Biolog Storch: Intenzifikace zemědělství je racionální úvaha. Biodiverzitu to ale ničí. Ochrana je namístě

„Hlasování unijního parlamentu o nařízení o obnově přírody je velká událost. Mluví se o něm už několik let jako o klíčovém nástroji pro ochranu a podporu biodiverzity na území Evropské unie. Na jaře se však začalo ukazovat, že nařízení vůbec nemusí projít kvůli obrovskému tlaku zemědělské a lesnické lobby,“ vysvětluje zákulisí biolog a ekolog David Storch.

Čtěte také

Biolog Storch: Ochrana 30 procent pevniny a moří? Výsledky konference OSN předčily veškerá očekávání

Navzdory velkým obavám ochranářů návrh těsnou většinou prošel. Došlo však k jeho výraznému okleštění. „Nařízení bylo okleštěno o článek, který se týká zemědělské krajiny. A to je velký průšvih. Příroda sice potřebuje vedle chráněných území ještě péči nadstandardní, zemědělská krajina je ale ta nejohroženější.“

Podle Storcha stačí vyjít ven a podívat se, jak naše pole a jejich okolí vypadají. „Tam, kde se nevyplatí dělat intenzivní zemědělství, kde nic nežije, krajina zarůstá. Zemědělská krajina je tak opravdu nejvíce ohrožena. Kvůli zemědělské lobby ale tento klíčový článek úplně vypadl, takže úbytek naší biodiverzity v této oblasti vyřešen nebude.“

Ve jménu biologické rozmanitosti

Další věc, která v návrhu úplně chybí, je péče o stojaté vody, které jsou druhým nejohroženějším typem prostředí po zemědělské krajině. „Samozřejmě že máme ochranářské nástroje, jak biodiverzitu na těchto ohrožených místech chránit. Máme chráněná území. Ambice Nature restoration law byly ale o dost větší, protože má jít o ochranu zbytku, který chráněný není.“

Osm miliard lidí nelze uživit bez intenzivního zemědělství

Přesto je podle Storcha dobře, že návrh prošel alespoň ve stávající podobě. „Je dobře, že tam zůstal článek týkající se ochrany opylovačů. Další se týká zvětšování plochy lesů, i když z hlediska biologické rozmanitosti nejde o nejohroženější prostředí. Zvláštní péče by měla být věnována i řekám a jejich obnově a městské zeleni.“

Zemědělci vs. ekologové

O návrhu i konkrétních opatřeních v jednotlivých členských zemích se bude samozřejmě dál diskutovat. Zemědělská krajina však bude muset být chráněna pomocí jiných nástrojů.

Čtěte také

Jan Pačes: Kolik lidí uživí planeta? Možná 10 miliard. Za předpokladu, že ji lidstvo nerozbije a omezí své nároky

„Máme tady centrální zemědělskou politiku, která podmiňuje dotace opatřeními, která jsou ekologicky příznivá. Vždy do toho ale vstupují zemědělci, kteří argumentují potravinovou soběstačností, a tedy intenzifikací zemědělství. Je to racionální úvaha. Lidstvo je zkrátka potřeba uživit, žádoucí jsou proto co největší výnosy, diverzita jde ale stranou.“

Ekologové však podle Storcha netvrdí, že zemědělství nemá být intenzivní. „Oni říkají, že alespoň část krajiny se má využívat jiným způsobem, i za cenu, že tam nebude velká produkce. Podle nich by 30 % evropské půdy mělo být obnovováno, chráněno a využíváno ekologicky příznivým způsobem.“