Fitness, zdravý životní styl anebo prevence proti celé škále civilizačních chorob – správnou stravu pro všechny příležitosti nyní nabízí nutriční poradci a terapeuti nebo třeba dietologové. Účinný nutriční plán však dokáže nabídnout i umělá inteligence. Na výjimečném rozsáhlém projektu s názvem CoDiet, jenž má vytvořit pro zájemce opravdu efektivní návod správného stravování skutečně na míru pro každou příležitost, aktuálně pracují odborníci z Fakulty elektrotechnické (FEL) ČVUT spolu s experty z dalších renomovaných vědeckých center řady dalších evropských zemí.
Celý magazín |
Nabídka výživového poradenství se v současné době rozšiřuje. Pro laika je ale čím dál těžší rozeznat skutečného odborníka na výživu od minimálně fundovaných, či dokonce naprosto nekvalifikovaných „rádoby odborníků“.
„Důležitost správných stravovacích návyků je přitom o to důležitější, že je úzce provázána s kvalitou duševního zdraví. Váha každého člověka, i jeho rozhodnutí ohledně jídla, je jeho věc. Je však důležité podotknout, že i když je člověk se svou váhou spokojený, jeho tělo nemusí vždy fungovat správně. Obézní lidé mívají často zvýšený cholesterol, vyšší krevní tlak a mnoho dalších poruch,“ uvedla Lívia Šupejová, nutriční terapeutka berounské nemocnice.
Riskantní návyky
Na scénu nyní vstupují vysoce sofistikované moderní technologie, jako je umělá inteligence. „Odborníci využijí inovativní nástroje k monitorování a vyhodnocení stravovacích návyků pacientů s cílem lépe pochopit vztah mezi jídlem a nemocemi. Výstupem projektu bude systém na bázi umělé inteligence,“ představil záměr Radovan Suk z FEL ČVUT.
Nesprávné nutriční návyky s sebou totiž podle zdravotníků nesou škálu rizik. Srdeční choroby, cukrovka nebo obezita jsou některé z civilizačních chorob, kterým naše společnost dlouhodobě čelí.
Data Světové zdravotnické organizace (WHO) shrnují, že civilizačními onemocněními, jako jsou srdeční choroby, cukrovka nebo obezita, trpí každý rok 41 milionů lidí. To odpovídá 74 procentům všech úmrtí na celém světě. Aktuální data Českého statistického úřadu (ČSÚ) za rok 2022 uvádějí, že nejčastější příčinou smrti roku 2022 představovala ischemická chronická choroba srdeční, následovala srdeční selhání a cévní nemoci mozku. „O konkrétních dietních mechanismech, které nemoci ve skutečnosti způsobují, víme stále velmi málo. Současné nástroje používané ke shromažďování informací o stravě navíc spoléhají na zadávání informací samotnými uživateli, což může být nespolehlivé,“ sdělil Radovan Suk.
Od ostatních výzkumů se CoDiet liší i v dalších detailech. V dosavadních výzkumech totiž například chybějí údaje týkající se ohrožených skupin, jako jsou lidé z nižšího socioekonomického prostředí, mezi kterými jsou zmíněné nepřenosné nemoci často nadměrně zastoupeny.
„Je dobře známo, že metabolická reakce každého člověka na stejnou stravu se liší. CoDiet bude pracovat na personalizaci dietního poradenství namísto přístupu ‚jedna velikost pro všechny‘,“ popsala výlučnost programu lékařka Itziar Tueros, která na CoDiet spolupracuje.
Hormony a chutě
Poradci a terapeuti Výživové poradenství: Zaměřuje se na poskytování obecných informací a individuální podporu při rozhodování ohledně stravovacích návyků. Výživový poradce nemusí být absolventem speciálního kurzu či školení. Nutriční asistenti: Nelékařský zdravotnický pracovník, který pracuje pod dohledem nutričního terapeuta. Ten se soustředí na individuální potíže konkrétních pacientů. Nutriční terapeut absolvoval minimálně bakalářské vzdělání specializované na výživu člověka. Vliv nadváhy na další onemocnění: Jde o jedno z témat, které řeší obezitologové. Předním výzkumným centrem v její léčbě je Obezitologické centrum XXL ve Všeobecné fakultní nemocnici. |
„Ovlivňuje konkrétní hormon to, na co máme chuť, nebo naopak naše strava ovlivňuje koncentraci konkrétního hormonu? To je otázka, na kterou hledáme odpověď v rovině algoritmů,“ uvedl Jakub Mareček z FEL. Jednou z hlavních mezer ve znalostech představuje přesné pochopení toho, co lidé v každodenním životě konzumují. Dosavadní nástroje jsou velmi nepřesné, což komplikuje porozumění vztahu mezi stravou a nemocí. Respondenti třeba v testech a dotaznících ne vždy přiznávají své stravovací hříchy.
Mimořádný výzkum žádá proto i mimořádná technická řešení. V jejich rámci proto badatelé otestují inteligentní nositelnou kamera vyvinutou na škole Imperial College London. Je navržena tak, aby ji dobrovolníci mohli pohodlně nosit na uchu. Přístroj poté pasivně zaznamenává, co její nositel konzumuje.
Ovšem nejen to. Pro sběr a analýzu dat využívá aparát sofistikovaní funkce, jakými jsou počítačové vidění a hluboké učení. Automaticky tak rozpozná typy potravin i přibližnou velikost porcí. Tento systém doplní záhy také další chytré technologie, které pomohou odborníkům komplexně pochopit zpracování potravy v těle včetně analýzy střevního mikrobiomu a metabolitů v moči.
Jedním z konečných výstupů nasazení umělé inteligence do této sféry může představovat nutriční plán, vypracovaný na míru každého zájemce.
