly,” píše na svém blogu výzkumník Martin Sweatman z University of Edinburgh. „Rozeznáte štíra, supa s křídly roztaženými stejně, jako luk a šíp, nebo kozoroha. Při bližším zkoumání zjistíte, že odkazují na skupinu hvězd na noční obloze. Zajímavostí však je, že mezi obrázky se nachází také malý kruh, jenž se objevuje vedle symbolu půlměsíce na pilíři 18. Dá se tedy předpokládat, že je to Slunce.”
Výzkumník tvrdí, že rytiny na sloupu 43 symbolizují postavení hvězd v určitý den. „Skupina tří půlkruhů se zvířaty, nacházející se na vrcholu megalitu napovídá, že se bude jednat o rovnodennost nebo slunovrat. Stačí se tedy podívat, v jakém roce bylo souhvězdí štíra tak blízko naší hvězdy,” vysvětluje Sweatman. S tím mu pomohl počítačový program na sledování změn na noční obloze. Našel stoleté okno, jež do jeho teorie dokonale zapadalo. „Pilíř odkazuje na rok 10 900 až 10 800 př. n. l.”
Zabijácká kometa
Toto zjištění vědcům vyrazilo dech. Jedná se totiž o období, kdy se naše planeta potýkala s dramatickými klimatickými změnami, označovanými jako mladší dryas. Začaly asi před 12 900 lety náhlým poklesem teplot až o 10 °C. Ochlazení způsobilo postup ledovců a vymření živočichů, jako byli šavlozubí tygři nebo mamuti. Dlouho ale odborníci netušili, co dobu ledovou způsobilo. Odpověď by mohl nabídnout právě Göbekli Tepe.
„Pokud Supí kámen upozorňuje na jedno konkrétní století, pak je pravděpodobné, že jeho soused, pilíř číslo 18, odkazuje na viníka náhlé katastrofy. Tím je kometa,” říká Martin Sweatman. Na megalitu je vyryta skupina ptáků, jež v mýtech symbolizují plejády. „Kromě toho je na přední straně sloupu zobrazena liščí kožešina. Tu lze považovat za ocas vlasatice.”
Tuto hypotézu podporuje i datování začátku mladšího dryasu. „Dvakrát ročně, na konci října a začátkem listopadu, se setkáváme s meteorickým rojem Taurid, pocházejí z komety Encke a asteroidu 2004 TG. Jelikož většinou naše planeta prochází jen jeho okrajem, nic nám nehrozí. Před 12 900 se ale Země ocitla v jeho středu,” vysvětluje badatel. „Blízké setkání s vesmírným tělesem tak bylo více než pravděpodobné. Bylo tak nečekané a ničivé, že přeživší potomci vyspělé civilizace se rozhodli nám o tom zanechat odkaz."
Jak ukazuje analýza dat Western Meteor Physics Group, ke středu roje se opět přiblížíme. A to už za devět let. Může se tragická událost, před níž varovali tvůrci nejstaršího chrámu na světě, opakovat? „Naší hlavní náplní je odhalit potenciální existenční rizika,” říká astronom David Clark. „Konkrétně hledáme masivní objekty, které by mohly v roce 2032 způsobit Zemi problém.
Zdroje: www.nbcnews.com, www.forbes.com, www.sciencealert.com, www.curiosmos.com
