GLOSA: Úplně jiný sport, Čermákově osmnáctce patří dík. Hadamczikem rozšířená extraliga ale počítá ztráty

Hokejoví fanoušci si jistě vybaví, jak osmnáctka na dubnovém šampionátu proti USA vsadila vše na jednu kartu. Na defenzivu. Češi absolutně rezignovali na možnost si to s favorizovaným celkem rozdat, místo toho jen bránili a bránili, takže to většinou vypadalo, že celý zápas hrají oslabení. Resumé? Prohra 1:4 na góly a 12:52 na střely...

„Proč je nenechá trenér hrát normální zápas?" divil se tehdy trojnásobný vítěz Stanley Cupu a mistr světa z roku 1985 Jiří Hrdina, dnes skaut týmu Dallas Stars. A připojoval, že přítomní skauti radši po druhé třetině prchli ze stadionu.

Kdo týden sledoval Čermákovu osmnáctku na Hlinkovi v Břeclavi, musel mít pocit, že v podání českých mladíků jde o úplně jiný sport. Ano, tým byl zcela jiný než na dubnovém MS (vyjma obránců A. Jiříčka, Skoka a útočníka Jecha), jenže hlavní rozdíl byl v trenérském filosofii.

Žádné zbabělé vyčkávání, s čím přijde soupeř. Žádné posílání puků po mantinelu, že to pak nějak v útočné třetině dopadne. Osmnáctka naopak hrála pospolu, odvážně, nebála se tvořit.

Postupem turnaje a skalpy USA či Finů bylo na hráčích jasně patrné sebevědomí, které do nich trenéři Čermák s Žemličkou a Nedvědem napumpovali, a které navíc sami získali výkony na ledě.

Ano, musíte k takové hře mít vhodné hokejisty s individuálními schopnostmi. Současná osmnáctka je měla, ať už vzadu Jiříčka, nebo vepředu v šestnácti letech obrovského talenta Benáka, Titlbacha, Kose či Kubiesu. Jenže i Petr takové hráče měl, jen jim jaksi ani nedal možnost se ofenzivně projevit a vyniknout.

„Už v neděli zisk stříbra oceníme, teď ale cítím velké zklamání. Chtěli jsme to vyhrát," prohlásil David Čermák po finálové prohře v prodloužení s Kanadou na Hlinkovi.

Dokážu si představit, jak nejen jeho, ale hlavně hráče samotné takhle smolná porážka bolí. Čermák však má pravdu, když říká, jak je na hráče pyšný, jak skvělou práci odvedli. Věděli to i diváci na vyprodaném břeclavském stadionu, kteří české hokejistky vyprovázeli do šatny potleskem vestoje.

Ten hlavní vzkaz zanechaný osmnáctkou (stejně jako na přelomu roku rovněž stříbrnou dvacítkou, která taktéž padla ve finále s Kanadou až v prodloužení), je totiž víc než zlato: Radši než bojácným a zbabělým hokejem vyhrát jeden nebo i dva duely, to radši nebát se to s favority rozdat na férovku, zjistit si, že hrát se dá s každým a lidi navíc pobavit.

Osmnáctce patří velký dík. Jen škoda, že až na výjimky, jakými jsou plzeňští Adamové Jiříček s Benákem, z toho nebude profitovat tuzemská juniorská extraliga. Podle šéfa svazu Hadamczika sice svým rozšířením získá v příští sezoně na kvalitě, za poslední tři týdny ale ze současného kádru startujícího na Hlinkovi hned šest hokejistů (brankář Milota, obránce Zielinski a útočníci Curran, Drančák, Jecho, Kubiesa) opouští Česko a místo juniorky jdou raději rozvíjet svůj talent do zámořských juniorek WHL či QMJHL.