František Gellner: Cesta do hor. Karikatura maloměstského života
„Tam ty hory v dálce, to je chudý kraj,“ varuje otec svého synka Emánka. „Je tam špatná půda, hubený dobytek a pivo tam vůbec není k pití.“ Syn ale moudrých rad nedbá, a když přijde čas a stane se stejně pivomilným, jako býval jeho otec, přivede si z hor nevěstu. I tu se nad jeho bohémským bytím začne rozrůstat mrak života v horách, kde jsou krávy malé jako kozy, žně až někdy na podzim a pivo není vůbec k pití... Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.
„Nechci se vyvyšovat, ale průkopníci nových směrů uznají, že já to byl, jež zavedl do českého básnictví moderní vymoženosti jako pivo, viržinka atd.,“ prohlásil český básník, spisovatel a anarchista František Gellner. Titulní povídka jeho sbírky Cesta do hor je toho hmatatelným důkazem, příkladně dokládá autorův smysl pro humor a trefnou karikaturu maloměstského života.
Rodák z Mladé Boleslavi působil jako kreslíř, fejetonista a později i spisovatel v Lidových novinách v Brně. Během první světové války se ztratil kdesi na haličské frontě a byl prohlášen za nezvěstného.
Související
-
Howard Phillips Lovecraft: V horách šílenství. Výprava objeví stopy děsivé předlidské civilizace
Americký autor líčí osudy vědecké expedice do Antarktidy, která objeví v podzemí obrovitých, do té doby neznámých velehor stopy po dávné civilizaci.
-
Karel Klostermann: Vypovězen. Příběh rodiny, která doplatí na politikaření dvou vesnických furiantů
Časy se mění, ale obecní politika a lidská malost jsou pořád stejné. Rozhlasová hra podle novely kronikáře staré Šumavy a Jižních Čech Karla Klostermanna.
-
Marie Kubátová: Jak přišla basa do nebe. Báchorka na motivy krkonošských poudaček a písní
Od krkonošské chalupy, přes síň svící ovládanou Smrtí do pekla a nakonec až do ráje vede cesta muzikantů, Anči a báby Dontouky na útěku před finanční stráží – krancáky.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
