Biolog Storch: Intenzifikace zemědělství je racionální úvaha. Biodiverzitu to ale ničí. Ochrana je namístě
Přírodní druhy vymírají. Evropský parlament proto odhlasoval v polovině července návrh na řízení o obnově biodiverzity. Členské státy budou muset do roku 2030 zavést na 30 % evropského území taková opatření, aby došlo k obnově ekosystému. V čem je výsledek průlomový? Biolog David Storch se v audiozáznamu ještě bude věnovat medvědům na Slovensku, záchraně nosorožců bílých severních a prozradí, zda se dočkáme chráněné krajinné oblasti Soutok.
„Hlasování unijního parlamentu o nařízení o obnově přírody je velká událost. Mluví se o něm už několik let jako o klíčovém nástroji pro ochranu a podporu biodiverzity na území Evropské unie. Na jaře se však začalo ukazovat, že nařízení vůbec nemusí projít kvůli obrovskému tlaku zemědělské a lesnické lobby,“ vysvětluje zákulisí biolog a ekolog David Storch.
Čtěte také
Navzdory velkým obavám ochranářů návrh těsnou většinou prošel. Došlo však k jeho výraznému okleštění. „Nařízení bylo okleštěno o článek, který se týká zemědělské krajiny. A to je velký průšvih. Příroda sice potřebuje vedle chráněných území ještě péči nadstandardní, zemědělská krajina je ale ta nejohroženější.“
Podle Storcha stačí vyjít ven a podívat se, jak naše pole a jejich okolí vypadají. „Tam, kde se nevyplatí dělat intenzivní zemědělství, kde nic nežije, krajina zarůstá. Zemědělská krajina je tak opravdu nejvíce ohrožena. Kvůli zemědělské lobby ale tento klíčový článek úplně vypadl, takže úbytek naší biodiverzity v této oblasti vyřešen nebude.“
Ve jménu biologické rozmanitosti
Další věc, která v návrhu úplně chybí, je péče o stojaté vody, které jsou druhým nejohroženějším typem prostředí po zemědělské krajině. „Samozřejmě že máme ochranářské nástroje, jak biodiverzitu na těchto ohrožených místech chránit. Máme chráněná území. Ambice Nature restoration law byly ale o dost větší, protože má jít o ochranu zbytku, který chráněný není.“
Osm miliard lidí nelze uživit bez intenzivního zemědělství
Přesto je podle Storcha dobře, že návrh prošel alespoň ve stávající podobě. „Je dobře, že tam zůstal článek týkající se ochrany opylovačů. Další se týká zvětšování plochy lesů, i když z hlediska biologické rozmanitosti nejde o nejohroženější prostředí. Zvláštní péče by měla být věnována i řekám a jejich obnově a městské zeleni.“
Zemědělci vs. ekologové
O návrhu i konkrétních opatřeních v jednotlivých členských zemích se bude samozřejmě dál diskutovat. Zemědělská krajina však bude muset být chráněna pomocí jiných nástrojů.
Čtěte také
„Máme tady centrální zemědělskou politiku, která podmiňuje dotace opatřeními, která jsou ekologicky příznivá. Vždy do toho ale vstupují zemědělci, kteří argumentují potravinovou soběstačností, a tedy intenzifikací zemědělství. Je to racionální úvaha. Lidstvo je zkrátka potřeba uživit, žádoucí jsou proto co největší výnosy, diverzita jde ale stranou.“
Ekologové však podle Storcha netvrdí, že zemědělství nemá být intenzivní. „Oni říkají, že alespoň část krajiny se má využívat jiným způsobem, i za cenu, že tam nebude velká produkce. Podle nich by 30 % evropské půdy mělo být obnovováno, chráněno a využíváno ekologicky příznivým způsobem.“
Související
-
David Storch: Jak chránit planetu, neví nikdo. Green Deal ovšem nejsou jen zákazy, ale i finance
Většina obyvatel České republiky se shodne na tom, že klima je třeba chránit. Pod Green Dealem si ale představují jenom zákazy.
-
Povinně víc chránit přírodu v zemích EU? V Česku dostala nejvíc na frak zemědělská krajina, říká Miko
Evropská unie se snaží bojovat s masovým vymíráním druhů. Plánuje zavést povinnost obnovy ekosystémů, která by mohla zasáhnout českou zemědělskou půdu.
-
Z české krajiny děláme step nebo prérii. Na poli nepotkáte křepelku, tvrdí ekolog Josef Fanta
„Naše krajina má nejhorší parametry ze všech zemí střední Evropy,“ upozorňuje krajinný ekolog Josef Fanta v Blízkých setkáních.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.