Výměna partnerů mezi přáteli. Na tuhle nevěru prevence neexistuje

Roky spolu sousedí, ale jsou i velmi blízkými přáteli. Mezi jejich domy nejsou ploty, pořádají společné večeře, užívají volných chvil a koneckonců jejich dospívající děti spolu chodí. Dva manželské páry, dvě rodiny, kterým zdánlivě nic nechybí. Jenže letitá manželství naplňuje i tak trochu nuda, jiskření vyprchává, sex už není nic moc. A na společné dovolené snů se vše změní – dojde k prostřídání partnerů a idylka se začíná hroutit.

Tohle je ve zkratce děj filmu Svatá čtveřice podle scénáře Michala Viewegha a v režii Jana Hřebejka. Ale je to i příběh (byť v trochu jiné podobě) řady obyčejných rodin, protože proměna kamarádství dvou párů v lásku či milostnou přitažlivost mezi jednotlivými aktéry není zas tak ojedinělá, jak by se mohlo zdát. Na rozdíl od filmu ale probíhá většinou tajně.

Vlastně stačí strašně málo a tohle milostné zemětřesení je na světě. Letitá nuda, klasické roky neřešené partnerské neshody, nedostatek jiskření a sexuálního náboje mezi manželi (partnery), nálož každodenních starostí a povinností a naopak téměř žádné extra zážitky jen vás dvou. To je jakási živná půda pro nevěru a propadnout kouzlu kamarádčina manžela, se kterým každý pátek společně hrajete žolíky a on je vždycky tak fajn a zábavný, je prostě snadné.

„V přátelství jsou si lidé mnohem blíž, mohou se vynořovat sympatie, které byly doposud zastřené. Logiku v tom ale nehledejte, mohou zde hrát roli i nějaké nenaplněné touhy a vaše nevědomí zařídí to, co vám rozum nechce brát, a mnohdy je to i proti vašemu přesvědčení,“ vysvětluje životní koučka Lucie Mucalová.

Všichni přece víme, že kamarádčin muž či kamarádova manželka jsou tabu. A když se přátelíme jako dvojice, platí to dvojnásob. Jenže tohle velí rozum a morální zásady, které ale ve chvíli, kdy mají navrch emoce a touhy, snadno prohrají.

Nevěra samozřejmě zamíchá lidskými životy tak jako tak, ale ve chvíli, kdy je to v okruhu přátel, je to dvojnásobné peklo. „Emoce tady mají rej a samozřejmě záleží na síle obranných mechanismů, na základě kterých se různí lidé s takovou situací vyrovnávají. Hledat můžeme šok, vztek, nenávist, ale i přijetí toho, že to tak je. Pro někoho konec života, pro jiného výzva život nevzdat,“ říká Lucie Mucalová.

Každopádně minimálně v počáteční fázi většina lidí reaguje velmi bouřlivě – zradil vás nejen partner, ale i blízký kamarád! Je to dvojnásobná bolest, dvojitá ztráta. Ustát tuhle situaci, nevěru buď odpustit, nebo s důstojností přijmout rozchod, je opravdu skoro nadlidský výkon. A rozhodně je potřeba se srovnat s tím, že ať už to dopadne jakkoli, nic už nebude jako dřív.

Co můžete s největší pravděpodobností očekávat, když odpustíte nevěru?

Chce to vybírat si přátele pečlivě, nepustit si do života kdekoho, zkrátka mít za kamarády jen lidi s vysokými morálními hodnotami, jimž se dá stoprocentně věřit. To je asi to první, co vás napadne, když přemýšlíte, co udělat, aby se vám to nestalo. Bohužel tak snadné to není. „V praxi párové poradkyně se s tématem nevěry v různých podobách setkávám často. A věřte, nebo ne, děje se to i těm, co přísahali, že jim se to nikdy stát nemůže. Naše nevědomí má takovou sílu, že se někdy nestačíme divit. Kdyby existovala zaručená prevence, nevěra by tu nebyla. Je to mnohem hlubší problém, než se zdá,“ dodává Lucie Mucalová.

Dobrou preventivní cestou je podle ní sebepoznání - tedy umění vnímat sebe sama, upřímně si přiznávat své pocity a emoce, hledat odpovědi na to, proč nás někdo přitahuje (či naopak), proč máme záletné úmysly a podobně. A to, i když odpověď není příjemná, protože často to znamená si přiznat, že třeba nemáme příliš vysoké sebevědomí a něčí zájem nám ho zvyšuje nebo že máme vztahové problémy se současným partnerem, ale hledáme snadný únik a nikoli řešení.

Jediné, co tak vlastně můžete dělat, je v prvé řadě pracovat na vlastním vztahu, udržovat ho při síle a bránit se letité rutině, jak jen to jde. Komunikovat, případné neshody řešit s partnerem hned, takříkajíc zatepla a nic nezakopávat pod koberec, kde problémy jen v tichosti bobtnají. A pracovat na své sebelásce a zdravém sebevědomí.

Nevěra a odpouštění: Kolečkův milostný veletoč. Kde je hranice, co se dá ještě odpustit?