facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 6/2023 , Stavebnictví - BIM, CAFM

CCI: Klasifikační systém pro 21. století

Jan Lodl


Klasifi­ka­ce není v histo­rii lidstva něčím novým. Už jen proto, aby­chom přežili jsme museli věci třídit. Klasi­fi­kač­ní systémy ve staveb­nic­tví fungují vlastně podob­ně. Jejich cílem je zajistit, abychom stejné věci chápali stejně. A s mezinárodním klasifikačním systémem CCI dokonce nezávisle na tom, jakým jazykem mluvíme.


Construction Classification International

Pokud bychom se pokusili vysvětlit, co je vlastně podstatou klasifikace, není to vlastně až tak složité. Snažíme se jednotlivé věci sloučit do tříd, ve kterých jsou spojeny jednou nebo více společnými vlastnostmi. To nám pomáhá se snadněji orientovat a třeba i správně rozpoznat věci, které bychom jinak ani neznali a bylo by pro nás obtížné je správně identifikovat. Klasifikačním systémem je tak třeba roztřídění zboží v obchodě. Vlastně, každý si neustále vytváříme vlastní klasifikační systém. Ale i když si třeba chceme jen přebrat kuličky je si důležité uvědomit účel toho, proč vůbec věci klasifikujeme. To totiž následně pomáhá identifkovat vlastnosti, na základě, kterých rozdělíme položky do tříd. Chceme-li s kuličkami obchodovat nebo o ně hrát, nejspíše bude základním faktorem jejich „cena na trhu“, tedy vlastně materiál, ze kterého jsou vyrobeny, protože ten cenu určuje. U rostliných plodů v přírodě, které chceme využít v kuchyni, bude pro nás nejspíše určující právě poživatelnost, pokus ale budeme hledat něco pro výzdobu interiérů, budou klíčovými parametry klasifikace barva listů a květů, stejně jako jejich tvar. Dodržet bychom měli vždy alespoň dvě základní pravidla – každý objekt bychom měli být schopni zařadit do třídy, a současně žádný nesmí patřit do více než jedné třídy.

Hledání společné řeči

Klasifikačních systémů existuje obrovské množství, a v jistém smyslu má každý svůj vlastní. Stavebnictví není výjimkou, navíc s každým novým projektem se neustále mění okruh spolupracovníků. Musí se spolu domluvit nejen rozdílné stavařské profese, ale často se mění i okruh firem, které se na stavbě podílejí. Proto existuje snaha vytvořit nějaký obecný klasifikační systém, který by byl univerzální napříč celým sektorem. Alespoň v rámci jedné země. Pak bude možné jednodušeji spolupracovat, protože využití stejného klasifikačního systému nám zajistí, že bez ohledu na profesi, budeme chápat stejné věci stejně, byť třeba náš oborový slang je označuje jinak. Je zkrátka důležité, aby bez ohledu na to, jestli jde o architekta, projektanta, rozpočtáře nebo třeba stavebního mistra, všichni chápali, že okno je prvek umístěný ve zdi umožňující průchod světla do místnosti a mající určité vlastnosti (rám, sklo atd.) I proto vznikali první pokusy o vytvoření společného klasifikačního systému v řadě zemí už velmi dávno.

Klasifikační systém nám umožňuje propojit strojové porozumění stavebním objektům s jejich lidským vnímáním. Je tak důležitým rozhraním mezi strojově čitelnými daty a informacemi, se kterými může pracovat člověk. Navíc nám dává možnost informace seskupo­vat, filtrovat a selektivně pracovat jen s jejich potřebnou podmnoži­nou. Složením tří základních komponent (datový slovník, otevřené formáty a jednotný klasifikační systém) podle mezinárodních standardů může vzniknout skutečně společný digitální jazyk (CDL) s jehož pomocí mohou být informace dlouhodobě udržovány, sdíleny a přenášeny různými softwarovými nástroji, různých stavařských profesí (aktérů) během celého životního cyklu stavby. Využití společného mezinárodního klasifikačním systému, jakým je CCI, navíc rozbíjí lokální limity spolupráce ve stavebním sektoru.

V Evropě existuje společný hospodářský prostor Evropské unie, což znamená, že ve všech oblastech života se uskutečňuje stále více přeshraničních obchodů. V nich se setkávají lidé z různých kultur, mluvící různými jazyky, ale současně i řídící se rozdílnou legislativou. Proto má smysl hledat mezinárodní jazyk, který umožní popsat identicky jak celek, tak jeho části. Mezinárodní klasifikační systém CCI je – v souladu s normou ISO 12006-2:2015 – vytvořen tak, aby obsahoval jak základní tabulky společné pro všechny uživatele klasifikačního systému napříč zeměmi, tak národní tabulky respektující specifické potřeby stavebního sektoru v té které zemi.

Klasifikační systém CCI totiž vznikal od prvopočátku jako mezinárodní. Jeho ambicí je tedy nejen plnit funkci národního klasifikačního systému v jednotlivých zemích, ale současně – díky své multilinguální podobě – i otevřít dveře pro případnou mezinárodní spolupráci. Je totiž zajištěno, že budeme rozpoznávat, rozlišovat a chápat všechny věci stejně bez ohledu na jazyk. Klasifikace bude totiž stejná, ať ji provedeme v Estonsku, Česku, Polsku, Slovensku nebo Litvě. Anebo kdykoli jinde. Klasifikační systém CCI je totiž od samého počátku koncipován jako dostupný všem, bez licenčních či dalších poplatků a s podporou při implementaci v podobě publikovaných mezinárodních standardů.

Klasifikační systém pro celý životní cyklus

Tradiční klasifikační systémy využívané ve stavebnictví byly tak zvané výčtové. To znamená, že měly ambici do své struktury zahrnout všechny objekty. Obvykle byly tyto systémy uspořádány hierarchicky, jednotlivé třídy a podtřídy jsou řazeny ve stromové struktuře. Nevýhodou tohoto přístupu je značná rigidnost. Stromová struktura je obvykle velmi rozsáhlá, komplikovaná a vyžaduje poměrně velkou přesnost při určování jednotlivých tříd. Umožňuje tak jen jeden pohled na klasifikaci. Nicméně potřeba jednotlivých stavařských profesí jsou odlišné, mnohdy tak dochází k tomu, že každá profese používá svůj vlastní klasifikační systém, což komplikuje spolupráci.

Moderní klasifikační systémy jsou proto obvykle fazetové. Jednotlivé fazety (tabulky) dovolují několik různých pohledů na klasifikovaný objekt. Rozvoj fazetových klasifikačních systémů umožnila právě digitalizace a práce s informacemi v digitálním světě s využitím strojového čtení informací. Díky propojení těchto pohledů je možné využít jeden klasifikační systém napříč celým životním cyklem stavby. Právě tak byl navržen i mezinárodní klasifikační systém CCI, který přímo vychází z potřeb klasifikace při digitální správě informací s využitím metody BIM. I proto je jeho využití plně v souladu se sérií norem ISO 19650 a významně podporuje jasné požadavky na informace, jejich dodání, a především jejich hodnotu při sdílení a další práci během celého životního cyklu stavby.

Každá klasifikace je popsána klasifikační tabulkou. Ta obsahuje kon­so­li­do­va­ný seznam všech tříd a podtříd. Tradiční klasifikační systémy tento výčet považovaly za úplný a nebude ho třeba aktualizovat. Dnes ale víme, že tento předpoklad je zcela nerealistický. Moderní klasifikační systémy – a CCI je jedním z nich – jsou proto navrženy tak, aby tuto konečnost vyloučily. Neexistuje žádná třída ostatní, ale pokud vzniknou nové unikátní objekty, které nelze zařadit do stávajících tabulek, vytvoří se nová vhodná třída/podtřída. Moderní systémy se tak mohou s rozvojem znalostí dále rozvíjet.

Cestu k tomuto přístupu otevřela mezinárodní norma ISO: 12006-2:2001 a její revize ISO 12006-2:2015, která ve své části dvě nastiňuje klasifikační rámec pro mezinárodně přijatelný klasifikační model vystavěného prostředí. Struktura navržená touto normou pak koresponduje s jednotlivými klasifikačními tabulkami, tak jak je využívá mezinárodní klasifikační systém CCI. Ten nabízí celkem pět základních fazet (tabulek) – stavební entity, vybudované prostory, funkční systémy, technické systémy a komponenty. Základem jsou stavební prostory, ze kterých vznikají stavební celky. Několik stavebních celků pak vytváří stavební komplex. Pro potřebu větší podrobnosti je stavební celek složen ze stavebních prvků. Stavební prvek je v normě ISO 81346 reprezentován třemi komponenty, které specifikují jeho funkci ve stavebním celku – funkční systém, technický systém a stavební část. CCI tedy svými pěti tabulkami plně odpovídá tomuto standardu.

Pomocí tabulek mezinárodního klasifikačního systému CCI můžeme komplexně popsat všechny stavby od celku přes jeho prostory a systémy až po jednotlivé detailní komponenty. A to i se vzájemnými vazbami, tak aby nám softwarové nástroje mohly následně poskytnout intuitivní navigaci po rozsáhlých stavbách pro selektivní práci jen s tou množinou dat, kterou potřebujeme právě pro aktuální činnost či rozhodnutí. Tento přístup umožňuje též následně doplnit vlastnosti potřebné pro srovnávací analýzu ale i vyhledávání a třídění pro všechny části staveb podle potřebné podrobnosti (např. popisy technických systémů či prostorů).

V analogovém světě by tento způsob klasifikace mohl být obtížný, v digitálním je pro stroje propojení různých pohledu na objekt naprostou hračkou. Například na okno se tak můžeme podívat jako na „předmět přístupu do prostoru“ s kódem komponenty QQA, současně ale může být součástí větracího systému (funkční – JJ) a také sestavného systému konstrukce stěny (technický – AD). Samozřejmě může být umístěno v pokoji (vybudovaný prostor – AAB) v rodinným domě (stavební entita – AAA). Díky kombinaci zatřídění do všech (či několika) fazet může mít každá stavařská profese vlastní pohled na klasifikaci a využívat ji v souladu se svými potřebami. Přitom ale stále půjde o jeden klasifikační systém.

Nemusí ale zůstat jen u jednotlivých objektů. Model vystavěného prostředí popsaný v normě ISO 12006-2:2015 vybavený klasifikací CCI totiž umožňuje zachytit a popsat obsah všech stavebních celků v průběhu celého jejich životního cyklu. Způsob, jakým je mezinárodní klasifikační systém CCI koncipován tedy umožňuje směřovat k postupnému sestavení digitálního modelu celého vystavěného prostředí.

Použitá grafika: cci-collaboration.org, Arkance Systems CZ s.r.o., Casua spol. s.r.o. (www.bimfo.cz)

Jan Lodl Jan Lodl
Autor článku je tiskový mluvčí České agentury pro standardizaci (www.koncepceBIM.cz).
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

AI pomáhá získat lepší přehled nad vývojem ve firmě

IT Systems 5/2024V aktuálním vydání IT Systems se opět intenzivně věnujeme využití AI ve firmách. Nejvíce prostoru jsme přitom dali oblasti e-commerce a retailu, tedy světu nakupování, ve kterém hrají pokročilé technologie stále větší roli. Včetně AI, která se zde uplatňuje v zákaznickém servisu, ale také dokáže například předvídat prodeje a udržet optimální množství skladových zásob.