Nemocnici v Plzni chybí mléko pro nedonošené děti, nemá žádnou dárkyni

  9:58
Ani jednu dárkyni mateřského mléka v současnosti neeviduje sběrna Fakultní nemocnice v Plzni, která mléko potřebuje hlavně pro nedonošené děti. Ty nejmenší váží kolem půl kilogramu a mateřské mléko je pro ně nenahraditelné. Přesto musejí některá miminka v těchto dnech dostávat umělou výživu.

ilustrační snímek | foto: Dräger

Otázkou do diskuze podle plzeňských lékařů je, zda se nemá zrušit nebo zmírnit jedna z podmínek darování, kterou je schopnost dosáhnout denního přebytku mateřského mléka ve výši 0,4 litru. Některé banky mateřského mléka totiž žádnou takovou podmínku nemají a jsou rády za jakékoli množství.

Staniční sestra z banky mateřského mléka Most Veronika Adamcová uvedla, že nemají dané minimální množství. „S nadsázkou řečeno, jsme rádi za každý mililitr,“ sdělila pracovnice jedné ze čtyř českých bank mateřského mléka, které mají přísnější režim než sběrny.

Josef Sýkora, přednosta Dětské kliniky Fakultní nemocnice (FN) v Plzni, pod kterou plzeňská sběrna mléka patří, uvedl, že 0,4 litru je dlouhodobě dané.

„Zatím jsem neuvažoval o tom, že bychom dávku snížili, je to spíš otázka do diskuze. Kdybychom ale podmínku zmírnili třeba na 100 mililitrů, možná by hrozilo, že by si potenciální dárkyně řekly, kvůli tak malému množství to za námahu nestojí,“ nastínil Sýkora.

Mateřské mléko je nenahraditelné

Stát se dárkyní totiž není úplně jednoduché. Kromě denního přebytku mléka je základem i příznivý zdravotní stav, žena musí proto podstoupit vyšetření u praktického lékaře. Pokud se ale dárkyní stane, je jisté, že se podílí na záchraně miminek.

„Mateřské mléko je totiž pro nedonošené děti nenahraditelné,“ říká zástupkyně primáře Neonatologického oddělení FN v Plzni Alice Mocková, která je proto smutná z toho, že sběrna mateřského mléka v plzeňské nemocnici v současné době nemá ani jednu dárkyni.

Je to problém, protože pokud sběrna mléko zrovna nemá a přebytky nemají ani ženy, které jsou na Gynekologicko-porodnické klinice hospitalizované po porodu, musí lékaři nedonošeným a nemocným novorozencům, jejichž matky mají nedostatečnou laktaci, nasadit umělou výživu.

Na jednotce intenzivní péče a jednotce intenzivní a resuscitační péče FN přitom leží nezralá miminka o váze od 500 gramů až po děti dvoukilové. V průměru pro nedonošené či nemocné děti, které nemají k dispozici vlastní mateřské mléko, potřebují neonatologové podle Mockové 100 až 200 mililitrů mateřského mléka denně na každé oddělení.

„Dítě o váze pod kilogram v iniciální fázi dostane během dne osmkrát dva až tři mililitry mateřského mléka, celkem potřebuje 16 až 24 mililitrů,“ popsala Mocková. Právě v těchto dnech má ale oddělení mléka nedostatek.

Darované mléko prochází pasterizací

„U nezralých dětí matek s nedostatkem mateřského mléka pak musíme používat takzvané počáteční umělé formule, které jsou sice připravené podle potřeb miminek, ale mateřské mléko je pro ně významně lepší. Darované mateřské mléko prochází před podáním tepelnou úpravou neboli pasterizací, která inaktivuje viry a ničí bakterie, ale zachovává důležité imunoprotektivní látky například imunoglobuliny, laktoferin. Právě tyto látky významně podporují imunitní systém nezralého a nemocného dítěte,“ vysvětlila Mocková.

A jak si vysvětluje fakt, že sběrna v současnosti nemá žádnou dárkyni? „Je to podle mého názoru dáno tím, že povědomí kojících žen o možnosti darovat mateřské mléko do sběrny a tím významnou měrou pomoci zejména nezralým a nemocným dětem, je obecně malé,“ míní Mocková.

Ze zkušenosti ale ví, že ženy, které mléko darují, to nedělají pro peníze, poněvadž za litr mléka žena dostává 70 korun, ale z altruismu a snahy pomáhat.

Na otázku, jestli nedostatek dárkyň není dán jednou z podmínek dárcovství mateřského mléka, tedy dosáhnout přebytku alespoň 0,4 litru mléka denně nad potřeby vlastního kojeného dítěte, odpověděla, že by to nemělo být překážkou. „Hodnota 0,4 litru se zdá vysoká, ale když ženy začnou kojit, jsou schopné toto množství mléka odstříkat bez problémů,“ vysvětlila Mocková.

„Množství dárkyň také může být ovlivněno podmínkami darování, kam patří negativní vyšetření na HIV, syfilis, hepatitidu B, C, dárkyně musí být zdravá, nesmí kouřit a užívat žádné léky, drogy či alkohol. Darovat mateřské mléko je možné do šesti měsíců věku dítěte“ nastínila Mocková.

Jisté ale podle ní je, že odstříkávání mléka není škodlivé. „Čím víc žena odstříkává, tím víc mléka se jí tvoří. Má tedy pozitivní vliv,“ říká Mocková.

Odstříkávání mateřského mléka má významnou roli při úlevě přeplněným prsům kojící ženy a pomáhá předejít zánětu prsů. „Je obrovská škoda, pokud matka tyto přebytky odstříká a vylije. Naši malí pacienti budou nesmírně vděční za ochotné a trpělivé maminky, které své mateřské mléko do sběrny ve FN Plzeň přinesou,“ říká lékařka.

4. listopadu 2021