Požáry v Řecku nejsou hrozbou jen pro obyvatele. Mohou zničit tisícileté památky

Řecký ostrov Rhodos v Egejském moři má dlouhou historii, na kterou se dochovaly unikátní památky. Archeologické nálezy dokládají jeho osídlení už od doby kamenné, ostrov je znám i ze starých antických bájí. Místní pamětihodnosti odkazují na několik staletí, kultur i náboženství. V současné době je bohužel ohrožuje rozsáhlý požár. 

Staré antické báje spojují vznik ostrova Rhodos s řeckým bohem slunce Héliem. Když nejvyšší bůh Zeus rozděloval různé kouty světa mezi jednotlivé bohy z Olympu, na Hélia bohužel zapomněl, protože ten zrovna uháněl se svým slunečním vozem po nebi. Vrátil se, až když každý bůh už měl nějakou část země. Sám také kousek chtěl, a tak boha Dia oslovil s návrhem, zda by mu nedal zemský povrch, který se vyhoří z moře. A tak se také stalo – v tu chvíli se na hladině moře objevil ostrov. A protože ho sluneční bůh osvětlil paprsky, proměnil ho ve vůbec nejkrásnější ostrov v celém Egejském moři.

Nálezy archeologů je doloženo osídlení ostrova již v době kamenné. Postupem času se na pevnině v Egejském moři vystřídalo několik starověkých národů, po nichž se dochovaly doklady života. Jednalo se o Féničany, kteří na ostrově vybudovali významné středisko obchodu. Po nich Rhodos obývali Minójci z Kréty, následovali Achájové a později Dórové, do jejichž časů je možné klást vznik měst Lindos, Ialysos nebo Kamiros. Nějakou dobu ostrov ovládali i Peršané. V tzv. helénistickém období spadal Rhodos pod vliv Athén a Sparty, ale i slavného Alexandra Makedonského nebo ptolemaiovského Egypta. Koncem 3. století před naším letopočtem se ostrov postupně začal dostávat do rukou Římanů, římskou kolonií se oficiálně stal za vlády císaře Diokleciána, tedy ve 3. století našeho letopočtu. 
 
Všechny výše zmíněné starověké kultury pochopitelně zanechaly na ostrově nesmazatelné stopy, které o několik staletí později odkryli archeologové. Pozůstatky antické architektury ukrývá akropole s chrámem bohyně Athény na kopci nad městem Lindos založeném již starými Dóry. Turisté do městečka nemíří ovšem jenom kvůli pradávné archeologické lokalitě, na níž je možné obdivovat antické dórské sloupy, fragmenty monumentálních soch nebo se kochat kouzelnými výhledy z několika teras akropole. Nedaleko od starověkých památek se nachází pamětihodnost středověká, a to pevnost Johanitů, kteří ji nechali ve 14. století vystavět na obranu před nájezdníky z Osmanské říše. Křižácký řád ostrov obýval a spravoval více než 200 let, památkou na jejich působení je zde kromě již zmíněné pevnosti třeba mohutný Palác velmistra, Rytířský špitál, kostel svatého Jana nebo starý přístav. Tyto stavby připomínají éru středověkých křížových výprav. 
 
Křesťanský vliv na ostrově vystřídal v 16. století ten islámský, část Rhodosu se tehdy stala provincií Osmanské říše. A protože osmanští Turci vydrželi na ostrově až do roku 1912, svou výraznou stopu zde také zanechali. Osmanské památky však bývaly v minulosti záměrně ničeny, a proto se jich do dnešních dnů nedochovalo mnoho. 
 
Na Rhodosu se nachází také významná archeologická lokalita Kamiros, která ukazuje rozsáhlé vykopávky antického města. Spatřit je zde možné pozůstatky akropole s chrámem, obytných stavení i původních uliček. 
 
Rhodos se zapsal i na slavný seznam Sedmi divů světa, a to tzv. Rhodským kolosem, tedy obrovskou bronzovou sochou řeckého boha Hélia, bájného zakladatele ostrova. Ta měla být na přelomu 4. a 3. století před naším letopočtem vztyčena coby brána do přístavu (do něj se vplouvalo mezi rozkročenýma nohama boha) jako poděkování za to, že se obyvatelé ostrova ubránili nájezdům nepřátel. Socha se však údajně za pár let zbortila při ničivém zemětřesení, a proto dnes již v přístavu nestojí. Na její existenci upozorňují dva sloupy se sochami daňků na vrcholech. Sloupy prý stojí na místech, kde se nacházely nohy gigantické sochy. 

Související

Více souvisejících

Řecko Rhodos

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 11 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří

Maďarsko, které se chystá převzít předsednictví v Radě EU ve druhé polovině tohoto roku, se zaměří na klíčová témata pro střední Evropu, jako je boj proti migraci, rozšiřování EU na západní Balkán a zajištění energetické bezpečnosti. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy