STARÁ ŠUMAVA: Srpnové rozjímání

Srpen

Klepeta rudá do obilí
se vnořila. Už pokosili
a lány dlouhé jako stuhy
už znovu převracejí pluhy.

Večery v srpnu! Měkce líhá
se do trav suchých pod jabloní.
Chlad lesa zve tě, houby voní
a za stromem už podzim číhá,
by kvečeru, až padnou stíny,
zadrh ti smyčku z pavučiny.

Každý z nás prožíval krásnou nekonečnost času letních prázdnin… Času, kdy se nic nemusí, kdy se čas jen líně vleče. Ale i ta nekonečnost má svůj předěl – kdy se červenec přelomí v srpen.

Ach jo, povzdychne si nejeden žáček, student i kantor. Je mnoho skutečností, jež vnímáme ve dvou půlích, polovinách, polovičkách, půlkách… Teď jsme právě v půli prázdnin. O hodinu později se rozednívá, o hodinu dřív se stmívá. Spoustě lidí to dělá starosti, spousta jich to zase ani neregistruje. Záleží na věku, ale i na významu a důležitosti, které tomu či onomu jevu přikládáme, jak kterou půli prožijeme a co se do které vešlo či vejde.

Voňavé lesy a louky, údolí ztracená na konci světa, bezedné slatě, ledovcová jezera a obzory plné hor a kopců – tak se vám představí Šumava. Srpen – to je nostalgické kouzlo pomalu unikajícího léta, voňavé teplé večery, balíky slámy na polích a zrající ostružiny…V roce 46 před naším letopočtem zavedl Julius Ceasar reformu starořímského kalendáře. Nový kalendář se po něm nazýval juliánský a v Evropě platil až do 16. století, kdy následovala další reforma, kterou zavedl papež Řehoř XIII. Od něj pochází i název našeho současného kalendáře – gregoriánský. Ceasarův nástupce císař Augustus však k juliánské reformě přidal pár oprav. A římský senát chtěl na jeho počest taktéž slavnostně nazvat jeden z měsíců jeho jménem.

Hned ten následující, česky srpen, podle starořímského názvosloví, do nějž Julius Ceasar nezasahoval, ale měsíc Sextilis, tedy Šestý měsíc. Římský senát se však mnohem lépe vyznal v pravidlech moci. Měsíc Sextilis, nově Augustus, byl prý o den kratší než Julius. A pojmenovat po aktuálně vládnoucím imperátorovi kratší měsíc samozřejmě nelze – to by mohlo snadno skončit tak, že by většina senátorů byla taktéž kratší, jenže o hlavu. Římští senátoři si však dovedli hravě poradit: Augustu přidali den navíc, který ubrali již tak kratšímu únoru. A aby nenásledovaly tři dlouhé měsíce po sobě, převedli jeden den ze září na říjen a jeden den z listopadu na prosinec.

Jak vidno, zdánlivě obyčejná a hodnotově neutrální věc, jakou je kalendář, je dějinnou výslednicí astronomických zákonitostí, politických tlaků a náboženství. Některé ze starořímských měsíců nesly jméno po římských božstvech, například po Martovi, bohu války. My mu říkáme březen, neb v té době se v našich končinách příroda probouzí, raší břízy a zvěř začíná zabřezávat, nicméně Angličané i Američané mají March, Němci März, Francouzi Mars a Španělé marzo. Srpen je už podle názvu měsícem vrcholícího léta, časem sklizní a časem radosti z úrody, která zejména v zemědělských oblastech určuje jaký bude následující rok, jestli bude rokem hojnosti, nebo rokem odříkání. Tento měsíc je už ve znamení chladnějších rán, ale stále ještě teplých večerů. Lidé v jeho průběhu slaví různé poutě a posvícení.

Na svátek Nanebevzetí Panny Marie se také konaly četné poutě na svatá místa. Mohli bychom popisovat procesí celých obcí, která chodila často i na dlouhé vzdálenosti. Lidé oblečení v krojích, s korouhvemi cechů nebo světců, kterým byla zasvěcena farnost, přicházeli na mše svaté sloužené velmi často pod širým nebem. Takové poutě doprovázely možnosti nejen duchovního vyžití, ale setkávaly se sousední vesnice, všechny generace, probíraly se novinky a nakupovaly dárky pro své blízké, protože na poutních místech nechyběly většinou stánky s občerstvením, s upomínkovými předměty a různými cetkami. Poutě neprobíhaly samozřejmě pouze v srpnu, ale zhruba od května až do podzimních měsíců.

Pole se orají, zeleně ubývá, dny se pomaloučku krátí a měsíc září, konec letních dovolených doma u vody a prázdnin pro školáky, je za dveřmi. Pro člověka na rozdíl od prázdnin nikdy neskončí, takže i když je v půli, polovině, polovičce nebo v půlce prázdnin, vždycky je na počátku své budoucnosti…
Mějte se krásně srpnově.

Zdroj: Jaroslav Seifert: Jaro, sbohem

Připravuje: Miroslav KŮS ANDRES

Foto: archiv autora