napsal Jarda Hudec

Vlkův  úvod:

Dne 2. 8.  Kosa  vydala článek s názvem

Evropa v područí oligarchie

Vzápětí  mi  mailem přišla  redakce  byvšího autora Kosy  Jardy Hudce. Napsal mi  toto:

Občas se sejdu na kafe s několika kamarády – stále ještě aktivními novináři. Naposledy toto pondělí, jedním z nich byl, jako obvykle, zdejší zpravodaj ČTK Vašek Prokš. Podle mého soudu v současnosti nejlepší novinář široko daleko, i když kdysi dávno míval také divoké časy (a kdo z nás ne?). Viděl jsem se s ním rád mimo jiné proto, že jsem pár dní před tím přečetl jeho stručnou zprávu o „stavu cizinců na plzeňských tocích“. Zaujalo mě, že v médiích jsem z ní zaregistroval něco jen na Plzeňské Drbně, což je (při vší úctě k jejímu šéfovi Ríšovi Benešovi) web spíše malý a málo významný. Čerpal z ČSÚ a z rozhovoru s jejich regionálním ředitelem.
Cizinci tvoří 13,3 procenta obyvatel Plzeňského kraje, jejich počet loni výrazně vzrostl na 80 814 | Společnost | Zprávy | Plzeňská Drbna – zprávy z Plzně a okolí

Nikde jinde z toho nic, asi je třeba obyvatelstvo chránit před realitou nebo co….

Zdroj Václavovy zprávy je jistě velmi korektní, resp. korektnější data asi zjistit nelze, byť ani ta ČSÚ nemusí být na chlup přesná.
Tak jsem si našel konkrétní zprávy ČSÚ na toto téma za rok 2021 a 2022. Jsou samozřejmě na jejich webu veřejně přístupné.

Cizinci v Plzeňském kraji v roce 2021 | ČSÚ v Plzni (czso.cz)

Cizinci v Plzeňském kraji k 31. 12. 2022 | ČSÚ v Plzni (czso.cz)

Než abych se těmi čísly sám probíral, řekl jsem si, že by byl zapotřebí spíš pohled kvalifikovaného sociologa a jeho interpretace těch dat. Autorkou obou těch analýz ČSÚ byla mgr. Tereza Mildorfová, tak jsem jí hned za nespavé noci napsal mail, nemá-li tušení, zda se těmi jejími daty nějaký sociolog snad nezabývá. Odpověděla, zodpovědná úřednice, hned v 7:35 ráno:
„Dobrý den,
je mi líto, ale nevím, jestli se tím někdo dál zabývá, já pouze konstatuji data. Náš pan ředitel měl na toto téma již několikrát jednání se zástupci úřadu práce, ale tam řešili spíš zaměstnané cizince a problém nahlašování pracovních poměrů zahraničních zaměstnanců. Celkově problematikou cizinců ze sociologického hlediska se ale myslím nezabývali. Takže je mi líto, kdyby se ke mně něco dostalo, určitě dám vědět, ale zatím bohužel o ničem nevím. Děkuji za dotaz a jsem s pozdravem
T. Mildorfová.“
Takže nic. Na Filozofické fakultě Západočeské univerzity existuje i Katedra sociologie a sociální práce, rád bych to zkusil tam….. ale jsou prázdniny…
https://kss.zcu.cz/

I nezbylo mi (zatím) nic, než se v těch číslech povrtat sám. Zde tedy základní data:
Plzeňský kraj měl v roce 2022 581 tisíc obyvatel
Okres Plzeň-město měl v roce 2021 169 tisíc obyvatel, v roce 2022 pak 181 tisíc obyvatel (čím je dán ten velký rozdíl jsem nepochopil – změna metodiky, nebo připojení některých „vesnic“ k Plzni?).

Pokud jsem správně pochopil metodiku (snad?) tyto počty představují české občany a cizince s povolením k trvalému pobytu, ale nejsou v nich započteni Ukrajinci s „dočasnou ochranou“ (podle našeho „Národní hosté“).

V roce 2022 proběhl v Plzni přirozený úbytek obyvatelstva 370 kusů (1799 narozených proti 2170 zemřelých (0,2 %), což je podle ČSÚ dlouhodobý trend.
Počet obyvatel města ale narostl vlivem stěhování o 946 kusů (5301 přistěhovalých versus 4355 odstěhovaných), tedy o 0,6 % – opět dlouhodobý trend.

Konstatujme společně, že meziročně jsou to pohyby spíše marginální, nabírají na významu až svou dlouhodobostí.
Teď však do toho zasáhla invaze „Národních hostů“.

Ještě v roce 2021 žilo v Plzeňském kraji 43 600 cizinců, tedy 7,5 % z celkového počtu obyvatel regionu, z toho 35,2% tvořili Ukrajinci – to mi vychází na 15 347 osob.

V samotném okrese Plzeň – město žilo 52% ze všech cizinců v kraji, tedy 22 672 osob. Počet Ukrajinců v Plzni samotná zpráva ČSÚ neuvádí, 52% z nich by činilo cca 7 500 osob, ale vzhledem k tomu, že se raději usazují ve větších sídlech (obecný jev) než někde na venkově, byl jejich počet ve městě v předloňském roce někde přes 8 000.

Rok 2022 přinesl dramatickou změnu. Zpráva ČSÚ konstatuje:
„Počet cizinců v Plzeňském kraji meziročně výrazně vzrostl, většina z nich je v produktivním věku“
Opakuji: „VĚTŠINA Z NICH JE V PRODUKTIVNÍM VĚKU“
Zpráva pokračuje: „Více než polovina cizinců žije na území okresu Plzeň – město“

Teď čísla.
V Plzeňském kraji žilo v loňském roce 80 814 cizinců, což představuje 13,3 % z celkového počtu obyvatel regionu (meziroční nárůst 85%), z toho Ukrajinci tvořili 64%, tedy 51 721 osob (meziroční nárůst 36 374 Ukrajinců, tedy 237%)

V samotném okrese Plzeň – město žilo loni 41 215 cizinců, podíl Ukrajinců ČSÚ opět neuvádí, dovoďme tedy podobně jako za rok 2021 – vyjde nám 26 377 osob, ale spíš více (obdobná metoda odhadu jako za rok 2021) – tedy počet blížící se 30 tisícům „Národních hostů“. Procentuálně to pak vychází na cca 17 % Ukrajinců, všech cizinců celkem pak 23 % – zaokrouhleme a hovořme o čtvrtině.

Tedy aby bylo jasno – v kraji tvoří cizinci cca jednu sedminu obyvatelstva, v samotné Plzni čtvrtinu!

Mně, důchodce, to sice nenechává v klidu, ale moje budoucnost bude už nepochybně krátká, a to bez ohledu na to….. jak bude dlouhá. Co já s tím?

Ale jak je možné, že se podobnými čísly nezabývají státní orgány? Otázka je to pouze řečnická – já to vím a laskavý čtenář též.

Ale proč se tím nezabývají ani sociologové (možná ano, to zjistím po prázdninách /pokud nevychladnu, ať už psychicky nebo úplně)? Vždyť je to krásný materiál, u nás zatím neobvyklý, a může se na něj aplikovat mnoho zkušeností ze zahraničí. Vývoj tam sice nebyl asi tak rychlý, ale zato výsledky jsou čitelné, byť nerady přiznávané.

Proč si toho nevšímají novináři jsem se od nich včera dozvěděl. Tištěné noviny jsou už finančně spíše nezajímavé, zajímavé už jsou především jejich internetové podoby. Tam se za reklamu platí podle toho, kolik lidí si na články klikne, „otevře“. Zajímavé jsou tedy vraždy, nehody, aféry, šukání celebrit apod. Složitější článek je moc dlouhý (všimli jste si, jak se stále častěji u internetových článků objevuje „dvě minuty čtení“, nebo dokonce „minuta čtení“?), kdo by se s ním trápil, ne?

Nu, tak asi.

Pokud moje výpočty někde tak úplně nesedí, vezměte, prosím, v úvahu, že jsem laik a nikoliv statistik či sociolog. Ale celkový trend a data jsou, myslím, přesvědčivé.