Darujte krev a zachraňte život: Plzeňská nemocnice rozjíždí kampaň. V Ústeckém kraji hledají romské dárce, jejich buňky mají jedinečné znaky
Velkou dlouhodobou kampaň zaměřenou na bezpříspěvkové dárcovství krve zahájila na konci minulého týdne plzeňská fakultní nemocnice (FN) spolu s městem Plzeň a Plzeňským krajem. Tváří kampaně je slečna Hrdost, postava v rudém oděvu, která symbolizuje emoci, kterou by měli lidé za darování krve a tím za záchranu života pociťovat. Malé zásoby krve od dobrovolných dárců mají transfúzní centra v Ústeckém kraji. Centra apelují i na Romy, aby chodili darovat krev a zařadili se do registru dárců krvetvorných buněk.
V následujících měsících se se slečnou Hrdostí setkají obyvatelé plzeňského regionu na akcích pořádaných krajem a městem, na jejich sociálních sítích a webech, v budovách úřadů, na billboardech, letáky a plakáty se dostanou do škol, kulturních a příspěvkových organizací, ale i do vozů MHD v Plzni a do autobusů a časem i vlaků v kraji. Je to zřejmě největší kampaň svého druhu v Česku, řekl ČTK ředitel FN Václav Šimánek.
Transfuzní oddělení FN Plzeň má v registru kolem 12.500 pravidelných dárců, kteří darovali krev alespoň jedenkrát za poslední dva roky. Prvodárců je ročně kolem 1100. “Letos je jich zatím o něco méně, ale přesto jsme nad republikovým průměrem,” řekla primářka oddělení Petra Šlechtová. Od kampaně, která je cílená na celou dospělou populaci kraje, si slibuje nejen nové dárce, ale možná i návrat lidí, kteří dříve krev darovali, ale pak z nějakého důvodu přestali.
“Já bych byla velmi spokojena, kdyby nám dárci neubývali. To není až tak vysoký cíl, ale pokud by přibylo několik tisíc dárců v rámci kraje, tak by to bylo báječné,” řekla Šlechtová. Transfuzní oddělení by podle ní případný nával nových dárců kapacitně určitě zvládlo.
Romové mají jedinečné znaky, které mohou být cenné i při transplantaci kostní dřeně
V Ústeckém kraji se v současnosti potýkají s menší zásobou krve, protože v letních měsících dárců ubývá, spotřeba přípravků, obsahujících červené krvinky, plazmu nebo krevní destičky přitom kvůli úrazům a nehodám naopak roste. Informuje o tom server iDNES.cz.
Podle Ondřeje Hejnara, vedoucí transfúzních center kadaňské nemocnice v Kadani a Žatci, je důležité, aby mezi dárci byli i Romové. “Kromě nových dárců chci apelovat i na romskou populaci, aby chodila darovat krev a aby se zařadila do registru dárců krvetvorných buněk. V takzvaném HLA systému, což je systém antigenů, který se vyskytuje na buňkách našeho organizmu, je u Romů množství vzácných znaků, které mohou být velmi cenné i při transplantacích kostní dřeně,“ řekl podle iDNES.cz Ondřej Hejnar.
„V současné době chodí darovat krev spíš mladší Romové kolem třicítky, starších jenom pár. A to je málo,“ dodal Hejnar s tím, že v případě potřeby je pak těžké sehnat například pro zraněného Roma zcela kompatibilní krev.
Podobné kampaně na darování krve nebo zařazení do registru krvetvorných buněk probíhaly už v minulosti. Například už v roce 2008 organizace ROMEA iniciovala kampaň Udělej něco! (Ker vareso!) a byla první svého druhu, protože byla primárně zacílena dovnitř romské komunity. ROMEA zorganizovala ve spolupráci s Českým národním registrem dárců dřeně náborovou akci na sídlišti Chanov.
Nedávno probíhala také kampaň “Daruj život”, která cílila kromě jiného i na Romy, Vietnamce nebo třeba Ukrajince. Zapojil se do ní Luboš Patkaň z Jihlavy. „Když jsem četl v romském časopise, že je mále dárců kostní dřeně z řad Romů, tak mě to vzalo za srdce. Hned druhý den jsem jel do Brna na odběry a přihlásil se do registru,” řekl Luboš Patkaň.
