Změna algoritmů Facebooku nemusí snížit polarizaci společnosti, zjistili výzkumníci
Americká společnost není polarizována jen zaviněním sociálních médií. Pokud například změníte způsob řazení příspěvků na Facebooku nebo přizpůsobíte algoritmy tak, aby lidé nebyli uzavřeni v názorových bublinách, nemusí to změnit jejich politické názory, postoje či chování. Vyplývá to ze série studií, které byly publikovány v časopisech Science a Nature.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Vědci zkoumali, jakou roli sehrály sociální sítě Facebook a Instagram během amerických prezidentských voleb v roce 2020, kdy proti sobě stáli Joe Biden a Donald Trump. Analyzovali data od září do prosince toho roku, tedy těsně před listopadovými volbami a krátce po nich.
Do výzkumu byli zapojeni odborníci z několika univerzit, kteří spolupracovali se společností Meta, provozující Facebook a Instagram.
Jedná se o jeden z největších výzkumů tohoto druhu. Výsledkem bude šestnáct studií, první čtyři byly zveřejněny minulý týden.
K jakým zjištěním vědci došli?
Algoritmus polarizaci nepůsobí
Chronologické seřazení příspěvků se často pokládá za recept, jak snížit negativní dopady sociálních sítí. Ve studii se však ukázalo, že zrušení výběrového algoritmu nevedlo ke snížení polarizace, výrazně však klesl čas, který lidé trávili na sociálních sítích.
V prvním zveřejněném výzkumu výzkumníci změnili feedy sociálních sítí. Více než 23 tisíc amerických uživatelů Facebooku a 21 tisíc uživatelů Instagramu nemělo příspěvky seřazené pomocí algoritmů, tedy tak, jak to mají všichni uživatelé těchto platforem. Jejich příspěvky byly uspořádány chronologicky od nejnovějšího po nejstarší.
Vědci zjistili, že tato změna u lidí nesnížila jejich polarizaci či znalosti o politice. Podle průzkumů lidé ani nezměnili své politické chování – nezapojovali se více do online petic a nechodili častěji na politické mítinky.
Algoritmy sociálních sítí se snaží lidem doporučovat obsah podle jejich preferencí a zájmů. Když byly příspěvky seřazeny chronologicky, lidé trávili na sítích výrazně méně času, rozdávali méně lajků a vzácněji nějaké příspěvky sdíleli.
Díky chronologickému uspořádání viděli uživatelé různorodější obsah, ale zároveň přibylo více obsahu z nedůvěryhodných zdrojů.
Ideologická segregace existuje
Lidé s různými názory se od sebe vzdalují, nepravdivé zprávy zasahují více konzervativce, to je hlavní zjištění druhé studie.
Ve druhé studii vědci konstatují, že tzv. ideologická segregace je na sociálních sítích velmi vysoká. V praxi to znamená, že liberální a konzervativní publika se od sebe stále více izolují.
Vědci analyzovali data o 208 milionech Američanů a zjistili, že existují velké rozdíly v tom, jaké informace přijímají a sdílejí levicově a pravicově orientovaní uživatelé.
Konzervativci často čtou mnohem více politických zpráv, které četli téměř výlučně pouze jiní konzervativci. Navíc až 97 procent článků, které nezávislí ověřovatelé faktů označili za nepravdivé, mělo více konzervativních než liberálních čtenářů.
Ke vzdalování lidí s různými názory přispívají stránky a skupiny na Facebooku, protože
