„K2 byla pokořena!“ hlásá ve čtvrtek tým Norky Kristin Harily a Nepálce Tenjena Sherpy (známého také jako Lama) na Instagramu. „Tohle je v pořadí čtrnáctá a poslední hora, kterou spolu tento rok zdolali.“
Výstup na vrchol K2, nejvyšší horu Pákistánu a druhou nejvyšší horu světa, je technicky mnohem obtížnější než například výstup na Everest. Od roku 1954 se na něj dostalo pouze 425 lidí, z toho asi jenom 20 žen. Harila a Lama se jeho zdoláním stali součástí nepatrné hrstky asi 40 lidí, kteří kdy všechny „supervrcholy“ světa zvládli. A to navíc v rekordním čase – tři měsíce a jeden den.
Světový rekord, který překonali, podle jejich týmu odráží „neochvějné odhodlání, týmovou práci a naprostou vytrvalost během tohoto monumentálního úsilí“. „Spolupráce Harily a Lamy ukázala podstatu horolezecké jednoty, která překračuje hranice a kultury, aby společně dosáhli něčeho velkého,“ dodal.
Pro ženy je těžší sehnat sponzora
Nejtěžší výzvou na výpravě nebyly supervrcholy, ale shánění sponzorů. V květnovém rozhovoru pro agenturu AFP 37letá Harila promluvila o tom, že měla navzdory prokázaným horolezeckým schopnostem problémy se zajištěním financování své cesty, což ji dokonce donutilo prodat svůj byt.
„Myslím, že kdybych byla muž, bylo by mnohem lehčí realizovat tento projekt,“ řekla. „Být ženou ve světě je prostě jiné, a to nejen co se sponzoringu týče.“
Harila musela navíc při svém závodě o rekord vystoupit na 12 ze 14 hor dvakrát, a to i včetně K2. Důvodem bylo zpoždění víz z Číny nutných pro výstup na čínskou Šiša Pangmu, čtrnáctou nejvyšší horou světa a zároveň nejnižší osmitisícovkou, a „Tyrkysovou bohyni“ Čo Oju, na kterou se běžně leze z čínské strany.
Horolezkyně pochází z městečka Vadso u Barentsova moře v nejsevernější části Norska, kde je nejvyšší bod pouhých 633 metrů. V útlém věku se proto věnovala spíše fotbalu, házené a běhu na lyžích. Svou životní vášeň objevila až v roce 2015, kdy od svých zaměstnavatelů vyhrála zájezd na Kilimandžáro v Tanzanii.
Lama, který provází lidi horami už od svých 16 let, byl Kristininým společníkem po celou dobu její rekordní cesty. „Jeho neocenitelné zkušenosti a hluboké spojení s horami byly nepochybně nedílnou součástí jejich úspěchu při zdolávání zrádného terénu a čelení drsným povětrnostním podmínkám,“ uvedl tým.