České univerzity jsou populární nejen mezi slovenskými studenty; na tuzemských vysokých školách působí i stovky pedagogů slovenské národnosti. S ohledem na nadcházející parlamentní volby na Slovensku, kde se očekává vítězství populistické a nacionalistické scény v čele s expremiérem Robertem Ficem, je možné, že zájem slovenských profesorů a dalších vyučujících o místa na univerzitách v blízkém zahraničí vzroste.

Akademický rok skončil a start nového se zdá nyní ještě poměrně vzdálený. Podobně jako slovenské volby, které jsou naplánovány na 30. září. Po nich se situace na Slovensku může změnit. Zda se to projeví například i v odchodu vysokoškolských pedagogů na české, respektive moravské univerzity, se teprve ukáže.

HlídacíPes.org oslovil vybrané tuzemské univerzity a vysoké školy, které jinak pedagogy ze Slovenska běžně zaměstnávají již nyní, s dotazem, zda již nyní zaznamenali nějaký zvýšení zájem kolegů VŠ pedagogů ze Slovenska o úvazek od příštího akademického roku.

Dramatický výkyv nevidíme

Značné popularitě se mezi slovenskými pedagogy již nyní těší zejména brněnská Masarykova univerzita. Aktuálně na ní působí 671 státních příslušníků Slovenské republiky – z celkového počtu 5 859 zaměstnanců univerzity je to nyní 11,5 %.

V posledním půlroce však Masarykova univerzita zatím zvýšený zájem nezaznamenala.

„V posledním sledovaném období, březen až červen 2023, tvořili slovenští uchazeči pět procent ze všech uchazečů, kteří se hlásili na výběrová řízení pro akademické pracovníky či další zaměstnance, kteří se mohou podílet na výuce,“ říká mluvčí univerzity Radim Sajbot s tím, že předcházejícím období to byla čtyři procenta všech uchazečů.

Na českých univerzitách a vysokých školách studuje v průměru více než 50 tisíc cizinců. V roce 2021 to bylo 52 109 lidí. Nejvíc studentů dlouhodobě pochází ze Slovenska; vloni v ČR studovalo 21 913 Slováků. Početně následovali Rusové a Ukrajinci. 

A podobné je to i na dalších školách. „Co se týče zájmu slovenských občanů o nabízené pozice akademických pracovníků prozatím nezaznamenáváme nějaký dramatický výkyv oproti jiným obdobím. Může se ale teprve projevit v letních měsících, kdy budeme realizovat většinu výběrových řízení na tyto pozice, a následně v září, odkdy bude realizována většina nástupů akademiků do nového akademického roku,“ říká mluvčí Univerzity Tomáše Bati Zlín Petra Svěráková.

Aktuálně mají ve Zlíně 64 zaměstnanců se slovenským občanstvím, z toho 50 akademických pracovníků a šest vědeckých pracovníků.

Univerzita Palackého Olomouc zaměstnává na pozici akademických a vědeckých pracovnic či pracovníků asi 190 osob slovenské národnosti. „Zvýšený zájem o práci na ze strany vysokoškolských pedagogů ze Slovenska jsme zatím nezaznamenali,“ říká mluvčí Egon Havrlant.

Jak to bude v září

A podobně je na tom například Mendelova univerzita Brno… „Na univerzitě aktuálně působí 27 akademických pracovníků se slovenskou státní příslušností. Zvýšený zájem o zaměstnání ze strany slovenských akademiků jsme nezaznamenali,“ konstatuje mluvčí Tereza Pospíchalová.

… i Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava: „Určitě jsme nezaznamenali zvýšený zájem kolegů z VŠ ze Slovenska o úvazek. Aktuálně působí u nás 18 akademiků slovenské národnosti,“ říká mluvčí Petra Halíková.

Jak ale upozorňuje mluvčí Masarykovy univerzity, v následujících týdnech, zejména pak v září, může být vše jinak:

„Je důležité zmínit, že z uvedených údajů nelze relevantně usuzovat na míru zájmu o zaměstnání pro nadcházející akademický rok, který na Masarykově univerzitě začíná 18. září 2023. Tento zájem se může projevit teprve v rámci budoucích výběrových řízení s vrcholem v září 2023.“