INZERCE

Dolní Sasko chce do roku 2037 vyřadit z provozu dieslové vozy. Ilustrační snímek. Foto: Imago / Martin Wagner / Bahnblogstelle

Konec dieselových vozů na železnici? Dolní Sasko je chce do roku 2037 vyřadit z provozu 

Dieselové vlaky na dolnosaských kolejích mají být v příštích letech postupně nahrazeny bateriovými. Od roku 2029 má být v tomto teritoriu nasazeno 102 nových hnacích vozidel s bateriovou technologií, oznámil v týdnu v Hannoveru ministr dopravy Olaf Lies (SPD). Výměna představuje investici ve výši zhruba miliardy euro a má přispět ke klimatické neutralitě. Poslední dieselová vozidla by podle ministerstva měla vyjet z tratí do roku 2037, připomněl německý železniční web Bahnblogstelle.

„Je to důležité rozhodnutí pro obrat v oblasti mobility. Nové vlaky nabízejí více prostoru než dosud používaná vozidla. Vytváříme tak podmínky pro zvyšování počtu cestujících,“ uvedl Lies. Od května, kdy byla v květnu zavedena německá jízdenka, došlo k výraznému nárůstu cestujících po železnici.

Podle státní politiky by obecně vlakem mělo jezdit více lidí a přispět tím ke klimatické neutralitě – ovšem k tomu jsou potřeba právě nové vlaky. Nyní jsou tak plány konkrétnější. Krajský dopravní podnik (LNVG) podle ministerstva připravuje zadání vozidel, aby ještě letos na ně vypsal výběrového řízení. LNVG se již v roce 2020 rozhodlo nekupovat žádná nová dieselová vozidla.

Mnoho tras ještě není elektrifikováno

Vozidla na baterie mohou podle ministerstva jezdit po trasách s trolejovým vedením a nabíjet je pantografem. Dodatečně nebo alternativně je lze nabíjet na takzvaných nabíjecích ostrůvcích. Ministr dopravy podotkl, že zhruba polovina tras ve státě ještě není elektrifikována. Podle generální ředitelky LNVG Carmen Schwablové je tak konkrétně elektrifkováno 53 procent tras. To je však o osm procentních bodů méně, než je celostátní průměr. Důležitá železniční trať mezi Oldenburgem a Osnabrückem by nicméně podle Liese měla být plně elektrifikována do roku 2034.

Schwablová dále uvedla, že poprvé budou použité železniční vozy s dveřmi pro dvě různé výšky nástupišť. To znamená, že cestující s omezenou pohyblivostí mohou nezávisle nastupovat a vystupovat kdekoli. Plošiny nejsou všude stejně vysoké. Vlaky by měly mít také více místa pro cestující i kola než ty předchozí. Narozdíl od nich v délce 41 nebo 54 metrů, budou mít ty nové 63. 

Podle ředitelky LNVG jsou dosud používané dieselové vozy také různého stáří – některé i více než 20 let, jiné méně než deset. „Mladší dieselová vozidla mají lepší ekologickou bilanci a projdou plánovanou kompletní modernizací. Provizorní řešení také přinášejí zlepšení pro cestující a životní prostředí,“ zdůraznila.

Dieselový vlak Deutsche Bahn. Ilustrační snímek. Foto: Deutsche Bahn

Například dopravce Erixx má stále v provozu 28 dieselových železničních vozů. Vlaky z Enna a Metronome budou všechny elektrické, řekla mluvčí Metronome. Podle Severozápadní železnice má v provozu 69 dieselových železničních vozů a 51 s elektrickým pohonem. Dopravce Start, který provozuje vlaky mezi Hamburkem a Hannoverem, má pak v provozu v síti středního a dolního Polabí v Dolním Sasku celkem 42 dieselových motorových vozů a podle mluvčího neexistují žádné vlaky s elektrickým pohonem. V Taunusu by se tak mělo spoléhat na vozidla na vodíkový pohon.

Zelení krok vítají, CDU kritizuje financování

První sítí, ve které mají být dieselové vlaky nahrazeny, je podle plánů v roce 2029 Heidekreuz. Tam jezdí například vlaky z Brém přes Soltau do Uelzenu a z Hamburku-Harburgu přes Buchholz do Hannoveru.

Politik zelené dopravy Stephan Christ připravovaný krok uvítal. „Věk dieselových vozidel na dolnosaských kolejích se chýlí ke konci. S ohledem na stále příliš vysoké emise CO2 v odvětví dopravy je to velmi dobrá zpráva,” uvedl.

Dopravní politik CDU Marcel Scharrelmann doplnil, že investice do CO2 neutrální železniční osobní dopravy jsou v zásadě správné. Sektor dopravy je totiž i podle něho zásadní pro dosažení cílů v oblasti klimatu. Konkrétní základ pro financování zůstává ale nejasný, kritizoval. Lies totiž zatím neřekl, jakou část nákladů převezme stát a kterou federální vláda.

(mig)