Hygienici opět objíždějí dětské tábory, nově kontrolují i pestrost stravování

  11:24
Je půl desáté dopoledne a do tábořiště poblíž Mníšku u Liberce dorazila kontrola z krajské hygienické stanice. Kromě toho, jak kuchaři skladují potraviny, jestli nejsou prošlé, jak je na skautském táboře zajištěna hygiena při sprchování nebo v jakém stavu jsou toalety, zajímá hygieničky i kvalita vody a nově i skladba a pestrost jídelníčku.

„Všechno, co nakoupíme, zpracujeme. Tady toho nejde moc skladovat. Kuchaři jezdí každý den po snídani na nákupy do Liberce,“ popisuje hlavní vedoucí tábora Lukáš „Hejkal“ Hajný, který provází nečekanou návštěvu polní kuchyní.

Tu zatím spíše před slunečním žárem než před deštěm chrání plachta. Provizorní dřevěné poličky drží na provazech, těžší trvanlivé potraviny mají své místo na dřevěné desce.

Hajný ukazuje různá prkénka, některá slouží na přípravu masa, na jiných upravují bezlepkové potraviny. Vedle várnic s vodou, šťávou nebo čajem se nachází sloupek s hřebíky, na nichž visí různobarevné plecháčky.

Na pitný režim dětí se tady dbá, o tom svědčí i táborová nástěnka a takzvaný pitníček. Ten je novinkou i pro Petru Machkovou z oddělení hygieny dětí a mladistvých krajské hygienické stanice (KHS).

Přehledný formulář obsahuje jména malých táborníků, jednotlivé dny a v nich je několik kolonek určených k vybarvení. „Kontrolujeme pitníček, kam si děti zapisují, jestli toho dost vypily,“ pokyvuje hlavní vedoucí směrem k nástěnce, která kromě pitníčku nabízí informace o táborových výzvách, řádu, rozvrhu dne, indiánských písních a dalších dokumentech, kterým plně rozumí jen zasvěcení táborníci. Povinnost pravidelně pít a vést o tom záznamy se evidentně nevyhýbá ani dospělým.

Od svého původního plánu odebrat vzorky vody musí hygieničky ustoupit. Dovážka pitné vody z veřejného vodovodu se večer kvůli poruše řadu zkomplikovala, a dočasně tak do tábora musí nakupovat vodu balenou. Vodu z řadu nyní musí převařovat. Podrobné kontrole zato neušel rozvrh dne s důrazem na to, jestli mají děti dostatek spánku.

Výživová pyramida

Sleduje se také jídelníček. „V letošním roce se více zaměřujeme na jeho složení ve smyslu pestrosti, kdy hodnotíme zastoupení jednotlivých potravin, surovin a porovnáváme je dle stanovené metodiky s pyramidou správné výživy. Diskutujeme, zdali je na jídelníčku dostatek ovoce, zeleniny, mléčných výrobků, obilovin. Jestli jsou zastoupené luštěniny, maso, bezmasé pokrmy a jestli jsou v připravovaném pitném režimu nápoje neslazené – ideálně vody, mléko, ovocné šťávy,“ informovala Kateřina Hochmalová, ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých KHS.

Hygieničky také zjišťovaly, jaké tuky a oleje se při vaření používají, poučily vedoucího tábora o velikostech dětských porcí a ocenily, že děti nedostávají moc sušenek a sladkostí. Tyto potraviny – ať už slané, sladké, tučné či s nedostatkem živin – v nové publikaci Státního zdravotního ústavu znázorňuje takzvaná zákeřná kostka. Těch by děti měly konzumovat co nejméně.

Novou brožuru včetně barevné výživové pyramidy předala vedoucímu tábora ředitelka odboru ochrany a podpory veřejného zdraví KHS Jana Pilnáčková.

„Dáváme ji táborníkům k dispozici, aby se mohli inspirovat a tvořit jídelníček podle zdravých výživových doporučení,“ vysvětluje. V tomto případě si však vedoucí s jídelníčkem poradili dobře i sami.

Žádné bolesti břicha ani hlavy

Indiánský totem, který dohlíží ze stráně na celé tábořiště, nese jasné svědectví o tom, jaké téma rezonuje zdejším společenstvím. „Indiáni jsou pro děti atraktivní téma,“ míní Hajný. K šestadvaceti dětem od sedmi do patnácti let se příští týden připojí ještě asi deset dalších. Bydlí v deseti týpí po čtyřech nebo po pěti.

Další stany obývají vedoucí, jsou tu umývárny, sklady, marodka i zdravotní stan. Zde Petra Machková v poněkud parnějším prostředí prochází dokumentaci dětí i dospělých, kontroluje léky a knihu úrazů. Ta nenese záznam o žádných vážných zraněních.

„Měli jsme tu nějaké naraženiny, dietní chybu s lepkem, bolesti, drobná škrábnutí a hlavně klíšťata. Žádné bolesti břicha ani hlavy,“ vyjmenovává Hajný s tím, že do nemocnice s nikým vyjíždět nemuseli.

Nejvíc táborníků míří na Českolipsko

Na zdejší louku se vracejí novoborští skauti ze střediska Klíč už třetím rokem. „Je tady krásné údolí a celé okolí,“ rozhlíží se kolem Hajný.

S tím souhlasí i ředitelka Jana Pilnáčková. „Jela bych sem hned a strávila bych tu celé léto,“ svěřila se a s ohledem na důvody své návštěvy konstatovala, že všechny kontrolované úseky byly v pořádku: „Žádné závady jsme nenašly, jídelníček téměř vyhovoval výživové pyramidě. Takže můžeme říct, že tábor odpovídá všem legislativním požadavkům vyhlášky o zotavovacích akcích.“

Do poloviny července nahlásili organizátoři krajské hygieně konání 156 táborů s 237 běhy, kterých se zúčastní přes 13 400 dětí, což je v porovnání s loňským rokem zatím nižší číslo. Na ohlášení některých srpnových akcí mají ale organizátoři ještě čas.

Nejvíce táborů, rovných šedesát, se letos jako tradičně odehraje v okrese Česká Lípa, asi o polovinu méně jich bude v každém ze zbývajících okresů.

„Prozatím hodnotíme průběh táborů jako klidný. Požadovaná zdravotnická dokumentace je v pořádku, nedostatky nejsou zjišťovány, táborníci jsou spokojení. Program dne se upravuje zejména s ohledem na horké počasí. Většina aktivit se přesouvá do stinných míst, k rybníkům, koupalištím a voda je v tomto období hlavní hrací prvek,“ uzavřela první dva týdny prázdnin Kateřina Hochmalová.