Hlavní obsah

Padají, jsou v transu a zmatení. Američanům vadí vláda starců

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Matt Smith Photographer, Shutterstock.com

Stáří současného prezidenta USA Joea Bidena (na snímku) je v poslední době častým tématem nejen odborných debat.

Reklama

Debata o vysokém věku amerických politiků je neustále se vracejícím tématem. Změna obsazení nejvyšších politických příček se za oceánem sice blíží pomalu, dopady by ale mohla mít razantní.

Článek

„Myslím, že Mitch McConnell odvedl úžasnou práci, pokud jde o naše soudnictví - když se podíváme na soudce a na Nejvyšší soud. Byl skvělým vůdcem,“ řekla v nedělním vysílání televize CBS Nikki Haleyová, uchazečka o republikánskou nominaci do klání o Bílý dům. „Musíme ale přestat volit lidi jen proto, že vypadají dobře na fotce a dobře drží dítě.“

Bývalá guvernérka Jižní Karolíny a bývalá velvyslankyně OSN za prezidentství Donalda Trumpa tím odkazovala na incident z minulého týdne, kdy její republikánský kolega McConnell na zhruba 30 vteřin ztuhl a nebyl schopen slova. Stalo se tak před novináři v Kongresu a nepřítomný výraz jednaaosmdesátiletého politika brzy obletěl celý svět.

Mitch McConnell a jeho „zamrznutí“ přímo před novináři.Video: AP

Dlouholetý předseda republikánských senátorů později informoval, že je v pořádku. Další informace k celé kauze ovšem neposkytl ani on, ani jeho kancelář, a v amerických médiích se brzy objevily zprávy o jeho zdravotním stavu, kdy anonymní zdroje tvrdily, že politik má v tomto roce kromě jednoho veřejného pádu na kontě i další dva, o kterých veřejnost neví.

Vzhledem k McConnellově vysokému věku tak opět ožila debata o tom, zda by takto staří lidé měli zůstávat v politice, obzvláště na vysokých funkcích. Stejná diskuze se totiž vedla jen o pár měsíců dříve, když v dubnu oznámil svou opětovnou kandidaturu na prezidenta osmdesátiletý Joe Biden. S nadšením ji tehdy nevítali ani někteří demokraté.

McConnell a Biden, který je dnes nejstarším americkým prezidentem vůbec, však zdaleka nejsou výjimkou. I když je průměrný věk 118. Kongresu 58 let, což je o rok méně než u předchozího složení orgánu, obecně se průměrný věk kongresmanů stále zvyšuje. Současní členové totiž slouží delší dobu a často až do vysokého věku.

Stáří vpřed

Za mírné vychýlení z trendu vděčí země volbám v minulém roce, kdy byl podle webu Quorum věk nově zvolených členů Kongresu 47 let, ale i odchodům některých politických kmetů do důchodu. Ani to ovšem nic nemění na faktu, že politické špičky Spojených států se věkově pohybují ve velmi vysokých hodnotách.

Zářným příkladem je třeba devadesátiletá demokratka Dianne Feinsteinová, která je ve funkci od roku 1992 a která ještě nedávno kvůli zdravotním problémům nebyla schopna plnit své povinnosti. Ani její návrat ovšem nebyl příliš slavnostní, jelikož během zasedání jednoho ze senátních výborů působila zmateným dojmem a musela být několikrát upozorňována, aby hlasovala a nečetla své připravené prohlášení.

Bidenova kandidatura

Mezi demokratickými kandidáty je zatím jasným favoritem úřadující prezident Joe Biden, jeho kandidatura však kvůli jeho vysokému věku není vítána všemi. I když po osmdesátce začínají lidem viditelně upadat fyzické funkce, Joe Biden se na další boj o Bílý dům cítí.

V patách je pak nejstarší člence Senátu její republikánský kolega Chuck Grassley, kterému je 89 let. Křeslo v horní komoře Kongresu si politik drží již od roku 1981, což je pro zajímavost rok, kdy trojice nyní nejmladších senátorů - Jon Ossoff, J. D. Vance, Katie Brittová - ještě ani nebyla na světě.

Příkladů je ale mnohem více - od 81letého progresivisty Bernieho Sanderse až po 83letou Nancy Pelosiovou, bývalou předsedkyni Sněmovny reprezentantů. V pokročilém věku se navíc nachází i pravděpodobný republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump, který sice rád upozorňuje na Bidenův vysoký věk, sám ale v červnu oslavil 77. narozeniny.

Nelehké rozhodování

Zdravotní stav každého jedince je samozřejmě individuální, pravdou nicméně zůstává, že po osmdesátce lidem běžně začíná viditelně upadat mentální kapacita i fyzické funkce. Často se tak potýkají třeba s nemocemi pohybového aparátu nebo neurodegenerativními onemocněními, přičemž tyto problémy se ve vyšším věku sdružují a sčítá se jejich invalidizující potenciál.

Ať už McConellův trans nebo Bidenovy pády tak opakovaně vyvolávají nepříjemnou debatu o věku lidí, kteří řídí jednu z nejmocnějších zemí světa. Debata navíc zdaleka neprobíhá jen na odborné úrovni, čím dál tím častěji se k tématu vyjadřují také občané.

Nejstarší američtí senátoři
Dianne Feinsteinová (D)90 let
Chuck Grassley (R)89 let
Mitch McConnell (R)81 let
Bernie Sanders (N)81 let
James Risch (R)80 let
Ben Cardin (D)79 let
Zdroj: Quorum
Nejstarší američtí poslanci
Grace Napolitanová (D)86 let
Bill Pascrell (D)86 let
Hal Rogers (R)85 let
Maxine Watersová (D)84 let
Steny Hoyer (D)84 let
Zdroj: Quorum

Odpověď na otázku, zda by o tom, kdy skončí ve funkci, měli rozhodovat voliči, či lékaři, však není tak jednoduchá už jen kvůli rozdílnému stavu jednotlivých politiků či jejich snadno odhadnutelné neochotě si zkrátit kariéru. Někteří pak takový vývoj dokonce označují za protiústavní.

Právě americká ústava by se v takovém případě musela změnit, jelikož Kongres by byl nucen k ní přidat nový dodatek, což se podle webu NPR nestalo již více než 30 let.

Na papíře mají voliči jasno

Podle průzkumu veřejného mínění ze srpna loňského roku, za kterým stojí tandem CBS News/YouGov, by ovšem 73 % Američanů věkovou hranici pro volené představitele vidělo rádo. Celých 40 % dotázaných pak navíc hlasovalo pro to, aby jakožto hraniční věk bylo stanoveno 70 let.

Téměř polovina z účastníků průzkumu (47 %) pak dokonce uvedla, že pokud by v americké politice bylo více mladých, byla by na tom lépe.

To, že americkou politiku stále řídí poměrně staří politici, nicméně mladší generaci vysílá jasnou zprávu, že dostat se v USA do vrcholné politiky je sakra těžké, i když se třeba na státní úrovni „ukrývají“ zajímavé osobnosti.

V realitě se pak navíc zdá, že Američané tíhnou k tomu, aby volili to, co bezpečně znají. „Ceníme si služebního postupu a zkušeností lidí. Někdy má větší smysl zvolit někoho, kdo skutečně ví, co dělá, a kdo ví, kde jsou páky moci a v jaké skříni jsou schovaní kostlivci,“ cituje list Financial Times Larryho Sabata, zakladatele Centra pro politiku při Univerzitě ve Virginii.

Změna na obzoru?

Než tak mladší generace opravdu proniknou do amerického Kongresu, bude to ještě nějakou dobu trvat. Například mileniálové jsou nejpočetnější americkou generací podle počtu obyvatel, jsou ale také jednou z nejmenších skupin, které tvoří Kongres. Generace Z, jejíž zástupci poprvé mohli kandidovat až během loňských midterms, pak má v orgánu jen jediného člověka - demokrata Maxwella Frosta.

Předzvěstí, že změna se blíží, ale může být právě již zmiňovaný mladší Kongres nebo to, jakým způsobem do politiky začínají promlouvat čerstvě dospělí voliči. Ti byli zmiňováni jako velká pomoc demokratů již v loňských všeobecných volbách, ale také jako možný důležitý faktor prezidentské volby v roce 2024.

Nejen generace Z s sebou navíc přináší důraz a zapálení pro jiná témata, což může mít zajímavý vývoj. Jak ostatně již před časem upozornil publicista Michael Durčák; až se na výsluní uvolní místo pro mladší politiky, Spojené státy se změní k nepoznání.

Reklama

Doporučované